Akci přijeli z Keni do Dvora Králové podpořit uznávaný ochranář a antropolog Richard Leakey a ochranářka Paula Kahumbu. Ceremoniál se konal ve stejný den, kdy je v Jihoafrické republice plánována kontroverzní dražba nosorožčích rohů, kterou tamní soud povolil soukromému chovateli těchto zvířat.
„Oni mají v trezorech rohovinu, kterou chtějí zpeněžit, jde prostě jen o peníze,“ upozornil při akci ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.
Samotné pálení rohoviny začalo v 15 hodin právě proslovy ředitele a keňských hostů. Během jejich slov přinesli pracovníci zahrady za doprovodu celníků se samopaly rohovinu k veřejnému vážení. Celkem na hranici skončilo zhruba 33,5 kilo rohoviny, která pochází z pěti druhů a poddruhů nosorožců nejen z dvorské zoo.
„Jeden roh je také ze zoo v Plzni. Jde o rohy zvířat, která uhynula, tedy jako například samice Nabiré, ale také o rohy, které jsme z bezpečnostních důvodů našim zvířatům odřezali. Rohovina je z nosorožců černých, jižních bílých, severních bílých, jeden z nosorožce indického a tento největší roh je z Nasimi. To byl jediný kříženec severní a jižní formy nosorožce bílého na světě. Kdysi jsem získal její lebku. A abyste viděli, že to myslíme vážně, dal jsem do toho i tento svůj roh,“ prohlásil Rabas, který odmítl odpovědět na otázku moderátorky Lejly Abasové, jaká je hodnota ničené rohoviny. Pak ale přiznal, že na černém trhu se pohybuje okolo 65 tisíc dolarů za kilogram.
„Nedívejte se na to jako na pálení peněz, ale tak, že si kupujeme budoucnost. Budoucnost našich nosorožců. Já, jako Keňan, vám vzdávám hold za to, co děláte,“ odvětil na to uznávaný ochranář Richard Leakey.
Lidé v Asii věří v léčebné účinky rohů
Rohovina má odbyt na černém trhu především ve Vietnamu a Číně, kde je velmi cennou ingrediencí tamní tradiční medicíny. Podle vědců však nemá žádné léčebné účinky, přesto obchod s ní stále kvete.
„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek. Její spálení a poukázání na absurdnost chování těch, kteří jí přiznávají jakoukoli hodnotu, jsou vynikající nápad. Ti, kdo se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jim hrozícího vyhynutí,“ řekl Leakey, který se v Keni zasloužil o dramatické omezení pytlačení a sám ve své zemi inicioval první spálení rohoviny a slonoviny v roce 1989.
„Před 30 lety byla cena sloních klů tak vysoká, že Keňa ztrácela zhruba 5 tisíc slonů ročně. Když jsme se rozhodli spálit 12 tun slonoviny, měla hodnotu 12 milionů dolarů. V té době se slonovina prodávala až za 300 dolarů za kilo. Zhruba půl roku poté se cena snížila na 5 dolarů. Lidé pochopili, že nákup slonoviny není dobrá věc,“ vzpomínal slavný ochranář na historicky první pálení rohoviny a slonoviny.
Podle Pauly Kahumbu, která je výkonnou ředitelkou keňské organizace Wildlife Direct, by bez neustálého tlaku na potírání černého obchodu zmizeli nosorožci z afrického kontinentu do 15 až 20 let. „To odmítáme připustit. Proto jsme se stali partnery převozu nosorožců ze Dvora Králové do rezervace Ol Pejeta.Chtěla bych, aby se tato zpráva (o pálení, pozn. red.) rozšířila všude po světě, hlavně do Vietnamu, který je důležitým trhem s rohovinou,“ sdělila Kahumbu.
Hranici s rohovinou v Zoo Dvůr Králové zapalují (zleva) zástupce Celní správy Petr Müller, ochranářka Paula Kahumbu, ředitel zoo Přemysl Rabas, Veronika Vařeková z African Wildlife Foundation a ochranář a antropolog Richard Leakey (19.9.2017).
Nejvíce benevolence v posledních letech projevuje Jihoafrická republika (JAR), kde se nosorožci právě kvůli rohovině chovají i na farmách. V zemi jsou velké tlaky alespoň na částečnou legalizaci tohoto byznysu, jejichž důsledkem je i dnešní dražba. Ochranáři však jakékoliv podobné ústupky odmítají.
„Když zlegalizujete byť jen malou část tohoto obchodu, o což usilují obchodníci v JAR, tak si lidé, kteří ještě mají zábrany, řeknou, že když se s tím obchodovat může, tak já si to teda koupím. Právě na ně se snažíme zapůsobit. Legální cesta by trh nenasytila a znamenalo by to ještě daleko větší pytláctví a hon na nosorožce. To jsou důvody, proč nemůžeme souhlasit s prolomením moratoria na obchod s rohovinou,“ upozornil Rabas.
Je to vzkaz Africe
Pálení rohoviny se koná tři dny před světovým Dnem nosorožců. Před třemi lety zahrada jako první zoo na světě spálila více než půl metráku rohů (psali jsme zde). Letošní objem je zhruba o třetinu nižší.
„Co může Česká republika dokázat, když spálí takové malé množství rohoviny? Je to vzkaz. Věřím, že Česko může vyslat zásadní vzkaz jako člen Evropské unie. Pokud země jako vy zvedne svůj hlas proti prodávání nosorožčí rohoviny, může ji slyšet mnoho států,“ vyjádřil naději na záchranu nosorožců Richard Leakey.
Rohovinu prodávají pytláci hlavně do východní Asie, zejména do Vietnamu. Kvůli této poptávce bylo v Africe jen za rok 2015 zabito 1 350 nosorožců. Mezinárodní obchod s rohovinou je už desítky let zakázán, avšak vymáhání toho je podle ochranářů hlavně ve východní Asii nedostatečné.
„Snahu o prodej rohoviny považujeme za velkou ránu pod pás všem, kteří se snaží nosorožce skutečně chránit. Tvrzení, že legalizací prodeje získáme prostředky na ochranu zvířat, je stejně absurdní a nemorální, jako kdybychom se snažili zabavené drogy místo zničení prodat a získat tak peníze na léčbu narkomanů,“ vysvětlil Rabas.
