V obou případech, kdy drony narušily prostor Letiště Václava Havla, musel letový dispečink na půl hodiny převést provoz na záložní dráhu. Obdobný případ muselo letiště řešit už loni v květnu. A není samo. Drony ohrožovaly letadla například i v lednu na birminghamském letišti, v dubnu na heathrowském letišti a v červnu na letišti v Newarku.
Pro letiště přitom drony představují vážnou bezpečnostní hrozbu. „Pokud by dron vletěl do motoru letadla, dojde v lepším případě k vysazení pohonné jednotky, pilot přidá plyn, odletí a přistání zopakuje. V horším případě to může vyústit v nehodu, obzvlášť, když je letadlo nízko nad zemí a už není mnoho času na situaci reagovat,“ říká Ota Hajzler z Ústavu aplikované informatiky v dopravě při Dopravní fakultě ČVUT.
Srážka s běžným dronem sice představuje pro letadlo přibližně stejnou obtíž, jako srážka s větším ptákem, ale nad letištním prostorem se nebezpečí násobí. Přistání a vzlet letadla jsou totiž nejkritičtějšími fázemi každého letu a jde o okamžiky, při kterých se podle statistik stává nejvíce nehod. A to zatím i bez přispění dronů.
Podle mluvčího Řízení letového provozu Richarda Klímy by se s takovou eventualitou měli piloti teoreticky umět vyrovnat. „Postup ze strany pilotů je v tomto případě standardně trénován a situace je podobná, jako když dojde ke srážce s ptákem,“ říká.
Drony personál vyhlíží přímo na obloze nebo na obrazovkách
Velkým problémem je v současnosti včasná detekce nežádoucích bezpilotních strojů. Letiště Václava Havla sice nechce své technologické možnosti v tomto ohledu komentovat, ale odborníci na letectví jsou sdílnější.
„Podle mých informací letiště žádný detekční systém nemá. V tuto chvíli mohou dělat pouze to, že příslušníci ostrahy monitorují prostor a perimetr letiště vizuálně a pomocí kamerových systémů,“ vysvětluje Hajzler.
Deset věcí, které musíte vědět, pokud chcete vlastnit a ovládat bezpilotní dron |
Stejnou informaci serveru iDNES.cz potvrdil i Jakub Kraus z Ústavu letecké dopravy ČVUT. Podle něj letiště v současnosti domlouvá s ČVUT spolupráci na vědeckém výzkumu, jehož závěry by měly ve výsledku letiště před narušením letového prostoru drony ochránit. „Má se zabývat tím, jak využívat současné a budoucí prostředky na to, aby se takovým situacím předcházelo,“ říká Kraus.
V oblasti detekce by podle něj v případě letiště byla ideální pokročilá analýza obrazu kamer. „Letiště má bezpečnostních kamer velké množství. Kdyby byl obraz z nich automaticky vyhodnocován, nemuselo by drony rozpoznávat lidské oko,“ dodává.
Technologie na lov dronů se zlepšuje
V úvahu připadá i použití podobné technologie, se kterou si policisté vyzkoušeli spolupráci během letošního filmového festivalu v Karlových Varech (psali jsme zde). Šlo o speciálně vybavený mikrobus schopný detekovat nejen drony, které jsou už ve vzduchu, ale i osobu, která je ovládá. To znamená, že obsluha zařízení může reagovat a zalarmovat policii dříve, než dron vzlétne.
Otázkou pak zůstává, co dělat, když letiště dron detekuje. V zahraničí již úspěšně otestovali řadu možností, jak se s nechtěným dronem vypořádat. Od japonských stíhacích dronů, které „nepřátelské" drony dokáží zachytit do speciální sítě (více zde), přes speciální elektromagnetickou pušku, která dokáže narušit spojení mezi dronem a vysílačkou, po metače sítí, do kterých se dronům zamotají vrtule. S dalším zajímavým řešením přišli i nizozemští policisté a francouzská armáda, kteří k odlovu bezpilotních strojů trénují orly (psali jsme zde).
Jenže účinnou obranu proti dronům by mohla letišti i dalším firmám a ostatně i běžným lidem zkomplikovat legislativa. „Myslím, že v současné době není nic takového proveditelné a vše je potřeba řešit přes policii. Dle mého osobního názoru nemůžete jen tak jednoduše proti dronům takovým způsobem zakročit. Stejně tak jako nemůžete někomu poškrábat auto, protože vám překáží,“ dodal Kraus k možnosti využít například elektromagnetické pušky.
Ničit, či neničit dron?
Pro zaměstnance letiště by v takovém případě zřejmě platila stejná pravidla, jako pro běžné lidi, kterým drony přelétávají nad pozemkem či domovem. A pro ty má policie jasné doporučení. „Určitě nedoporučujeme dron „likvidovat“. Tím by se občan mohl dopustit například trestného činu poškození cizí věci oproti pilotovi dronu, který je svým jednáním v danou chvíli podezřelý ‚pouze‘ z přestupku,“ říká mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Správně by podle něj lidé měli na místo přivolat Policii ČR, nebo strážníky.
Stejně postupovalo letiště i během úterního incidentu. Kontaktovalo policii, která vyslala k monitorování situace vrtulník. Jenže drony se ve vzduchu pohybují velmi rychle a dokáží to i ve značné vzdálenosti od těch, kdo je ovládají. V případě potřeby je lze také velmi spěšně uklidit do příručního zavazadla, či do kufru od auta. Dopadení lidí, kteří předpisy porušují, tak pro policii není nic jednoduchého.
Drony a letištěDrony se nesmí v okolí letiště pohybovat do vzdálenosti pěti a půl kilometru a i tam jen do výšky maximálně sto metrů. |
Žádný dron ani jeho „pilota“ tak policisté v úterý ani minulý týden nenašli a případ odložili. Stejné to bylo i ve zmíněných případech ze zahraničí, ani tam se bezpečnostním složkám nepodařilo dron ani jeho operátora vypátrat.
Jenže letišti jednoduše mnoho jiných možností nezbývá. „Obecně mohu říci, že každý subjekt se může chovat podle pravidel, která mu dává právní řád. Ochranné pásmo nedává provozovateli letiště samotnému možnost zasáhnout,“ vysvětluje Vítězslav Hezký, mluvčí Úřadu pro civilní letectví.
I podle Klímy, mluvčího Řízení leteckého provozu, je před pořízením detekčních a „odchytových“ zařízení potřeba nejdříve zvážit více aspektů, které souvisí s jejich provozem. Od vyškolení personálu, nastavení kritérií na vyhlášení zvýšeného rizika, po míru falešné detekce, která by mohla zbytečně narušit provoz letiště.
„Detekcí bezpilotního prostředku celý problém jen začíná, zbývá poté dořešit otázky spojené s identifikací letu, jeho záměry, stanovení míry rizika, reakční dobu osoby odpovědné k zamezení protiprávního jednání i odpovědnosti za škody způsobené případnou eliminací bezpilotních prostředků,“ vysvětluje.
Létání s dronem kolem letiště může vyjít draho
Skutečnost, že je policie neodhalila, zřejmě pilotům ušetřila poměrně značnou částku z rodinného rozpočtu. Ve chvíli, kdy Řízení letového provozu zjistí pohyb neautorizovaného dronu a vyhodnotí ho jako riziko, musí okamžitě jednat. „V praxi to znamená, že změníme dráhu, kterou používáme pro vzlety a přistání letadel, aby se letadla nepohybovala v ohroženém prostoru. S tím je vždy spojeno neplánované zdržení části provozu,“ říká Klíma.
Podle něj lze z hlediska dlouhodobé praxe říct, že průměrná cena za jednu minutu zpoždění v letecké dopravě činí 65 EUR. V závislosti na délce ohrožení, by pak mohli jednotliví dopravci po hříšníkovi vymáhat i poměrně vysokou částku.
S největší pravděpodobností šlo ve zmíněných incidentech pouze o amatérské uživatele dronů, kteří buď neznali příslušné předpisy, nebo je jednoduše nerespektovali. Dosavadní neschopnost drony v případě potřeby efektivně zlikvidovat ve spojení s obtížným odhalením jejich operátorů, však vyvolává obavy.
„Čistě hypoteticky by se drony samozřejmě daly použít i k cílenému poškození letadla či terminálu letiště. Obzvláště ty větší, které mohou mít více než dvacet kilo a unesou i větší náklad, například výbušninu,“ dodává Hajzler.
