„Referendum musí být zrušeno, je třeba zahájit dialog v rámci ústavy. O výsledku referenda nehodláme nikdy debatovat,“ řekl Abádí v parlamentu.
Kurdové zatím oficiální výsledek referenda neoznámili, podle kurdské televize ale hlasovala pro odtržení území obývaných Kurdy naprostá většina lidí.
Hlasování se konalo nejen v provinciích kurdské autonomie, ale i na územích, na něž si dělají nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, bohatý na ropu a poznamenaný vleklými spory mezi Kurdy a Bagdádem.
Agentura Reuters uvedla, že poslanci ve středu Abádímu dali mandát vyslat do sporné oblasti Kirkúku armádu. V mnoha těchto oblastech jsou teď jednotky kurdských pešmergů, které z těchto částí Iráku pomohly vyhnat radikály z organizace Islámský stát.
Bagdád referendum považuje za neústavní, Kurdové naopak za mandát pro vyjednávání o odtržení.
Pro Bagdád je problémem hlavně fakt, že se hlasovalo i na územích, která nespadají do nynější kurdské autonomie. V případě uznání výsledku referenda by to znamenalo vytyčení nové hranice. Centrální vláda by přišla o značné množství ropných nalezišť na severu země.
Kurdové odmítají předat letiště, Bagdád pozastaví lety
Vedení autonomní kurdské oblasti v Iráku odmítlo ve středu požadavek Bagdádu na předání letišť, která se nacházejí na území autonomie. Bagdád dal kurdské správě třídenní ultimátum, irácký úřad pro civilní letectví už však oznámil zahraničním aerolinkám, že v pátek bude pozastaveno letecké spojení s mezinárodním letištěm v Irbílu, který je střediskem iráckého Kurdistánu.
Bagdád tak reaguje na pondělní referendum, v němž Kurdové hlasovali o možnosti odtržení svých oblastí od zbytku Iráku. Irácká vláda tento krok považuje za neústavní.
Státní ministr kurdské autonomní vlády Mavlúd Murad ve středu řekl, že mezinárodní letiště v Irbílu je nezbytné pro boj proti Islámskému státu, k němuž kurdské jednotky významně přispívají.
Irácký premiér Hajdar Abádí v úterý vyzval kurdskou autonomní vládu, aby do tří dnů předala kontrolu nad letišti na území autonomie centrální vládě. Řekl, že pokud se Kurdové nepodrobí, budou v pátek počínaje 15:00 místního času (14:00 SELČ) zastaveny přímé mezinárodní lety do Kurdistánu.
Jako první na dění v Iráku reagovala libanonská společnost Middle East Airlines (MAE), která oznámila, že v pátek lety do Irbílu pozastaví. „Zastavíme je, poslední let bude (ještě v pátek) 29. září, a potrvá to tak dlouho, dokud oni ten problém nevyřeší,“ sdělil zástupce aerolinek.
Turecké aerolinie oznámily, že budou pokračovat v letech do Irbílu i do Sulajmáníje, protože nedostaly oficiální zprávu o uzavření těchto letišť pro mezinárodní provoz. Rovněž aerolinky Qatar Airways provoz zachovají, dokud zůstane letecký prostor nad Irákem otevřený. Naopak společnost EgyptAir chce vyhovět irácké vládě a lety v pátek přerušit.
Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Kurdům sankcemi včetně uzavření hranice, zatím nechalo pozemní hraniční přechod otevřený. Jeho ministr pro celní záležitosti Bülent Tüfenkci dnes řekl, že pozemní hranice s iráckým Kurdistánem je stále otevřená. Řekl také, že si nemyslí, že referendum bude mít vážnější dopady na obchod mezi Tureckem a Bagdádem. Erdogan v úterý řekl, že Turecko je schopno irácké Kurdy vyhladovět, když uzavře své přechody a znemožní obchodování s ropou.
„Přechod Habur je otevřený a provoz na něm se zmírnil. To neznamená, že otevřený zůstane,“ řekl Tüfenkci. Sdělil také, že Turecko může s centrální vládou v Bagdádu obchodovat jinou trasou, například přes Írán a námořní či leteckou cestou. Irák včetně jeho kurdských provincií byl loni třetím největším obchodním partnerem Turecka. Více zboží Irák dovážel jen z Německa a Británie.
