Randolph je Američanem do morku kostí, ačkoliv se narodil v německém Würzburgu. Na tamní vojenské základně nakonec strávil jen první rok života. Coby armádní synek vyrůstal v kalifornské Pasadeně, arkansaském Little Rocku či texaském Dallasu.
Na univerzitu chodil v louisianském Baton Rouge, ve dvaceti tenhle výjimečný atlet s dlouhýma rukama a 211 centimetry výšky zamířil do NBA. Vystřídal v ní Oakland (sídlo Golden State), New York, Minnesotu a Denver. A pak se vrátil do Evropy.
Dva roky hrál za ruský Lokomotiv Kubáň Krasnodar, loni přešel do Realu Madrid. Ale se Slovinskem stále neměl společného vůbec nic.
A v tuto chvílí na scénu vstupuje Rade Filipovič, hráčský agent původem ze Srbska.
Tento muž má ve svém portfoliu nejen Randolpha, ale také Gorana Dragiče a Luku Dončiče, dva klíčové hráče slovinského národního týmu. A Filipovič zastupoval i Raša Nestěroviče, šampiona NBA se San Antoniem, jenž je dnes sekretářem Slovinské basketbalové federace a má v popisu práce vybudovat co nejsilnější národní tým.
Slovinci si před letošním EuroBasketem živě vybavovali rok 2015 - tehdy šli po pivotmanu Bryantovi Dunstonovi, ale „otravná byrokracie“ je zdržela natolik, až jim Dunstona vyfoukli Arméni.
Letos se Slovinci poučili.
Slovinský Real MadridReal Madrid měl mezi slovinskými vítězi letošního EuroBasketu hned dva zástupce. Kromě pivota Anthonyho Randolpha ho reprezentoval také osmnáctiletý zázrak Luka Dončič. Slovinská enkláva v Realu by se přitom mohla rozrůst ještě o jednoho zlatého muže. Ve slavném velkoklubu se zajímají o čtyřiadvacetiletého Klemena Prepeliče. Ten sice nedávno přestoupil z Limoges do pařížského Levallois, zajímavá částka by však mohla rodáka z Mariboru přenést z Francie do španělské metropole. |
Nestěrovič zatlačil na politické scéně, Randolpha pak přemlouval společně s Dragičem i agentem Filipovičem.
„Nejdřív jsem jim řekl ne, člověk by měl reprezentovat tu zemi, ze které pochází,“ svěřil se Randolph.
Jenže pak se ke „sňatku z rozumu“ nechal přemluvit.
„Prý jsem chybějícím dílkem do jejich týmu. A se mnou že prý budou mít šanci na medaili. Nakonec jsme se shodli, že to bude dobré řešení,“ vysvětluje novopečený Balkánec.
Ty argumenty dnes znějí jako věštba. Hráče typu Randolpha doopravdy Slovinci potřebovali. A s ním si pak došli pro historické zlato. Osmadvacetiletý čahoun jim k tomu pomohl v průměru 11,7 body a 5,2 doskoky, ve finále se Srbskem zvládl 11 bodů a čtyři doskoky.
Anthony Randolph v osmifinále s Ukrajinou:
V některých obdobných případech se soudí, že Američani dostávají za účast na reprezentačních akcích zaplaceno. To však Randolph popírá.
„Pro mě bylo důležité, že jsem se mohl zviditelnit a také získat další neocenitelné zkušenosti,“ tvrdí. „A můj klub Real Madrid teď díky mému slovinskému pasu může přivést dalšího Američana. Občanství evropské země mi dává mnohem větší jistotu, že seženu špičkové angažmá také v pokročilejším věku,“ přiznává Randolph své další motivace.
Ale nezůstal skrz naskrz pragmatický. Když sestoupil ze stupňů vítězů, pravil: „Je to skvělé. Vlastně jsem se stal součástí slovinské historie. Na celém turnaji nás nikdo neporazil. Na to všechno budu hrdý do konce života. Byl to jeden z nejlepších týmů, v jakém jsem kdy hrál. Nesobecký, držel při sobě.“
Během turnaje zažil Randolph i krušnější chvíli. Když se v závěru čtvrtfinále s Lotyšskem střetl s Kristapsem Porzingisem, hvězdou NY Knicks. Po zbytečně ostrém Randolphově faulu přišla mela a vyloučení obou hráčů.
Randolphův konflikt s Kristapsem Porzingisem:
Dohra mimo hřiště však nebyla o moc kulturnější. Z Lotyšska i z New Yorku prý Randolph i jeho blízcí obdrželi mnoho nechutných vzkazů. „Že prý jsem zmetek a že jestli přijedu do New Yorku, tak si mě najdou a zabijou. Zajímavé. Ale nikomu u nich jsem neodpověděl. Je zbytečné tímhle ztrácet čas,“ nevzrušuje se.
