Prší. Už zase. „Vítej na Havaji,“ směje se Lee. Se svými dlouhými blonďatými vlasy vypadá jako elf. Do oblasti Puna se přestěhoval před devíti lety z Texasu.
„Přijel jsem na dovolenou a už zůstal,“ usměje se při vyprávění své story, na těchto ostrovech tak běžné.
„Všichni lidi jsou tady trochu divní. V dobrém slova smyslu,“ přidá se Serena. Na její farmě měsíc pomáhám. Pěstujeme ananasy, papáju, banány a taky desítky druhů ovoce, na které jsem doma nikdy nenarazil. Pěstujeme je sami pro sebe.
Těžko odhadnout, kolik je mé hostitelce let. Může to být čtyřicet. Podle vzhledu ale klidně i pětadvacet. Vybudovala si království uprostřed deštného pralesa. Svobodné království. Žije v něm svůj sen.
„Vstávej se sluncem a choď spát se sluncem,“ usměje se. Znamená to budíček kolem šesté a večerku kolem deváté. Její den začne hodinou jógy, pokračuje prací na aktuálních projektech kolem pozemku a končí odpolední zábavou.
Prší. Málem bych zapomněl. Po dvou dnech jsem si zvykl. Vím, že za pár minut zase uschnu. Tohle je koloběh na východní části Velkého ostrova. Teplota se líně blíží ke třicítce, počasí vás ušetří spalujícího žáru. Celoročně.
Zelené útesy Havajských ostrovů se zvedají přímo z oceánu. Zahrály si například i v Jurském parku.
Serenino panství pohání elektrická energie získaná ze slunce, vody je dost z oněch opakujících se lijáků. Velká část potravy roste na okolních stromech a keřích, blonďatá dáma šťavnaté plody mění v lahodná smoothie.
„Základní potravinou je pro mě taro, má úžasné vlastnosti,“ ukazuje kořen vzdáleně podobný bramboře. V téměř žádném pokrmu nesmí chybět ani kurkuma, jejíž výtažky se používají i při léčbě rakoviny. „Ale hlavně pomáhá proti všem možným zánětům,“ dozvídám se.
Podobné vědomosti létají kolem každou chvíli. Omylem se mi podaří při pletí mezi ananasy vytrhnout i rostlinku aloe vera. „Nevadí, oloupej ji a dej si ji na tu spálenou kůži. Hned tě to přestane bolet,“ směje se Serena mému nosu, který odnesl slunění na pláži.
Aloha. Buďte šťastní
Big Island je nejmladší a největší ze všech ostrovů Havaje. Můžete zde vidět magma tekoucí do oceánu, za tmy a pod hvězdnou oblohou je to spektakulární zážitek. Příroda promítá tuhle hru světel noc co noc.
Na nových černočerných lávových polích pak rostou domy ještě dříve, než se tu stihne usadit zeleň. Když se díváte na rozžhavenou měsíční krajinu, tušíte, že jejich obyvatelé musí být trochu podivíni. Ale tím tady nejsou výjimeční.
Zapadají tu do sebe různé kultury, různé osudy. Každou středu se koná market U Strýčka Roberta. V místě, kde se nehraje podle pravidel federální policie, nýbrž podle pravidel původních obyvatel. Aloha. Buďte šťastní. To jest hlavní přikázání.
Usmívající se stánkaři nabízejí krásné šperky z drahých kamenů, vybroušeného skla či ulit oceánských živočichů. Nakoupit můžete tradiční oblečení plné barev, ale především vzdušné a příjemné na nošení ve zdejším klimatu.
Hlavním klenotem je ovšem jídlo. Jazyk vám bude tancovat radostí při konzumaci banánového chleba či salátu z papáji. Bohaté zastoupení má i asijská kuchyně, závitky s čerstvými krevetami jsou jednoznačně boží.
Celá akce je vlastně takovým karnevalem, oslavou bytí a radosti ze života. Na pódiu se střídají kouzelníci s ukulele a dalšími nástroji v rukou, havajská hudba opravdu vybízí k tanci i k poslechu. Parket se rychle plní a vlní v udávaném rytmu.
Pokud byste se na takovou akci potřebovali někdy dostat a zrovna neměli k dispozici auto, stoupněte si ke krajnici a zvedněte palec. Jste ve stopařském nebi, řidiči zastavují i ve chvíli, kdy jste na procházce a chcete si trošku protáhnout nohy.
Samozřejmě, můžete využít služeb lokálních autobusů. Ale přijdete o příběh náhodného šoféra. „Jsem původně z New York City,“ začne konverzaci první. „Jsem z Texasu,“ poví příští. „Jsem z Japonska,“ nepřekvapí další. „Na Havaji jsem našel svůj ráj,“ shodnou se nezávisle.
Realitní ráj
Pozemky jsou levnější než leckde na „mainlandu“, strávit důchod ve věčném létu není nedostupné. Takže tak řada Američanů činí. Koupí kus půdy, postaví si reprezentativní dům pod palmami, každý den vstávají s výhledem na Pacifik.
Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí, kteří si ale neužívají odpočinku po hvězdných kariérách. Nepotřebují nic. Jen lásku. Ostrov jim ji dá svým počasím, ideálním prostředím pro život v komunitách.
Dinosaury tu sice už nepotkáte, ale se želvami si můžete zaplavat na mnoha místních plážích.
Všichni lidi jsou tady trochu divní. V dobrém slova smyslu.
„Tuhle písničku jsem napsala, když jsem hledala někoho, kdo by mě měl rád. A pak jsem si uvědomila, že je vždycky mít co rád. Sebe. Svou rodinu… Ten song se jmenuje So much love,“ povídá holka s dredy do mikrofonu v místní kavárně.
Každé pondělí je tu open mic. Kolemjdoucí mohou zazpívat svou píseň, zahrát na kytaru, zarecitovat báseň. Nebo se třeba jenom podělit o svůj názor na fungování společnosti. Příjemný, byť pro většinu lidí chvilkový únik z reality.
Tím ovšem může být i návštěva některé ze stovek pláží. Turistický ruch zde není tak rozvinutý jako na Oahu či Maui a to nahrává objevování tajných, pouze místním známých lokalit. Na západě je písek bílý, na východě černý.
Na západě se budete potápět s nespočtem druhů ryb, budete si moci zalaškovat se želvami a (s mírnou dávkou štěstí) s delfíny, kteří v zátokách odpočívají. Na východě zase vytáhnete surf a zkusíte zkrotit divoké vlny.
Na krásných a opuštěných plážích můžete s přáteli popíjet kokosové mléko rovnou z čerstvých ořechů.
Zážitky nabízí i vnitrozemí. Ve Volcano Village se můžete projít kolem obřích kráterů, podniknout několikadenní túry se spaním v hezky upravených kempech. Nebo rovnou zdoláte sopku Mauna Kea (4 205 m n. m.) a hvězdy vám budou blízko jako nikdy.
Ale hlavně to pokaždé bude relax. Změníte si vnímání času, nemusíte honit každou vteřinu, minutu. Svět je plný dobrodružství, ale ta mohou počkat. Na Havaji si to uvědomíte. Nemusíte ji procestovat celou, vidět všechno. Musíte si odpočinout.
Ve finále je to každého osobní volba, jestli si nechá rozseknutý kokos s čerstvým mlékem a brčkem přinést od číšníka s tradičními korály kolem krku do luxusního hotelového pokoje, nebo si půjčí mačetu a ořech rozetne sám na „soukromé“ pláži s přáteli.
Mahalo. Děkuji.
