Zoo ovlivňovala pohlaví želv teplotou, výsledek bude znát za několik let

  • 5
V ostravské zoologické zahradě se po patnácti letech od začátku chovu vylíhla mláďata želvy ostruhaté. Chovatelé se snažili ovlivnit pohlaví mláďat regulací teploty. O tom, jak se jim to povedlo, se dozví až za několik let.

Zoo Ostrava chová želvy ostruhaté, třetí největší suchozemskou želvu na světě, od roku 2002. Z mláďat se chovatelé mohou těšit až letos.

Mluvčí zoo Šárka Nováková upozornila, že vzhledem k dlouhému věku želv, jež se mohou dožít až 150 let, není taková prodleva ničím výjimečným. „Těmto želvám trvá i více než deset let, než zcela pohlavně dospějí,“ konstatovala mluvčí.

Pohlaví lze u tohoto druhu želv rozeznat až po několika letech. Nejednou se tak v evropských zoologických zahradách stalo, že například z deseti mláďat měli například deset samců.

„Problém vznikne totiž ještě před tím, než mláďata protrhnou vaječnou skořápku a spatří světlo světa. U mnoha druhů plazů je pohlaví vázáno na inkubační teplotu, želvy ostruhaté nevyjímaje. Při vyšších teplotách se líhnou samice, při nižších samci. Najít ideální teplotu, při které se budou líhnout obě pohlaví, je věcí experimentálních zkušeností, což ale v kombinaci s dlouhověkostí želv znamená, že o správnosti výsledku bude chovatel vyrozuměn až po několika letech,“ přiblížil vedoucí zoologického oddělení Jiří Novák.

O pohlaví rozhodne rozdíl svou stupňů

Ostravské zoo se před časem podařilo získat zcela novou skupinu dvou samců a stejného počtu samic. Výsledkem je dvacet snesených vajec.

„Vejce nakladla jedna ze samic, z dvaceti bylo patnáct oplozených. Díky zkušenostem kolegů v jiných zoo a díky informacím z odborné literatury jsme vejce v inkubátoru rozdělili do dvou teplotních režimů. Při teplotách 31 až 32 stupňů očekáváme kratší dobu inkubace a hlavně narození samic, menší počet vajec jsme dali do prostředí s teplotou nižší, a to 29 stupňů, kdy očekáváme líhnutí samců,“ popsala mluvčí Nováková.

Na zjištění, jak byli ve své snaze úspěšní, si však budou muset počkat.

Dospělé želvy mohou vážit až metrák

Původní domovinou želvy ostruhaté jsou suché savany a polopouště na jižním okraji Sahary, od Senegalu na západě až po Súdán a Etiopii na východě. Vysokým teplotám a suchu je želva ostruhatá dobře přizpůsobená - vyhrabává si nory nebo u ní v některých místech převažuje noční aktivita.

Na každé straně u ocasu má dva až tři silné výrůstky, jakési ostruhy. Odtud český název. Na předních nohou má rohovinné šupiny připomínající brnění, které jí pomáhají při hrabání.

Hmotnost této želvy může dosahovat až sto kilogramů a délka krunýře bývá až osmdesát centimetrů. Dnes je i tento druh vzácný a ohrožený vyhubením. Původní areál rozšíření je dnes už jen ostrůvkovitý.