Kiska, který dříve vlastnil úspěšnou splátkovou společnost, získal jmění v řádu stovek milionů korun, a prezidentský plat tedy může postrádat.
Kiskou v roce 2006 spoluzaložená nadace Dobrý anděl pak přerozdělila především mezi rodiny onkologických pacientů jen v srpnu přes 400 tisíc eur, tedy přes deset milionů korun. Kiska a jeho rodina stále financují její provoz, takže k potřebným se dostanou všechny nadací vybrané peníze.
Obraz „prezidenta-filantropa“ však v úterý utrpěl vážnou ránu, když do médií unikla zpráva o daňovém skandálu společnosti KTAG, kterou Kiska spoluvlastní se svým bratrem. Jak informoval slovenský Denník N, firma měla daňový nedoplatek ve výši 29 tisíc eur, tedy asi 778 tisíc korun. Ten vznikl tím, že si firma v účetnictví odečetla část výdajů na Kiskovu prezidentskou kampaň v roce 2014, ale daňový úřad odečet neuznal.
Firma zahrnula do odpočtů 136 000 eur (asi 3,5 milionu korun), které firma ve skutečnosti použila v kampani na propagaci Kisky. „Věřil jsem, že se účtovalo správně,“ komentoval případ Kiska.
Podle Kisky nešlo při odečtu výdajů na jeho prezidentskou kampaň v roce 2014 o úmysl. „Vycházel jsem z toho, že ekonomické oddělení společnosti KTAG mi potvrdilo, že účtuje správně,“ uvedl v úterý prezident na speciální tiskové konferenci, kterou k případu svolal.
„Daňový úřad se neztotožnil s postupem účtování společnosti KTAG a nesouhlasil s odpočtem DPH společnosti,“ řekl Kiska. Úřady spočítaly, že je třeba doplatit daň ve výši 9 227 eur, k níž naběhlo ještě penále 15 543 eur a další asi dvoutisícová pokuta. Podle Kisky byly všechny částky firmou KTAG okamžitě po zjištění uhrazeny.
Policie sice podle slovenských internetových serverů, které se v úterý kauzou intenzivně zabývaly, případ prověřovala, ale trestní stíhání nebylo také díky rychlé reakci zmíněné firmy zahájeno.
„Osmého srpna 2016 krajský vyšetřovatel vrátil všechny dokumenty s tím, že neexistuje důvod k pokračování vyšetřování, a případ ukončil,“ informoval Kiska. Slovenský trestní zákoník totiž podle ČTK umožňuje u některých daňových deliktů dodatečně zaplatit daň i během policejního vyšetřování, aniž by viníkovi hrozilo stíhání. V Česku je praxe obdobná.
Rok starý případ, který se dosud podařilo udržet v tajnosti, se dostal na veřejnost díky anonymnímu dopisu, který přišel v těchto dnech do redakcí několika slovenských deníků. „Bohužel, opakovaně unikají informace z daňových úřadů a to, co mělo být jen osobní korespondencí mezi daňovým úřadem, naší společností a policií, se dostalo ven,“ postěžovala si hlava státu.
Na druhou stranu případ nepokládá za něco výjimečného. „Je absolutně běžné a i já jako (v minulosti – pozn. red.) podnikatel jsem se setkal s tím, že daňový úřad nesouhlasí s nákladovými položkami, které firma uvádí,“ řekl prezident. „Nemám co skrývat,“ dodal.
Některé své dosavadní příznivce Kiska svou reakcí zklamal a vyvolal další pochybnosti. „Je otazníkem, zda kromě podvodu na daních tehdy kandidát Kiska neporušil i zákon o financování voleb a zda vykázal všechny výdaje,“ uvedla slovenská pobočka protikorupční Transparency International. A vyzvala Kisku k detailnímu zveřejnění financování kampaně přes firmu KTAG.
Kiska jako prezident často apeluje, aby vláda Roberta Fica bojovala více proti korupci. S Ficem, jehož ve volbách v roce 2014 porazil, má i proto poměrně napjaté vztahy.
V případě, že se Fico i Kiska znovu rozhodnou kandidovat na prezidenta, mohou si už za rok a půl souboj zopakovat.
