(ilustrační snímek) | foto: Reuters

V Británii roste touha po novém referendu. Posvětilo by podmínky brexitu

  • 160
Ve Velké Británii roste podpora uspořádání druhého referenda o brexitu. Ukazuje to průzkum listu Politico. Vyplývá z něj, že více než polovina respondentů si přeje nový plebiscit, v němž by veřejnost schválila podmínky brexitu dojednané v Bruselu. Stále častěji se zmiňuje i možnost, že by Británie z EU odešla bez jakékoli dohody.

Na 34 procent oslovených upřednostňuje variantu nového referenda, které by buď přijalo podmínky brexitu, nebo by Británie nadále zůstala v EU. Sedm procent respondentů navrhuje v případě odmítnutí podmínek brexitu vystoupení Británie bez jakékoli dohody, deset se pak vyslovilo pro případné dojednání jiných podmínek. Devětatřicet procent nové referendum odmítá.

Cesta k brexitu

Ještě před pár měsíci přitom myšlenku nového referenda podporovalo 45 procent Britů. Průzkum serveru Politico, který provedla společnost GQRR, probíhal na vzorku 1 203 lidí mezi 11. a 13. zářím.

Nové referendum přitom mezi politickými stranami příliš velkou podporu nemá. V červnových volbách ho přislíbili pouze Liberální demokraté, kteří však drží pouhých dvanáct míst v parlamentu. Skotská národní strana Nicoly Sturgeonové nový plebiscit zatím odmítá, stejně jako konzervativci.

Mnohem zajímavější je pohled k labouristům. Ti se sice na probíhajícím stranickém sjezdu rozhodli, že o novém referendu debatovat nebudou, podle labouristického starosty Londýna Sadiqa Khana však „je možné“, že v příštím volebním programu strany bude slib vypsání dalšího referenda o tom, zda přijmout nebo nepřijmout dohodu o budoucích vztazích s EU.

Předseda strany Jeremy Corbyn na sjezdu varoval před hrozbou vystoupení Británie z EU bez toho, aby se s Bruselem dohodla na podmínkách odchodu. Podle Corbyna by byla jeho strana schopná uzavřít dobrou dohodu. Kdyby byla u moci, zajistila by prý neomezený přístup na jednotný trh EU.

Průzkum se zaměřil rovněž na obavy Britů z vývoje po případném brexitu. Na 47 procent oslovených uvedlo, že se obávají situace po vystoupení Británie z EU, 46 procent naopak tvrdí, že brexit vyhlíží s nadějí na lepší zítřky. Trend je však v tomto ohledu negativní – v březnovém průzkumu obavy vyjádřilo jen 41 procent lidí.

Asi 36 procent lidí si rovněž myslí, že přístup premiérky Theresy Mayové a ministra pro brexit Davida Davise je realističtější než stanoviska Bruselu. Čtvrtina lidí neupřednostňuje ani jednu ze stran. Pouze 13 procent pak za pomalý postup jednání kritizuje Británii.

Pomalá jednání o brexitu

Británie by měla z EU podle článku 50 Lisabonské smlouvy vystoupit do konce března 2019. Jednání s Bruselem se však stále nachází v první fázi. Předseda Evropské rady Donald Tusk po nedávné schůzce s Theresou Mayovou uvedl, že v jednání Británie a EU ještě nebylo dosaženo dostatečného pokroku, aby se mohly posunout do další fáze

„O našich budoucích vztazích s Velkou Británií budeme diskutovat, jakmile bude dosaženo takzvaného dostatečného pokroku,“ řekl Tusk. „Tvrdě pracujeme. Ale pokud se mě zeptáte, tak bych řekl, že ještě není dostatečný pokrok. Ale budeme na tom pracovat,“ dodal.

Brexit a boj s terorem

Ministr britské vlády pro brexit David Davis navrhl uzavřít novou dohodu mezi Británií a Evropskou unií o boji proti zločinu a terorismu. Davis tvrdí, že boj proti terorismu nebude odchodem Británie z Evropské unie nijak zasažen, a zdůraznil, že je v zájmu obou stran pokračovat v úzké spolupráci při zajišťování bezpečí občanů.

„Tváří v tvář rostoucím přeshraničním hrozbám chce Británie pokračovat v tomto typu spolupráce, posilovat ho a dohodnout se na novém rámci pokračující součinnosti,“ konstatovalo ministerstvo. Britská ministryně vnitra Amber Ruddová řekla, že události z poslední doby v Británii a v Evropě „svědčí o tom, že zločinecké a teroristické hrozby, kterým čelíme, jsou rozmanité a čím dál víc mezinárodního charakteru“.

„Dlouhodobá spolupráce, kterou máme s našimi evropskými partnery, nám umožňuje společně na tyto hrozby reagovat a chránit bezpečnost našich občanů,“ řekla Ruddová. „Vzhledem k tomu, že se připravujeme na odchod z Evropské unie, je klíčové, abychom se domluvili na novém způsobu, jak zajistit pokračující spolupráci, dodala.

Zdroj: ČTK

Británie chce posunout jednání od vypořádání rozpočtových závazků spolu s blokem otázek o budoucím postavení občanů EU žijících na ostrovech k diskusi o budoucích obchodních vztazích.

„Tím, že budeme kreativní v přístupu k těmto otázkám, budeme schopni najít řešení, která budou fungovat jak pro zbývající sedmadvacítku (států v EU), tak i pro Spojené království, a udrží spolupráci a partnerství mezi Spojeným královstvím a EU,“ řekla Mayová Tuskovi.

Podle představ EU by měla jednání v nynější první fázi, tedy o podobě samotného britského odchodu, výrazně pokročit před tím, než se bude možné začít s Londýnem bavit o budoucnosti vzájemných vztahů. Hlavní unijní vyjednávač pro brexit Michel Barnier předpokládal, že tento posun potvrdí summit EU na konci října, nyní se už ale diplomaté často zmiňují spíše až o vrcholném setkání šéfů států a vlád Unie v prosinci.

Až dosud také přetrvával rozpor ohledně klíčové otázky finančního vyrovnání a závazků, které má Londýn dodržet. Ta je pro EU jednou ze tří základních věcí, které musí být vyřešeny před posunem rozhovorů do další fáze, tedy k budoucnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue