Už pražský městský soud přiznal manželce zavražděného v trestním řízení 23 tisíc korun za vypravení pohřbu, nemajetkovou újmu však nikoli.
V rozsudku upozornil na to, že s mužem dlouhodobě nežila. Žena se odvolala a argumentovala tím, že s manželem navzdory zahájenému rozvodu vycházeli dobře a že se jejich vztah změnil na přátelský.
Byla to právě ona, kdo se začal zajímat, co se s mužem stalo. Jela ho potom hledat i do Klánovického lesa, což by podle ní neudělal někdo, kdo by k muži měl negativní vztah.
Pozůstalá na odvolací jednání nepřišla, především však bez omluvy nedorazil její zmocněnec. Předseda senátu Jiří Lněnička tedy odvolání přečetl sám a v rozmezí několika minut rozhodl o jeho zamítnutí. Z věznice předvedený Konrád uvedl, že se k věci vyjadřovat nechce.
Soudce Lněnička vysvětlil, že zatímco podle dřívější právní úpravy se pozůstalým po obětech trestných činů přiznávaly paušální částky, podle nového občanského zákoníku musí soud vždy prokazovat vznik i výši nemajetkové újmy.
Poukázal na to, že městský soud manželku nevyslechl, pouze přečetl její policejní výpověď, v níž se ke vztahu s manželem víceméně nevyjádřila.
Podle Lněničky by tak k přiznání finančního zadostiučinění bylo na místě provést další dokazování - například zjistit, proč se manželé rozváděli, a zajistit rozvodový spis.
Rozhodnutí je pravomocné, žena však svůj nárok může zkusit uplatnit ještě v občanskoprávním řízení. Musela by tedy na pachatele sama podat žalobu.
Třiatřicetiletého Uzbeka zastřelil Konrád v červnu 2014 třemi ranami do hlavy. Vražda zůstávala dlouho neobjasněná. Jejím motivem bylo to, že se amatérský hledač pokladů dostal s detektorem kovů shodou okolností do blízkosti skrýše, v níž si Konrád schovával kořist z desítek vloupání do rodinných domků.
O den později pachatel cizincovo tělo zapálil, aby zahladil stopy. Justice mu za vraždu a další skutky uložila výjimečný trest 25 let.
14. března 2017 |
