S SPD pod vedením Martina Schulze chce kancléřka jednat navzdory tomu, že sociální demokraté už krátce po zveřejnění odhadů výsledků nedělních parlamentních voleb oznámili, že po čtyřech letech účasti v koaliční vládě s CDU/CSU odcházejí do opozice.
SPD v neděli získala nejnižší počet hlasů v dějinách Spolkové republiky. CDU/CSU dostala 33 procent hlasů - hůře dopadla jen při prvních parlamentních volbách v roce 1949.
CDU/CSU si podle Merkelové přála lepší výsledek, i tak ale dosáhla svého cíle být nejsilnější frakcí v parlamentu a získat důvěru voličů k sestavení vlády. Kancléřka zdůraznila, že vyhrát parlamentní volby po dvanácti letech u moci není samozřejmostí.
Německé parlamentní volby    |
Spekulace o předčasných volbách Merkelová odmítla. „Když nám dá volič zadání, tak je naší povinnosti ho splnit,“ uvedla. „Jsem optimistická, že najdeme řešení,“ dodala. Se všemi stranami, se kterými hodlá CDU/CSU jednat, je podle Merkelové možné vytvořit vládu.
Schulz na své tiskové konferenci uvedl, že ani v neděli, ani v pondělí s kancléřkou nemluvil. Je přesvědčen, že CDU/CSU, FDP a Zelení se na vládě dohodnou, protože si jsou už blízké. Merkelovou také tvrdě kritizoval, když prohlásil, že je špatná šéfka vlády a že je z velké části zodpovědná za stav demokracie v Německu. Její stranu označil za obsahově prázdnou. Jak přitom hned na tiskové konferenci poznamenali někteří novináři, takto tvrdě Schulz Merkelovou nekritizoval za celou předvolební kampaň.
Strana podle Merkelové během pondělního jednání „střízlivě“ analyzovala také důvody, proč ztratila 1,3 milionu voličů ve prospěch FDP a milion ve prospěch protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Především druhou skupinu voličů chce CDU získat zpět prostřednictvím „dobré politiky a řešení problémů“, dodala kancléřka.
Přiznala, že si je vědoma, že polarizace společnosti souvisí i s její osobou. Přítomnost protiimigrační AfD v parlamentu podle ní ale neovlivní německou migrační politiku.
Spory drtí AfD. Petryová nechce být ve Spolkovém sněmu
Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová v pondělí v Berlíně uvedla, že nebude součástí frakce své strany ve Spolkovém sněmu. Společnou tiskovou konferenci lídrů strany po několika minutách opustila. Hned po nedělních volbách se tak ukazují prudké názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.
AfD navíc nemá problémy jen na centrální úrovni. V pondělí se také rozdělila její frakce v Meklenbursku-Předním Pomořansku, z níž odešli čtyři poslanci.
Názorové spory trápí AfD už delší dobu. Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, kteří spolu letos několik měsíců nemluvili.
Neshody prozatím vyvrcholily na pondělní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak odešla.
Petryová uvedla, že po dlouhém rozmýšlení dospěla k tomu, že nechce být součástí stranické frakce. Jako samostatná poslankyně chce podle svých slov dělat reálnou a konzervativní politiku.
Její stranické kolegy to evidentně zaskočilo. „To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli,“ konstatoval spolupředseda strany Joerg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce.
Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.
Vidět to bylo i na dubnovém sjezdu strany, kde delegáti úplně odmítli jednat o návrhu budoucí strategie strany z pera Petryové. Především Petryová a Gauland si pak přes média čas od času vyměňovali kritické názory.
Strana získala v nedělních volbách 12,6 % hlasů a ve Spolkovém sněmu bude mít bez Petryové 93 poslanců.
Do sněmu usedne za AfD poslanec původem z ČechPodle listu Mittelbayerische Zeitung usedne do poslaneckých lavic za stranu AfD i syn českých emigrantů Petr Bystroň. Jeho rodiče odešli do tehdejšího západního Německa z bývalého Československa v roce 1987. V čele bavorské AfD je od roku 2015. Loni v květnu Bystroně přijal mluvčí českého prezidenta Miloše Zemana a pochválil ho za to, že podporuje "odmítavý postoj prezidenta k migračním kvótám." V několika rozhovorech pro česká média Bystroň varoval Čechy, aby si přijetím uprchlíků nezavlekli do země teroristy. |
