CDU/CSU získala podle konečných výsledků 33,0 procenta hlasů, SPD 20,5 procenta. Souboj o třetí místo vyhrála se 12,6 procenty AfD. V parlamentu bude také Levice s 9,2 procenty a Zelení s 8,9 procenty. Po čtyřleté přestávce se do něj vrátí svobodní demokraté (FDP) se ziskem 10,7 procenta hlasů, uvádí stránky centrální volební komise.
Průběh parlamentních voleb v Německu jsme sledovali v podrobné online reportáži |
Výsledek CDU/CSU je nejhorším od roku 1949. Tehdy konzervativní formace získala 31 procent. Partaj oproti minulým volbám ztratila asi sedm procent hlasů.
Merkelová výsledky voleb přesto považuje za úspěch. „Mám radost, že jsme dosáhli svých strategických volebních cílů,“ uvedla Merkelová na tiskové konferenci. Unie CDU/CSU se stala nejsilnější frakcí v parlamentu, můžeme vytvořit vládu a nikdo nemůže vytvořit vládu proti nám, dodala kancléřka. Po dvanácti letech u moci není podle ní vítězství CDU/CSU „vůbec samozřejmostí“.
Přímo ve volebním štábu CDU/CSU sledovala volby reportérka MF DNES Jana Šafaříková. „Nálada ve štábu je po oznámení předběžných odhadů uvolněná. Žádné velké oslavy se tady však nekonají,“ popsala. Přímo mezi představiteli strany se podle ní o případných koaličních jednáních zatím nehovoří. „Odchod SPD do opozice tady dosud nikdo nekomentoval,“ dodala reportérka MF DNES.
Schulz na tiskové konferenci prohlásil, že pro SPD byla neděle těžkým dnem. „Nedosáhli jsme našeho cíle,“ uvedl na začátek svého vystoupení. Příznivce strany však ubezpečil, že i se slabším mandátem bude SPD prosazovat stranický program. „Pro SPD platí, že náš boj za svobodu a demokracii bude pokračovat,“ prohlásil Schulz. Zároveň slíbil, že bude bojovat proti politice AfD. Výsledek voleb je podle něj jasným vzkazem od voličů, že má SPD přejít do opozice.
Německé parlamentní volby    |
SPD dosáhla svého nejhoršího výsledku v dějinách spolkové republiky. Vedení německé koaliční sociální demokracie v čele s Martinem Schulzem se po oznámení odhadu výsledků voleb rozhodlo pro odchod do opozice, uvádí DPA.
Souboj o třetí místo vyhrála AfD, která bude podle mnohých první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu. Jedna z volebních lídrů partaje Alice Weidelová uvedla, že AfP chce být konstruktivní opoziční silou. AfD podle analýzy televize ARD získala voliče všech ostatních parlamentních stran. Od CDU/CSU přetáhla přes milion voličů, od SPD půl milionu.
Proti AfD protestovalo několik stovek lidí před budovou v centru Berlína, kde má strana svou volební párty. Na demonstranty dohlížela policie. Demonstranti se sešli také v Hamburku, Mnichově a několika dalších městech.
Jediná možná koalice?
Nízkým ziskem SPD a oznámením jejich odchodu do opozice připadá v úvahu pouze jediná funkční koalice. Většinu ve Spolkovém sněmu by sestavila pouze koalice CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených.
FDP a Zelení jsou podle agentury DPA připraveni ke koaličním jednáním s Vznik společné vlády však CDU nesmí brát jako samozřejmost. „Nikdo nás nemůže do koalice tlačit,“ řekl místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Zelení varovali, že jednání o koalici budou složitá. Frakční šéf strany Anton Hofreiter sdělil, že jeho uskupení je připraveno vést „vážné rozhovory“ s ostatními demokratickými stranami.
Volební účast činila zhruba 77 procent, před čtyřmi lety to bylo o více než pět procentních bodů méně. Hlasovat v Německu mohlo kolem 61,5 milionu voličů.
Hlasování lídrů
Hned dva hlasy díky specifickému formátu hlasování odevzdávali voliči ve více než 73 500 místnostech do nedělní šesté hodiny večerní. O jejich přízeň se ucházelo 42 registrovaných stran. Reálnou šanci na vstup do Spolkového sněmu však mělo pouze šest partají.
Do půl třetí odpoledne odhlasovali lídři všech velkých stran. Kolem desáté hodiny dopoledne odvolil v domovském městě Würselen poblíž Cách předseda sociální demokracie Martin Schulz. Kancléřka Merkelová odevzdala svůj hlas za doprovodu manžela v centru Berlína krátce po půl třetí (více o průběhu voleb se dočtete zde).
Merkelová je kancléřkou od roku 2005, její politiku i přes turbulentní období v roce 2015 schvaluje stále bezmála šedesát procent Němců.
Obyvatelé Berlína v neděli hlasovali také v referendu o budoucnosti berlínského letiště Tegel. Jeho provoz by měl skončit zhruba za dva roky, což chce ale řada Berlíňanů změnit. Hlasování je však nezávazné, a proto podle většiny pozorovatelů není pravděpodobné, že by Tegel zůstal v provozu déle než pár let, i kdyby se pro to vyslovila většina občanů hlavního města. Krátce před jedenáctou hodinou večerní volební komise oznámila, že za zachování letiště se vyslovilo 55 procent voličů.
