ICAN je mezinárodní nevládní koalice spojující několik skupin z více než stovky národů, které ve své kampani usilují o úplné dodržování Smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Podle agentury Reuters začala ICAN fungovat v roce 2007 ve Vídni, nápad však vznikl v Austrálii.
Lídryně Nobelova výboru Berit Reiss-Andersenová v projevu k letošní ceně míru varovala před rizikem, že se ve světě rozpoutá jaderný konflikt. Riziko je podle ní v současnosti za poslední dobu největší.
Cenu právě této organizaci se Nobelův výbor rozhodl udělit právě nyní kvůli neustále rostoucímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou, která naposledy na začátku září provedla test vodíkové bomby a Američanům vyhrožuje, že svými raketami zasáhne jejich domovy (více zde), i mezi Spojenými státy a Íránem.
Tyto dva státy a další světové mocnosti před dvěma lety podepsaly dohodu, že Írán nebude usilovat o jadernou zbraň. Americký prezident Donald Trump však před časem dohodu označil za ostudnou a nejraději by ji zrušil (více zde).
Nominace budou tajné ještě padesát let
Komise vždy do poslední chvíle tají jakékoliv náznaky, kdo se stane laureátem Nobelovy ceny míru. Na svých stránkách jen uvedla, že má pro letošní rok 318 kandidátů, přičemž 215 z nich jsou jednotlivci a zbývajících 103 jsou organizace.
Tento počet je přitom druhý nejvyšší v historii, překonal ho jen loňský rok, kdy se výbor rozhodoval mezi 376 kandidáty. Mezi kým vším, se však svět dozví až desítky let. Každý seznam se totiž uchovává v tajnosti dalších padesát let.
Za největší favority se podle britského Guardianu považovali ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogherini a íránský šéf diplomacie Mohammad Džavád Zaríf za podepsání íránské jaderné dohody, dále členové Syrské civilní obrany - takzvané bílé helmy - a jejich vůdce Raed al Saleh za pomáhání Syřanům stiženým nekončící občanskou válkou.
Mezi kandidáty by měl být i papež František či saúdskoarabský bloger a aktivista Raif Badaví nebo turecký novinář Can Dündar Ten v Turecku vedl deník opoziční Cumhuriyet, nyní je však v německém exilu. Doma totiž dostal trest pěti let ve vězení za vyzrazení státního tajemství (více zde).
Podle listu The Independent měla šanci i německá kancléřka Angela Merkelová. Guardian pak dodává například herce a aktivistu Leonarda DiCapria, zesnulého zpěváka Davida Bowieho, ruského prezidenta Vladimira Putina i jeho americký protějšek Donalda Trumpa či bulharskou ortodoxní církev.
Loni Nobelovu cenu míru převzal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za dojednání příměří s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Skončila tak přes padesát let trvající občanská válka (více zde).
V roce 2015 cenu překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara“ (psali jsme zde).
O rok dříve se ji výbor rozhodl udělit pákistánské bojovnici za právo dívek na vzdělání Malale Júsufzaiové, která se stala vůbec nejmladším držitelem tohoto ocenění (více čtěte zde).
