Španělská policie se snaží překazit referendum. Obsadila většinu škol

  • 1053
Španělská policie uzavřela většinu z 2315 škol, které měly v neděli posloužit jako hlasovací místnosti při referendu o nezávislosti Katalánska. Plán katalánské regionální vlády uspořádat hlasování, které zakázal španělský ústavní soud, v sobotu španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis označil za "výsměch demokracii".

Španělská vláda informovala, že policie znemožnila přístup do 1300 škol, které byly určeny pro konání referenda. Podle vládního zdroje, na který se odvolává agentura Reuters, dalších 163 škol obsadili občané. Ti se svou přítomností snaží policii znemožnit vyklizení a uzavření školních budov do nedělního rána, jak to nařídil šéf katalánské regionální policie. 

Katalánská policie dala lidem, kteří okupují školní budovy, ultimátum pro vyklizení do nedělních 06:00 SELČ. Pak je údajně připravena je k tomu přinutit. Podle agentury AP se ale teprve v tu chvíli ukáže, jak se jednotliví policisté zachovají. Navzdory ujišťování ze všech stran, že veškeré akce budou nenásilné, panují obavy z toho, aby se situace nevymkla kontrole. V Katalánsku o víkendu operuje na 26 000 policistů a příslušníků civilní gardy. 

Katalánský premiér Carles Puigdemont v noci na sobotu ukončil kampaň před referendem provoláním, že hlasování dá občanům regionu právo na celosvětové uznání. Referendem Katalánci potvrdí své odhodlání „kráčet vpřed se svrchovaností a důstojností, které jim měly být upřeny“. Katalánci podle Puigdemonta už nyní porazili „autoritářskou vládu, která nechtěla dopustit, aby se přiblížil tento okamžik“.

List El País napsal, že katalánská vláda se všemožně snaží vyvolat zdání normálnosti. V pátek oznámila, že oprávnění hlasovat má 5 343 358 Katalánců a že v neděli plánuje otevřít 2315 volebních místností, z toho 207 v Barceloně. Na zajištění hladkého průběhu hlasování se má podílet 7235 dobrovolníků.

Rodiče, jejich děti a aktivisté se po noci strávené ve školách určených k hlasování začali věnovat nejrůznějším aktivitám. V zamýšlených hlasovacích místnostech se tak konají cvičení jógy, filmové projekce a pikniky, informovala AP o snahách podporovatelů referenda zabránit policii v uzavření prostor.

Katalánská vládnoucí separatistická koalice se zavázala, že pokud se většina v referendu vysloví pro odtržení, vyhlásí nezávislost na Španělsku do 48 hodin. Zatím ale vzhledem k nepřehledné situaci není jasné, zda obyvatelé Katalánska vůbec budou mít možnost vhodit hlasovací lístky do připravených uren, napsala AFP.

Nejasná stanoviska evropských politiků

Katalánské referendum by mohlo posílit separatistické tendence na evropském kontinentu a nadělat další starosti Evropské unii, upozornila AP. Hnutí usilující o nezávislost existují například ve Skotsku, Vlámsku nebo na Faerských ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska, připomíná agentura.

Půjdeme až do konce, hecují se katalánští separatisté před plebiscitem

Většina evropských lídrů dosud odmítala veřejně zaujmout stanovisko ke katalánské otázce a nechce podpořit ani separatisty, ani španělského premiéra Mariana Rajoye a jeho tvrdý postup s cílem referendum znemožnit, podotkla AP.

Například předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ale tento týden poměrně jednoznačně podpořil španělskou vládu, když uvedl, že „na právní úrovni má Madrid pravdu“. Španělskému premiérovi vyjádřil podporu i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Mám důvěru v odhodlání Mariana Rajoye chránit zájmy celého Španělska,“ řekl na okraj tallinnského summitu EU.

Dokonce i skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že je „zcela legitimní, že se Španělsko staví proti nezávislosti Katalánska“. Na druhou stranu ale zdůraznila, že právo na sebeurčení je důležitá mezinárodní zásada, která by měla být respektována v Katalánsku i kdekoli jinde.

Boj s elektronickým hlasováním

Španělská policie v sobotu  provedla razii v centru pro telekomunikace a informační technologie katalánské vlády. Informoval o tom španělský deník La Vanguardia. Policie ani španělské ministerstvo vnitra zásah nepotvrdily. Podle listu se překvapivá akce v telekomunikačním a technologickém středisku (CTTI) odehrála ráno a cílem bylo vynutit rozhodnutí katalánského nejvyššího soudu odstavit informační služby, které by mohly být použity při pořádání nedělního referenda o katalánské nezávislosti.

Španělské polovojenské policejní civilní stráži (Guardia Civil) se tak zjevně podařilo překazit „plán B“ katalánské vlády, totiž umožnit hlasování v nelegálním referendu elektronickou cestou, poznamenala agentura APA. Policie údajně uzavřela 29 aplikací a systémů, které byly určeny pro digitální hlasování a sčítání hlasů.

Katalánský nejvyšší soud v pátek nařídil například společnosti Google, aby odstranila ze své nabídky aplikaci používanou katalánskou vládou pro šíření informací o referendu.

Katalánský premiér chce navázat dialog s ústřední vládou

Předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont požádal v sobotu večer, jen několik hodin před kontroverzním referendem o nezávislosti Katalánska, o zprostředkování dialogu s ústřední vládou v Madridu. Podle agentury AFP by od uspořádání nedělního hlasování ustoupil jen v případě, že by se dohodl se španělskou vládou na jiném termínu. Premiér Mariano Rajoy ovšem dosud dával najevo, že referendum, které španělský ústavní soud zakázal, odmítá za všech okolností.

Puigdemont neuvedl nikoho konkrétního, kdo by se onoho zprostředkování měl ujmout. Podle AFP ale měl na mysli Evropskou unii. V neděli ovšem podle jeho slov nedojde k tomu, že by stoupenci referenda všeho naráz nechali a šli domů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video