Demonstrace v Katalánsku (3. října 2017)

Demonstrace v Katalánsku (3. října 2017) | foto: AP

Katalánci znervózňují Brusel. Samostatné chtějí být i další regiony

  • 571
Skotsko, Vlámsko, ale například i další španělský region Baskicko. Neinspirují se náhodou a nepřevezmou v dohledné době „štafetu boje za nezávislost“ od katalánských nacionalistů? Tato otázka jako kdyby nyní rezonovala zdmi sídla Evropské komise. V Bruselu podle komentátorů panují obavy, že by tlaky na samostatnost mohly sílit v dalších regionech.

Zejména během nedělních násilností v Barceloně a okolí čelil Brusel silné kritice za to, že nijak nereagoval na vyhrocenou situaci.Tvrdý postup španělské vlády i den poté komentovalo vedení Unie hodně stručně a opatrně a při výzvách k dialogu či ukončení násilí vždy předeslalo, že jde o „vnitřní záležitost“ Španělska.

„Panický strach ze snah o nezávislost a vazby mezi ústředními vládami převážily nad jemným úsudkem,“ napsal například o postoji EU belgický list Le Soir.

List  připomněl očividný nepoměr například mezi tvrdým právním postupem Unie vůči Polsku kvůli stavu vlády práva v této zemi a absencí jediného slova pochybností o přístupu Madridu.

V postoji Bruselu lze podle komentátorů najít silný motiv – obavy, že by odstředivé tlaky mohly zesílit i v jiných členských zemích. Neboli z toho, aby se Katalánsko nestalo příkladem pro další hnutí v Unii, snažící se více či méně odloučit kusy území od členských států.

Po dramatickém rozpadu východoevropských struktur při pádu komunismu jsou přitom nyní největší ohniska napětí na západě Evropy.

Katalánci mohou vyhlásit nezávislost v pondělí

Zde je přehled regionů, které jsou nyní v EU kvůli separatistickým tendencím zmiňovány nejčastěji:

1 Baskicko

V ohnisku zájmu (a znepokojení) je kromě Katalánska ještě jeden španělský region. Snaha baskických nacionalistů o nezávislost vyvrcholila v 90. letech minulého století krvavými útoky nechvalně proslulé organizace ETA.

Jenže: region hodně uklidnily dohody s Madridem, kterých se Kataláncům dosáhnout nepodařilo. Dnes už relativně bohaté Baskicko například neposílá do Madridu vybrané daně.

2 Skotsko

Ke Spojenému království patří Skotsko „jen“ něco přes 300 let a Skoty to nějak přestává bavit. Přispělo k tomu i referendum o brexitu, při němž zdejší obyvatelé hlasovali pro setrvání v Unii. V roce 2014 Skotové v referendu nezávislost nepodpořili, uvažuje se však o dalším hlasování. To bylo odloženo až na dobu, kdy už bude jasné, co brexit přinese – nejspíš na rok 2018.

3 Vlámsko

Národnostní pnutí mezi belgickými Valony (blízkými Francouzům) a Vlámy (blízkými Nizozemcům) mimo jiné může za to, že Belgie drží několik světových rekordů v délce sestavování vlád. Kdyby se odtrhli Vlámové, zmenšila by se země o více než polovinu a není jasné, co by se stalo s Bruselem, sídlem Evropské unie.

Nejsilnější separatistické tendence v EU

4 Padánie

Liga severu, separatistické hnutí na severu Itálie, chce tuto bohatší část země odříznout od chudého italského jihu. Mimochodem, zanedlouho zde ve dvou provinciích (Lombardie a Venetto) proběhnou dvě nezávazná referenda o větší autonomii. Na rozdíl od Katalánska však šéf Venetta po rozhodnutí italského Ústavního soudu upustil od otázky, zda si občané přejí odtržení od zbytku země.

5 Jižní Tyrolsko

Může posloužit jako příklad „vícevrstevnatosti“ snah o nezávislost. Na části území navrhované Padánie zároveň působí hnutí za větší osamostatnění Jižního Tyrolska. Tato alpská oblast připadla Itálii po první světové válce a po pádu habsburské monarchie, ač většina zdejšího obyvatelstva patřila do oblasti germánského jazykového vlivu a tíhla spíš k Rakousku. Hlavně během druhé světové války se region snažil „poitalštit“ fašistický diktátor Benito Mussolini. Po válce získala oblast postupně značnou autonomii v jazykové, ale i finanční oblasti. Separatistické tendence tu však v poslední době zesílila hospodářská krize, jíž Itálie čelí v posledních letech.

6 Korsika

Francie, které patří ostrov od roku 1768, se dlouhou dobu snažila nejen zničit místní snahy o nezávislost, ale i používání zdejšího původního jazyka. Proti Francii násilně bojovala Korsická národní osvobozenecká fronta. Ta v roce 2014 oznámila, že končí s útoky, ale obavy z nové vlny nacionalismu a případného násilí zde zdaleka nevymizely.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video