Dolní Břežany byly podle kurátora Galerie Rudolfinum Davida Koreckého vybrány kvůli kontextu celého díla. Ideu pohřbívání letadel autor sleduje několik let, první zahrnutí letounu hlínou uskutečnil loni.
„Všichni se ptají po smyslu té akce, což je diskutabilní nebo problematické zodpovědět smysl uměleckého díla. Ale víceméně ty souvislosti a ten kontext je důležitý, není to jakékoliv letadlo na jakémkoliv místě v jakémkoliv čase, je to hodně specificky a hodně konkrétně vázané na to prostředí,“ řekl Korecký.
Podle něj hrála významnou roli při výběru lokality skutečnost, že je v místě začínající vědecké centrum. „Je to vědecké centrum, které právě začíná a které v podstatě stojí na něčem, co je pro běžného smrtelníka neznámé, jestli se tady najde nový lék na rakovinu nebo jestli se tady vyzkoumají nové vlastnosti materiálu, které nikdo ještě netušil,“ dodal. Jde podle něj o symbolický akt, při kterém se loučí epocha vývoje představená letounem MiG.
Letadlo padlo do hrobu přesně podle plánu
Před zvednutím MiG do vzduchu podepřeli zaměstnanci realizační firmy letadlo speciálními hevery a zatáhli podvozek letadla do trupu. Po zvednutí stroje jeřábem do vzduchu řídili dva pracovníci firmy pomocí dvou provazů jeho směr. Díky tomu se jim povedlo letadlo do připraveného hrobu umístit přesně podle plánu.
Z celé akce vznikne podle Koreckého patnáctiminutový film. Místo, kde je letadlo pohřbeno, nebude nijak výrazně označeno. „Jednou z možností je QR kód vylaserovaný do nejbližší lavičky, po jehož načtení se dozvíte více informací,“ doplnil Korecký.
Výrazný představitel mladé umělecké generace Roger Hiorns měl v Rudolfinu před dvěma lety svou výstavu. Happeningu v Dolních Břežanech se také sám zúčastnil. Podle Koreckého se záměrně mluví o „pohřbení“, nikoli o „pohřbu“, neboť půjde především o fyzickou aktivitu, nikoli o pietní akt, o smuteční setkání s někým či něčím, co ostatní opouští.
Hiorns v tomto projektu odkazuje k tradici land artu, ale také k revizi tradičních rituálů v globalizované společnosti. Odvěká touha člověka létat zplodila výkonné stroje, aparáty určené k manifestaci a upevňování moci, podtržení triumfu techniky a pokroku. „Hiorns pracuje s tématem mrhání lidským potenciálem, všímá si toho, že člověk často upíná své síly k čemusi, jehož smysl a význam může být sporný,“ vysvětluje kurátor. Proto má podle něj připravovaný sochařský happening sociálně-kritický podtext.
Ideu pohřbívání letadel Roger Hiornse sleduje několik let, první zahrnutí letounu hlínou uskutečnil loni a vyzývá i kohokoli dalšího, aby tak činil také.
Získat letoun, který by bylo možné pohřbít, nebylo prý jednoduché, podobné stroje jsou velmi nákladné a starší kusy se stávají i památkově chráněnými. V úvaze bylo i dopravní letadlo, nakonec se získala stíhačka.
Mikojan-Gurevič MiG-21 je sovětská nadzvuková víceúčelová stíhačka používaná od začátku 60. let 20. století dodnes. Užívala ji letectva více než 50 zemí a v několika z nich je stále ve službě. MiG-21 bylo vyrobeno přes 10 000 kusů, což z něj činí nejvíce a nejdéle vyráběný nadzvukový letoun, legendu stíhacího letectví východního bloku za studené války.
Nadšenec si koupil MiG-21. Do dvou let z něj postaví bojový simulátor |
Letouny MiG-21 se účastnily mnoha ozbrojených konfliktů, mimo jiné v arabsko-izraelských válkách či válce ve Vietnamu. V letech 1961 až 2005 byly i ve výzbroji Československé lidové armády a poté Armády České republiky. MiG-21 MF číslo 4313, který bude pohřben, byl vyroben v roce 1971 a vyřazen ze služby v roce 1996. Stroj nalétal 1 773 letových hodin.
Obec Dolní Břežany má dlouhou historii, pohřbívání letadla se proto musí uskutečnit za dohledu archeologů. Odborníci z Leteckého muzea Koněšín zajistí přípravné, dekontaminační a konzervační práce na letounu tak, aby neobsahoval nic, co by mohlo kontaminovat životní prostředí. Letoun MiG-21 bude pohřben na pozemku ELI Beamlines, v parkové části přístupné veřejnosti. To, že pod zemí je letadlo, napoví pravděpodobně QR kód umístěný v blízkosti na povrchu.
