Zatímco jednostranné vyhlášení nezávislosti Katalánska by mohlo přijít již ve středu, řešení španělské politické krize je v nedohlednu.
Největší protestní akce se v úterý konají v Barceloně u budov španělské policie a Lidové strany premiéra Mariana Rajoye. Lidé se shromáždili také na místech, kde v neděli došlo k nejtvrdším střetům stoupenců samostatnosti s policií.
„Pryč s okupačními silami! Ulice budou navždy naše,“ provolávaly davy. Stávku i demonstrace svolaly desítky politických a odborářských sdružení na protest proti federální policii, která v den referenda zranila téměř 900 osob a použila zakázané gumové projektily.
Původně ohlášená generální stávka se však nekonala a podle dosavadních informací dnes běžný provoz zachovalo například barcelonské letiště El Prat či katalánský těžký průmysl.
„Město je úplně mrtvé, život se tu zastavil. Co se týče veřejných služeb, poskytuje se minimální servis, v Barceloně ve špičce od 6:30 do 11:30 jezdily autobusy a pak až od 16:30 a mezitím nic. Včetně turistických autobusů. Viděla jsem bezradné turisty na zastávkách. Holt museli jít pěšky jako všichni ostatní. Všechno bylo zavřené. Když jsem jela Barcelonou ze čtvrti Sagrada Família, byla jsem ráda, že jsem našla kavárnu, kde jsem si mohla dát kafe. Jinde zase místo třeba čtyř zaměstnanců pracovali dva,“ uvedla pro iDNES.cz podnikatelka na mateřské dovolené Barbora Zindelová krátce po poledni.
Neprotestuje se však pouze v Barceloně a velkých městech. „Žiji v Katalánsku přes šestnáct let v malém přímořském městečku Begur asi čtyřicet kilometrů od Girony. Jsem tu mezi Katalánci i Španěli, někteří jsou pro nezávislost, jiní proti, ale po minulé neděli si troufnu říct, že jich je víc pro nezávislé Katalánsko,“ napsala iDNES.cz Blanka Pospíchalová, která v Katalánsku žije od roku 2002 a pracuje tam jako sekretářka notáře.
„K současnému napětí přispěla hlavně španělská centrální vláda v čele s panem Rajoyem (španělským premiérem, pozn. red.), který na Katalánce - o kterých mluví jako o Španělech s tím, že je také miluje - poslal vojenskou policii. Ta je měla brutálně zmlátit, když jediné, co ti lidé chtěli, bylo volit. Proto je také dnes generální stávka a můžete mi věřit, že demonstrace nejsou jen v Barceloně, ale i v malých vesnicích,“ pokračuje s tím, že Katalánsko potřebuje pomoc Evropy. „To, že se EU dívá jiným směrem, není normální,“ dodává.
Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido katalánskou vládu obvinil, že nabádá své občany ke vzpouře poté, co se prý množí případy „obtěžování“ španělských policistů vyslaných do Katalánska, uvedla agentura AFP. Podle ministerstva vnitra byly v neděli zraněny také stovky strážců zákona, katalánské zdroje však hovoří pouze o desítkách zraněných policistů. „Vidíme, jak každým dnem vláda v Barceloně tlačí obyvatelstvo blíž a blíž k okraji propasti a podněcuje pouliční nepokoje,“ řekl Zoido.
Katalánské referendum ukázalo regionalizaci Evropy, míní Zeman |
Madrid je nyní v těžké pozici: potřebný dialog s Barcelonou se v tuto chvíli zdá nemožný a centrální vládě už zbývají pouze radikální nástroje, jakým je například pozastavení katalánské autonomie, které by mohly vyvolat ještě větší nepokoje, napsala agentura AP.
Katalánská vláda na tom ale není o moc lépe, neboť jednostranné vyhlášení nezávislosti by ji podle AP nejspíše nikam neposunulo. „Kromě odstranění španělských vlajek z úřadů je těžké vymyslet, co by katalánská vláda mohla udělat,“ napsala AP.
Katalánské referendumREFERENDUM: Madrid tvrdě zasáhl při hlasování VÝSLEDKY: Devadesát procent pro nezávislost TISK: Evropu zděsila krvavá neděle DOZVUKY: Separatisté chtějí generální stávku |
Obnovení vyjednávání zatím brání to, že obě strany jej podmiňují požadavky, které jsou pro tu druhou nepřijatelné. Barcelona žádá o zprostředkování dialogu Evropskou unii, ta však potvrdila své dosavadní stanovisko, že katalánský separatismus je interní záležitostí Španělska. Deník Financial Times dnes napsal, že nevidí žádný důvod, proč by EU měla do sporu vstupovat a označil tento scénář za „nevhodný“.
Politické špičky mezitím hledají cestu z krize, kterou BBC označuje za nejhlubší od roku 1981, kdy se španělská policie pokusila o převrat.
Vyhlášení nezávislosti by mohlo přijít už ve středu, kdy se očekává schůze katalánského parlamentu. Katalánský premiér Carles Puigdemont slíbil předložit zákonodárcům návrh co nejdříve a říká, že výsledek nedělního referenda opravňuje Katalánce k vyhlášení samostatného státu.
Tento krok v plebiscitu údajně podpořilo 90 procent účastníků. Volební účast však byla pouhých 42 procent a mnozí komentátoři upozorňují na to, že hlasování bylo snadno zmanipulovatelné a výsledky nebylo možno nezávisle ověřit.
