Chovatelé gorilám založili nový trávník, Kiburi se zachoval jako jouda

  • 6
Pod stříškou u šubru ve venkovním výběhu měly pražské gorily dlouho jen udusanou zem, chovatelé se proto rozhodli jim i tuto plochu zatravnit. Zavedli závlahu, navezli substrát, naseli travní semeno a se zaujetím čekali, jak budou gorily na změnu reagovat.

Pro gorily je jakákoliv změna prostředí zcela zásadní záležitostí, to chovatelé dobře vědí. Například při výměně štěpky v pavilonu Richard dlouho váhal, zda na ni vůbec vstoupit, nakonec ji opatrně přecházel jako bažinu (video s článkem najdete zde). 

Už veškeré dění pod stříškou spojené s navážením substrátu a setím trávníku tedy gorily nejen zaregistrovaly, ale také bedlivě sledovaly: obcházely uvnitř pavilonu kolem šubru (padacích dvířek), čichaly ke škvíře u země, a když začali chovatelé šubr konečně otevírat, nedočkavě se k němu vrhly. Vyběhnout na nově založený trávník pro ně ale nebylo jednoduché.

„První samozřejmě hrdě vyšla Shinda, ta zaváhala snad jen na pár vteřin, teprve v závěsu za ní se svezl ze své palandy i Richard. Ten ale jen vystrčil hlavu, nehybně tak setrval několik minut - zatímco ostatní nedočkavě posedávali za jeho zády - a pak se rychle schoval zpět na palandu,“ popsal kurátor primátů Vít Lukáš, jak se vůdce gorilí skupiny se situací popasoval.

Hlasujte zde pro nejkrásnější foto ze Zoo Praha (hlasovat lze do půlky listopadu).

Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha

Poté vykoukla ven samice Kijivu a téměř pětiletý Nuru, zůstali ale sedět přímo v šubru. Po chvíli zmizeli zpět v pavilonu v závěsu za Shindou, která si venku vše v klidu prohlédla a nevzrušeně se vrátila.

A následovala komická akce Kiburiho z úvodního videa. Ten si u šubru pro jistotu rovnou sedl na hromádku dřevitky a vykoukl ven. Pak se do pavilonu vrátil pro větší zásobu ochranného materiálu a novou vrstvu hlíny chvíli jen pozoroval.

„Potom si nasadil jakési ´dřevitkové papuče´ a pomalu se vydal přes hlínu na trávník, což mu vzalo asi pět minut a podobně pomalu se pak vracel zpět. Pro jistotu jen po dvou,“ popisuje Kiburiho nejistou první výpravu kurátor.

Zoo Praha zve ve čtvrtek na 86. výročí otevření!

Pro své návštěvníky má pražská zoo připravený bohatý program (více zde): chybět nebudou křtiny rozšířeného vydání knihy Lexikonu zvířat od A do Z, zubřího mláděte či lachtaního samečka.

Děti se mohou těšit i na speciální vystoupení se zvířaty v Rezervaci Bororo, na své si přijdou i milovníci sklípkanů (o této unikátní výstavě více v článku a na videu zde).

Chovatelům nezbylo než konstatovat, že se jinak poměrně drzý a sebevědomý Kiburi projevil velmi bázlivě. A přiznávají na rovinu, že je hned napadlo srovnání s Richardem: „V podobných situacích je dospívající Kiburi překvapivě téměř stejný konzervativní jouda jako jeho táta.“ 

Chráněný dřevitkou pak Kiburi na zkypřené hlíně chvíli seděl, šťoural se v ní a zkoumal travní semínka, pak si na ni - zřejmě konečně dostatečně uklidněn - dokonce i lehnul. 

Ostatní se pak k němu zhruba za hodinu přidali, vybaveni ovšem pro jistotu také ochrannými papučemi z dřevitky, což jim vydrželo ještě druhý den. Dnes už přes území, kde začíná pomalu rašit mladá travička, přecházejí úplně v klidu, můžete se na ně zajít podívat. Otázka je, zda tu má mladá tráva šanci na uchycení, nebo jestli gorily hlínu u šubru opět udusají na kámen.