Když loni na podzim oznámila firma Fidurock, majitel několika domů ve Vlhké, Francouzské, Staré a Bratislavské ulici v Brně, že asi stovce rodin z chudých poměrů neprodlouží nájemní smlouvu, vyvolalo to pouliční demonstraci (o tehdejší situaci zde). Představa, že se ze dne na den ocitne na ulici až pět set lidí, děsila nejen vedení města. Teď, po téměř roce, lze říct, že se nejhoršímu scénáři podařilo zabránit. Úplný konec hromadných výpovědí z nájmů to ale také není.
Po jednání s městem a sociálními pracovníky nakonec při loňské krizi přistoupila firma na to, že dá lidem půl roku, aby si mohli najít bydlení. To se nakonec z velké části podařilo a dnes jsou z pěti domů prakticky prázdné tři. V jednom lidé mohli zůstat. U pátého se ale teď mají kvůli rekonstrukci ze sedmi rodin vystěhovat čtyři ke konci měsíce, tedy do soboty. Jde o přibližně třicet lidí.
Dům ve Vlhké 9 mezitím koupila jiná firma, Spilberk SPV alfa. Tu vlastní investiční fond Spilberk, založený loni v červnu.
„Nájemní smlouvy již není možné prodlužovat, neboť celý dům je v havarijním stavu a vyžaduje generální rekonstrukci, kterou není možné provést při obsazení bytů nájemníky,“ uvedl brněnský právník Robert Sedláček, který je jednatelem firmy a zakladatelem a spolumajitelem fondu Spilberk.
Dodal, že se majitel snaží zmírnit dopady situace na nájemníky a pomáhá jim hledat náhradní bydlení. „Snažíme se jim vyjít vstříc a individuálně s nimi jednáme o úhradě stěhovacích nákladů či prominutí stávajících dluhů na nájemném,“ dodal Sedláček.
Jednání nikam nevedou, stěžují si nájemníci
Většině ostatních rodin se nakonec podařilo sehnat jiné bydlení, ať už komerční, nebo obecní byty. Rodina Antona Horvátka z tohoto domu ale takové štěstí neměla. Protože už jednou před několika lety dlužila na nájmu v obecním bytě, kde bydlela jeho tchyně, nemá nárok podat si žádost na další obecní byt. A na komerční bydlení nemá peníze.
„Nevíme, co máme dělat, na ubytovně se třemi dětmi žít nemůžeme,“ říká Alena Horvátková.
Dětem jsou čtyři, sedm a šestnáct let. Rodina platí za stotřicetimetrový byt, kde je topení jen v jedné místnosti a v kuchyni neteče teplá voda, přes 21 tisíc korun měsíčně. Ve Vlhké ulici bydlí tři roky. Už na začátku ale museli manželé složit 41 tisíc korun najednou jako kauci. O vlastní dům přišli před lety, navíc musejí splácet exekuce z nevydařeného podnikání.
„Stydím se jako člověk někoho prosit, ale nevím, kam mám jít,“ říká sedmapadesátiletý Anton Horvátko, který je v invalidním důchodu.
Jednání se správci domu podle něj nikam nevede, takže se bojí, že s rodinou skončí na ulici. Podle zastupitele Martina Freunda (Žít Brno), který má na starosti sociální politiku, město nemůže lidem, kteří se ocitli v situaci jako rodina Horvátkova, nijak pomoci.
„Většině vystěhovaných rodin z Cejlu se podařilo najít jiné bydlení. Máme ale velmi omezené možnosti ve chvíli, kdy figurují na seznamu dlužníků,“ řekl Freund.
Hromadné vystěhovávání bude častější, říká zastupitel
Město připravuje pro podobné akutní případy vlastní krizové bydlení ve Francouzské a Železniční ulici, kde rekonstruuje bývalou ubytovnu.
„Zdá se ale, že podobné situace hromadného vystěhování nájemníků v sociálně vyloučené oblasti u centra města budou častější než dřív. Už teď víme o dalších deseti rodinách přímo z Cejlu, kterým majitel neprodloužil nájemní smlouvy,“ dodal Freund. I z tohoto důvodu z nových pravidel pronájmu sociálních bytů, kterých má být několik desítek ročně, vypustili zastupitelé podmínku bezdlužnosti.
Podle Kristýny Fuchsové z městské organizace DROM by se ale lidé neměli ocitnout na ulici hned začátkem října.
„Pokud nepůjdou dobrovolně, měl by majitel podat žalobu na vyklizení. Problém ale je, že pokud jim smlouva končí, nebudou si moct zažádat o dávky na bydlení, a nebudou tak mít z čeho platit nájem,“ řekla Fuchsová.
K hromadnému vystěhování rodin v Brně se schylovalo i letos v březnu. Výpovědi začal rozdávat majitel ubytovny v ulici Markéty Kuncové v Židenicích. Dvěma stům lidem včetně malých dětí vypnul elektřinu a vodu a nájemníci na majitele ubytovny podali trestní oznámení, které policie stále vyšetřuje. Její bývalý spolumajitel a nynější správce, podnikatel Robert Hrdina, který byl odsouzen za praní špinavých peněz, nakonec od svého záměru upustil. Z ubytovny odešlo jen několik lidí.
