Když předloni na podzim obří jeřáb obnažil osmnáctipatrovou budovu bývalého Cheposu v Šumavské ulici až na konstrukci, lidé se ptali, jestli Brno přijde o jednu z novodobých dominant. Dnes má objekt nový plášť a už se v něm zabydlely firmy. Další z Brněnských trojčat, jak jim lidé přezdívají, dělníci nyní vyklízejí a čeká jej stejný proces. A dokonce o tři patra povyroste.
Pak přijde na řadu i třetí trojče, které by mohlo dostat až pět pater navíc. Hotovo má být na konci roku 2019. Celkové náklady na modernizaci sahající až k miliardě korun, jsou tak jednou z největších investic do kancelářských budov v historii města. Podle některých kritiků ale se změnou zmizí také původní unikátní řešení tří objektů.
Společnost Šumavská tower, která je majitelem objektu, chce totiž budovy propojit galerií s obchody a službami. Počítá s podzemním i povrchovým parkovištěm a také novým parkovacím domem za trojčaty v ulici Veveří. Výsledkem má být jedno z největších kancelářských center v Brně – s prodejnami a službami bude mít plochu velkou zhruba jako Vaňkovka, konkrétně 37 tisíc metrů čtverečních. „Téměř 31 tisíc zaberou kanceláře, zbytek zaplní obchody. Mezi hlavní nájemce patří potraviny, drogerie, banka, pošta nebo lékárna,“ vyjmenoval zástupce firmy Šumavská tower Radovan Šenkyřík.
Dalších 650 míst parkovací dům
Společnost chce navíc řešit zoufalé parkování v oblasti a slibuje, že příliv lidí nezhorší situaci v dopravě. Ve dvou podzemních garážích se totiž najde 550 míst pro auta nájemců kanceláří a návštěvníků obchodní galerie. Do ní by první lidé mohli přijít už na jaře příštího roku. Dalších 650 míst nabídne nový čtyřpodlažní parkovací dům, který vznikne v těsném sousedství.
„Dohodli jsme se s vedením Brna, že na něj využijeme přilehlý nevyhovující městský pozemek při ulici Veveří. Počítáme také s opravou příjezdových silnic, zpevněním parkovacích ploch a sadovými úpravami, kanalizací, novými povrchy a osvětlením. Jedná se o investici za zhruba 170 milionů korun,“ popsal Šenkyřík.
S tím, že do areálu a okolí zamíří více aut a lidí, brněnský magistrát počítá. „Projekt splňuje požadavky na počet parkovacích míst a také zohledňuje průjezdnost a kapacity silnic v daném místě. Navíc jsme již dříve na přilehlých křižovatkách instalovali semafory. Po ukončení stavby ale budeme situaci sledovat a reagovat na aktuální stav,“ slíbil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Vedení městské části Brno-střed, pod kterou oblast spadá, navíc doufá, že díky novým místům dostane parkování řád. „V současnosti se na místo sjíždějí lidé za prací a parkují v blízkém okolí. Vzhledem k tomu, že nově budou moci nechat svá auta v podzemním parkovišti, předpokládáme, že oblast nebude přetížená,“ řekla Kateřina Dobešová, mluvčí radnice Brna-střed.
Výrazné připomínky vedení městské části nemělo. „Chtěli jsme jen, aby investor na venkovním parkovišti doplnil výsadbu stromů, aby se asfalt nepřehříval, a také například aby rozšířil chodník, do něhož byla zakomponována cyklostezka od právnické fakulty do Bulínovy ulice,“ upřesnila Dobešová.
Podle radnice by ani nové obchody neměly znamenat další výrazný příliv řidičů. „Budou sloužit hlavně lidem z blízkého okolí nebo těm, kteří v areálu pracují a jezdili sem už dřív,“ podotkla Dobešová.
Zlatá, stříbrná a bronzová
Přestože magistrát ani městská část výtky nemají, kritické hlasy proti projektu se již ozvaly. Například Rostislav Koryčánek, historik z Moravské galerie, jenž se architekturou dlouhodobě zabývá, tvrdí, že obměna pláště a navýšení budov o další patra zničí původní architektonickou hodnotu díla, které projektoval Roman Zajíc. Projekt se hlásí k odkazu západní architektury, například newyorského obchodního centra, což bylo v době vzniku trojčat na konci 60. let minulého století a vůbec v době normalizace velmi odvážné.
„Chápu, že pláště budov potřebují výměnu. Nově použitá technologie ale zrušila individualitu každé ze tří věží danou vertikálními pásy. Ty byly původně součástí konstrukce, teď jsou tam jen přidané navíc. Určitě se dalo vymyslet jiné než toto make-upové řešení,“ namítl Koryčánek. A vadí mu i plánované zvýšení dvou objektů. „Uzavírá se tím jedna z kapitol důležitých poválečných budov v Brně,“ doplnil.
Podle Šenkyříka ale bylo nutné budovy kompletně rekonstruovat, protože byly ve špatném stavu. Stavbaři použili speciální technologii. Původní „boletické“ panely, v době vzniku trojčat běžně používané na stavbu paneláků, odstrojili a na starou železnou konstrukci zavěsili novou, do níž pak instalovali panely z trojího skla. „Budovy jsou na pohled stejné, liší se pouze designovým prvkem – přerušovanými vertikálními pruhy. Když na ně zasvítí slunce, hrají na již zrekonstruované budově dozlatova, na další budou stříbrné a na poslední bronzové,“ popsal Šenkyřík.
Podle něj plánované zvýšení dvou budov nijak nezasáhne panorama města. „Rozhodně to nebudou nejvyšší objekty v Brně,“ poznamenal. A myslí si to i šéf památkového odboru brněnského magistrátu Martin Zedníček. „Budovy nejsou památkově chráněné, navíc stojí v dostatečné vzdálenosti od historického centra. Zvýšení o tři patra znamená nárůst zhruba o deset metrů, to je v porovnání s výškou budovy zanedbatelné. Nezasahují ani do typických pohledových dominant Brna s Petrovem a Špilberkem a věžemi starého města – z jihu a východu. Trojčata totiž stojí pohledově ze severu,“ poznamenal Zedníček.
