Volební místnosti se uzavřely a začalo sčítání hlasů. Volební účast se pohybovala okolo 78 procent. Konečné výsledky se očekávají do 72 hodin. Předpokládá se, že se většina voličů vyslovila pro nezávislost. S odkazem na pozorovatelskou organizaci v iráckém Kurdistánu a tamní televizi Rudaw o tom informovala agentura Reuters.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí nejdříve uvedl, že Írán „na žádost irácké vlády uzavřel pozemní i vzdušnou hranici“ s iráckým Kurdistánem, a referendum označil za ilegální a neopodstatněné. Později však informace opravilo. Zavřený tak je pouze vzdušný prostor mezi kurdskou autonomií a Íránem.
Jak Írán, tak Turecko má vlastní kurdskou menšinu. Obě země se proto obávají, že referendum v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů i v těchto zemích.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí na konferenci v Ankaře podle serveru Kurdistan 24 prohlásil, že pro Turecko referendum nic neznamená a že ho bude ignorovat, ať už dopadne jakkoliv.
Kurdům však také pohrozil vojenskou intervencí, přičemž připomněl vojenské cvičení Turecka u hranic s iráckým Kurdistánem.
„Naše vojsko tam není pro nic za nic. Mohli bychom (ke Kurdům) jedné noci nečekaně přijet,“ řekl podle listu The Washington Post. Nezávislost Kurdů je pro Erdogana „nepřijatelná“ a jde o „otázku přežití“.
Zvažuje také ekonomická opatření, která Kurdistán srazí na kolena. „Uvidíme, kde a jakými kanály budou prodávat svou ropu. My držíme kohoutky. Ve chvíli, kdy je zavřeme, bude konec,“ vyhrožuje Erdogan.
Dodal také, že jeden směr na irácko-turecké hranice už je uzavřený a že by Turecko mohlo hranice brzo zavřít úplně. Naznačil to i turecký premiér Binali Yildirim, který řekl, že uvažuje o uzavření vzdušného prostoru i hraničního přechodu do severního Iráku.
Ankara chce podle něj nyní posílit vztahy s Bagdádem, a Turecko bude proto v otázce hraničních přechodů, letišť a obchodu s ropou v iráckých kurdských oblastech považovat za jedinou právní autoritu vlády v Bagdádu.
Kurdové stojí na rozcestí. Společný Kurdistán je jen sen, říká analytik |
Turecko chce s Bagdádem rovněž posilovat vojenskou spolupráci. Premiér sdělil, že členové irácké armády a armádní odborníci se zúčastní cvičení, které turecké armáda zahájila u společné hranice.
Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim referendum o nezávislosti iráckých Kurdů odsoudil. „My uznáváme pouze jednotný Irák a odmítáme vše, co vede k rozdrobení Iráku. Referendum odsuzujeme a neuznáváme, to jsem také včera (v neděli) řekl iráckému ministrovi zahraničí,“ sdělil Mualim.
Separatistickým snahám Kurdů čelí také syrská vláda. Syrští Kurdové v neděli uspořádali ve svých regionech na severu Sýrie první část z třífázových voleb. Ty mají vyústit v ustavení parlamentu a vlády v kurdských oblastech. Syrští Kurdové ale tvrdí, že o nezávislost neusilují a že chtějí zůstat součástí decentralizované Sýrie.
Vláda iráckého Kurdistánu vyhlásila nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním však nesouhlasí a irácký nejvyšší soud ho minulé pondělí zablokoval (více zde). Vyslovil se proti němu i irácký parlament. Kurdské vedení nicméně oznámilo, že se výsledky hlasování v parlamentu řídit nebude.
Irácký viceprezident Núrí Malíkí v pondělí na Twitteru uvedl, že je referendum „vyhlášením války vůči jednotě iráckého národa“. Iráčtí poslanci pak premiéra Hajdara Abádího vyzvali, aby do sporných částí Kurdistánu poslal vojsko.
„Parlament vyžaduje, aby vrchní velitel vojsk vyslal jednotky do všech oblastí kontrolovaných od roku 2003 autonomním regionem Kurdistánem,“ uvedl parlament v prohlášení. Jeho vůlí by se nyní podle francouzského serveru Europe1 měla irácká vláda řídit.
„Kapitán Referendum“:
Man shows his support for Kurdistan independence as self-styled "Captain Referendum," #TwitterKurds #KurdistanReferendum #Iraq https://t.co/eybhQwrTnq
Až tři miliony lidí - většinou Kurdů, ale i Arabů a Turkménů - by v referendu měly odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“
Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.
Důsledkem referenda o nezávislosti iráckého Kurdistánu však nebude vytyčování nových hranic. V pondělí na to znovu upozornil předseda kurdské regionální vlády Nečirvan Barzání. V Erbílu, který je střediskem kurdských autonomních provincií, Barzání řekl, že výsledkem referenda nebude nová hranice ani okamžité získání nezávislosti, i když se pro ni většina hlasujících vysloví.
Podle něj jsou Kurdové rozhodnuti své spory s centrální vládou v Bagdádu vyřešit mírovou cestou, uvedla agentura AP. Výsledek referenda není pro kurdskou regionální správu závazný, ale má jí poskytnout mandát pro další kroky, které k nezávislosti povedou.
Prezident Kurdistánu Masúd Barzání už v referendu hlasoval:
President Masoud Barzani casts his vote in Erbil Monday morning. #KurdistanReferendum https://t.co/GKn0FZgxi8
Kurdové v irácké Sulajmáníji s referendem nesouhlasí
Zatím co se v Erbílu tvořily dlouhé fronty před místnostmi, v Sulajmáníji, která také patří k iráckému autonomnímu Kurdistánu, je zájem o hlasování velmi malý. Podle agentury Reuters to odráží vnitřní rozpory mezi iráckými Kurdy.
Ve městě se před hlasováním objevilo minimum plakátů, před volebními místnostmi byl vidět jen několik desítek lidí. „Nebudu volit, může to být nebezpečné, protože to přinese hrozby ze strany Turecka a Íránu,“ sdělil obchodník Alí Ahmad.
Sulajmáníja je baštou Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK), který s uspořádáním referenda nesouhlasil. Organizátorem je totiž regionální vedení Kurdů, v jehož čele stojí prezident autonomie Masúd Barzání a jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP), sídlící v Erbílu. Mezi PUK a KDP panuje dlouhodobá rivalita, jež v 90. letech vyvolala občanskou válku.
Podle zástupců PUK referendum znásobí problémy Kurdů s Tureckem a Íránem, kde jsou rovněž početné kurdské menšiny. KDP se naproti tomu domnívá, že nadešel čas, aby si Kurdové po letech pronásledování své záležitosti řídili sami.
Referendum kritizovali také občané Bagdádu. Podle nich přispěje k napětí mezi iráckými náboženskými a etnickými skupinami. Novinář Raad Muhammad hlasování považuje za projev rozpolcení Iráku. Podle něj je nepřijatelné pro Iráčany i některé státy.
Bagdáďan Alí Rubaján pondělí označil za černý den v dějinách Kurdů. „Dnes se snaží vytvořit na severu Iráku další Izrael,“ řekl. Podle právníka Tárika Zubajdího je nepřijatelné pořádat referendum v době trvající hrozby ze strany teroristů a Islámského sátu. „Pro všechny je lepší žít ve sjednocené zemi,“ řekl.
Někteří svůj názor vyjádřili i jinak než jen pouhým hlasováním:
I just voted in the #KurdistanReferendum #Iraq #TwitterKurds https://t.co/gbv1KSb9kY
