1 Kdy bude Německo volit?
Volební místnosti se otevřou v neděli v 8 hodin ráno. Hlasy budou voliči ve více než 73 500 místnostech odevzdávat do šesté hodiny večerní. Krátce po uzavření místností zveřejní veřejnoprávní televize ARD a ZDF odhady volebních výsledků. Ty bývají velmi přesné a napoví, jak se bude vyvíjet průběžné sčítání. Konečné výsledky se Němci s největší pravděpodobností dozví už v neděli večer. Centrální volební komise by je měla oznámit do půlnoci.
2 Jaký je volební systém a jak ovlivňuje výsledky hlasování?
Němci budou rozhodovat o složení Bundestagu, tedy Spolkového sněmu. Za vítěze voleb bude prohlášena ta strana, která získá nejvíce mandátů. Její předseda se stane kancléřem a pokusí se sestavit funkční vládu. Německý volební systém má však několik záludností, které hlasování komplikují
Voliči v Německu mají k dispozici dva hlasy, které vyznačí na jednom hlasovacím lístku (na vzor lístku se můžete podívat zde).
Prvním volí konkrétní osobnost v některém z 299 jednomandátových volebních obvodů, druhým pak jednu z politických stran.
Pro rozložení sil v parlamentu je zásadní právě druhý hlas, protože mandáty jsou stranám přidělovány úměrně k počtu těchto hlasů. V Bundestagu navíc může usednout pouze strana, která získá alespoň pět procent hlasů.
Hlasovací alchymie tím však nekončí. Další komplikace přichází při přepočítávání hlasů na jednotlivé mandáty. První hlasy sehrávají zásadní úlohu, pokud jde o počet poslanců. Může se stát, že některá z politických stran v dané spolkové zemi získá v jednomandátových obvodech více křesel, než by odpovídalo procentu druhých hlasů, které dostala. V takovém případě se jí i tito přímo zvolení poslanci ponechají a navýší se o ně počet členů parlamentu - jde o takzvané dodatečné mandáty. Ostatním stranám jsou pak zase přiděleny takzvané kompenzační mandáty, aby nebyla narušena proporcionalita výsledků.
Tento systém vede k tomu, že v parlamentu pravidelně zasedá více poslanců, než by odpovídalo nynějšímu základnímu počtu 598. Dosavadní průzkumy a modely napovídají tomu, že příští Spolkový sněm bude vůbec největší v dějinách spolkové republiky. V důsledku zvláštností volebního systému může mít kolem 685 poslanců, dosud jich přitom bylo 630.
3 Jaké hlavní strany jdou do voleb?
O přízeň 61,5 milionu oprávněných voličů se uchází celkem 42 stran, což je nejvíce od znovusjednocení Německa. Reálnou šanci dostat se do parlamentu má však pouze šest uskupení.
O první dvě příčky se podle dosavadních průzkumů utká Křesťanskodemokratická unie (CDU) nynější kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) vedená Martinem Schulzem.
Merkelová je kancléřkou od roku 2005, její politiku i přes turbulentní období v roce 2015 schvaluje stále bezmála 60 procent Němců. Pokud se jí podaří zvítězit, v čele vlády stane počtvrté za sebou. V případě, že odslouží celé volební období, zařadí se po bok Helmuta Kohla jako nejdéle vládnoucí kancléřka poválečného Německa.
Angela Merkelová. Pro Němce je zárukou stability, zemi vede už dvanáct let |
Schulz je pro ni jediným vážnějším soupeřem. Týdeník Time ho v březnu letošního roku překřtil na „německého Bernieho Sanderse”. Někdejší předseda Evropského parlamentu je paradoxně na tuzemské politické scéně nováčkem. Většinu kariéry strávil právě ve výše zmíněné evropské instituci. Do čela SPD byl zvolen v lednu letošního roku. Straně přinesl v prvních měsících předsednictví větší popularitu, ta však s blížícími se volbami spíše opadává.
Karty pro souboj o první dvě místa jsou rozdány jasně. Mnohem zajímavější však bude sledovat volební klání zbytku partají. Kritické pro případná koaliční jednání bude zápolení o třetí místo, o které se utkají hned čtyři strany.
Nejhorší výchozí pozici mají Zelení. O něco lépe je na tom strana Die Linke. Polepšit oproti minulým volbám by si měly Svobodná demokratická strana (FDP) a Alternativa pro Německo (AfD). AfD postavila svou kampaň na vymezení proti velkým politickým stranám. Lanaření voličů strana založila především na tvrdé kritice migrační politiky kancléřky Merkelové a její vlády. Podle všeho se se slušným ziskem dostane do Spolkového sněmu.
4 O jakých tématech se mluví?
Tón předvolebních kampaní jednotlivých stran nepřekvapivě udávala zejména uprchlická krize a problematika imigrace, připomíná CNN. Merkelová v roce 2015, kdy do Německa přišlo na milion uprchlíků, zažila jeden z mála propadů v popularitě.
Migrace se ve svém programu snažila využívat zejména AfD, která voličům slíbila, že výrazně sníží počet lidí, kteří v Německu získávají azyl. Zároveň přislíbila omezení programu na takzvané spojování uprchlických rodin, ráznější deportace, dohled nad integrací, hraniční kontroly a jasně nastavený strop pro počet přijímaných uprchlíků. Merkelová a Schulz taková opatření odmítli.
Podobně silným tématem byla rovněž bezpečnost a opatření proti terorismu. Německo si v posledních letech zažilo několik teroristických útoků. Nejhorším byl loňský teror na vánočních trzích v Berlíně, kdy Tunisan Anis Amri najel do davu a zabil 12 lidí (vše o útoku zde).
CDU i SPD přislíbily posílení bezpečnostních složek a více peněz pro policii. Co se týče příspěvků na zbrojení, přístup obou stran se liší. SPD přispívání do armádního rozpočtu na úrovni dvou procent HDP, jak požaduje Severoatlantická aliance, odmítá. CDU ho naopak podporuje, uvádí server The Guardian.
Merkelová už zná svého vyzyvatele. Kancléřku touží sesadit Martin Schulz |
Trumfem pro Schulze byla v kampani sociální nerovnost. Německo sice v posledních letech zažívá ekonomický růst, nabízí štědrý sociální systém, nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni.
Zároveň však roste počet lidí, kteří se potýkají s chudobou. Pomyslné nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli se rozevírají. SPD udělala z boje proti sociální nerovnosti hlavní téma své kampaně. CDU v tomto ohledu přislíbila snížení daní a plnou zaměstnanost do roku 2025.
5 Jak vypadají předvolební průzkumy?
Poslední předvolební průzkumy ukazují zejména pokles preferenci SPD. V průzkumu veřejného mínění pro televizi ARD klesla na 22 procent. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové jasně vedla s podporou okolo 36 procent občanů. Třetí by mohla skončit protiimigrační AfD. Některé sondáže jí přisuzují až 12 procent hlasů.
Německé volbyROZHOVOR: Němci chtějí, aby se nic neměnilo KAMPAŇ: Nudu čeří jen plakáty AfD AFD: Pískání na mítincích Merkelové MERKELOVÁ: Kancléřka hájila přijetí uprchlíků KAUZA WEIL: Dieselgate zasáhla německé volby CDU: Plná zaměstnanost a blahobyt pro všechny DIE LINKE: Schulzův sen kazí „Stalinova dcera“ |
Sociální demokraté se ještě na jaře pohybovali v průzkumech na úrovni koaličních partnerů z CDU/CSU, od té doby ale s drobnými přestávkami stále klesají. Pokud ve volbách do Spolkového sněmu skutečně dostanou jen 20 procent hlasů, tak si ještě o tři procentní body pohorší oproti svému dosavadnímu minimu z roku 2009. Schulz však stále může spoléhat na fakt, že si více než 40 procent voličů stále není jisto, komu dají svůj hlas.
Do Spolkového sněmu by se podle aktuálního průzkumu dostaly i FDP s 9,5 procenty, Die Linke s devíti procenty a Zelení se 7,5 procenty.
Až 12 procent průzkumy přitom přisuzují AfD. Paradoxní je, že podle 79 procent Němců strana nedostatečně distancuje od pravicově extremistických pozic. Na druhou stranu by 21 procentům lidí přišlo dobré, aby AfD v parlamentu byla.
Vývoj stranických preferencí v Německu od roku 2013
6 Jaké jsou možné scénáře po volbách?
Mnoho možných cest, jak sestavit funkční vládu, na německé politické scéně nenajdeme. Obzvlášť s ohledem na aktuální průzkumy. Jako nejjistější se stále jeví velká koalice CDU a SPD. Pro velkou část Němců se jedná o stabilní řešení. Merkelová tuto koalici vede v posledních dvou volebních obdobích. Zároveň jako jedna z mála variant zajistí koalici parlamentní většinu.
Pro SPD, která zřejmě skončí na druhém místě, však bude mít poněkud hořkou příchuť. CDU obsadí kancléřský post a ministerstvo financí, tedy dvě nejdůležitější pozice. V příštích volbách navíc SPD opět nebude moct vystupovat jako jasná alternativa k CDU, protože s ní zasedne ve vládě, píše server Deutsche Welle.
Dlouhou tradici má v Německu rovněž partnerství CDU a FDP. Do této koalice šla Merkelová během svého prvního volebního období a navázala tak na vládu této koalice v letech 1982 až 1998 pod vedení kancléře Kohla. Spojení dává smysl pro mnoho Němců. CDU by v koalici zastupovala křesťanskou konzervativní střední třídu, FDP zase mladší městskou generaci. Koalice však kvůli očekávanému nízkému zisku FDP zřejmě nevznikne. Variantou by v krajním případě bylo přibrat do partnerství rovněž Zelené.
Volební programy jsou příliš dlouhé, většina Němců je číst ani nechce |
Zelení však spíše upřednostní případný pakt se Schulzem. Koalice SPD a Zelených ostatně zafungovala už mezi lety 1998 a 2005. Sociální demokraty tehdy vedl Gerhard Schröder, který se mohl opřít o „zeleného“ ministra zahraničí Joschku Fischera.
Průzkumy ukazují, že případné spojení po nedělních volbách by oběma stranám nestačilo. Do hry tak může přijít partaj Die Linke či FDP. Takto široká koalice je rovněž jedinou nadějí pro Schulze, jak by se teoreticky mohl stát německým kancléřem.
Zcela mimo koaliční jednání bude zřejmě stát AfD, byť může skončit na třetím místě. Všechny větší strany spolupráci s touto partají odmítly. Vadí jim, že se AfD nedostatečně distancuje od krajní pravice.
Nejpravděpodobnějším povolebním scénářem tak podle německých sdělovacích prostředků bude pokračování vlády velké koalice v čele s Merkelovou.
7 Jak dlouho bude trvat sestavení vlády?
Jednání o sestavení funkční vlády započnou krátce po oznámení konečných výsledků voleb. Diskuze mohou trvat mnoho týdnů a v krajním případě i měsíců. Dlouhé debatování se očekává v případě, že CDU a SPD budou zvažovat vytvoření velké koalice. Po posledních volbách v roce 2013 trvalo sestavení kabinetu kancléřky Merkelové 86 dní, připomíná server Politico.
Turecký faktorJednou z nejsledovanějších skupin voličů v německých parlamentních volbách bude na 720 000 německých občanů s tureckými kořeny, kteří se v posledních týdnech stali předmětem sporů obou zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jim adresoval výzvu, aby nevolili "nepřátele Turecka", za které označil vládní křesťanské a sociální demokraty (CDU a SPD) a Zelené. "Erdoganovo doporučení nebude mít vliv (na rozhodování voličů). Možná u některých, ale na drtivou většinu voličů s tureckými kořeny to dopad mít nebude," je přesvědčen bývalý dlouholetý předseda Turecké obce v Německu Kenan Kolat. Muž, který je zároveň předsedou berlínské buňky opoziční turecké Lidové republikánské strany (CHP), nicméně připustil, že i v důsledku Erdoganových slov letos možná zůstane doma více voličů s tureckými kořeny než dříve. "V minulosti jsme účast odhadovali tak na 50 procent," řekl zahraničním novinářům v Berlíně. Letos by to mohlo být jen kolem 40 procent. Někteří lidé totiž podle něj mají obavu, aby neměli problémy kvůli tomu, komu dali svůj hlas. Ve spolkové republice, která má přes 82 milionů obyvatel, nyní podle Střediska pro turecká studia a výzkum integrace (ZfTI) se sídlem v západoněmeckém Essenu žije kolem 2,8 milionů lidí s tureckými kořeny. Zhruba 1,4 milionu z nich má německé občanství, kolem 720 000 jich je plnoletých. Podle odborníka ZfTI Yunuse Ulusoye v minulosti většinou volili levicové strany, především SPD. Zdroj: ČTK |
