Počet dárců kostní dřeně roste, hranice pro darování se zvýšila na 40 let

Počet dárců kostní dřeně se letos výrazně zvýšil. Podle pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se do Českého registru dárců krvetvorných buněk přihlásilo už téměř 30 tisíc lidí. Pomohlo tomu především zvýšení horní věkové hranice z 35 na 40 let.

„Za rekordní rok by se dal bez nadsázky nazvat rok 2017 v Českém registru dárců krvetvorných buněk,“ uvedla mluvčí IKEM Šárka Nevoralová.

Přihlásilo se do něj historicky nejvíce dárců. Celkový počet všech evidovaných, kteří jsou ochotni pomoci pacientům se zákeřnou leukémií, se blíží hranici 30 tisíc. Celosvětově je jich přes 31 milionů.

Způsoby odběru

Existují dvě možnosti, jak provést odběr kostní dřeně:

• z pánevních kostí v celkové anestezii
• ambulantní odběr stimulovaných krvetvorných buněk na separátoru, při němž jsou dárci aplikovány injekce růstového faktoru, ty způsobí vznik a množení krvetvorných buněk, které se poté odseparují pomocí přístroje. Tímto způsobem probíhají dvě třetiny všech odběrů.

Jen od ledna do září letošního roku se do registru přihlásilo 2 118 nových dárců, což už nyní převyšuje o více jak 300 lidí počet přihlášených za celý loňský rok. „Čím více dárců, tím vyšší naděje, že některý z nich bude vhodný pro některého z pacientů v Česku nebo i zahraničí,“ podotkla na úterní tiskové konferenci vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.

Najít vhodného dárce není podle ní vůbec snadné. „Hlavním kritériem pro výběr je shoda v tzv. HLA systému. Pro darování je potřeba, aby se dárce s pacientem shodovali nejlépe v deseti znacích z deseti. Kombinací těchto znaků jsou miliony, čímž je výběr dárce velmi složitý a komplikovaný,“ dodala Kuříková.

Její kolegyně Gabriela Hošková uvedla, že se snaží cílit nábor především na mladou generaci. „Ideálním dárcem je muž v 25 letech,“ zdůraznila.

Až sto lidí ročně onemocnění leukémií

Malému Tomášovi byla leukémie diagnostikovaná ve čtyřech letech, po chemoterapii se vyléčil, ale o dva roky později se nemoc vrátila a musel podstoupit transplantaci. „Najít dárce pro syna překvapivě nebylo těžké, během čtyř měsíců proběhla další chemoterapie, aby byl zdravý a mohl podstoupit transplantaci,“ uvedla jeho maminka Blanka na tiskové konferenci. Podotkla, že nabídku dárce měl jak v českém registru, tak i v Německu.

„Když jsem byl nemocný, mohl jsem jenom ležet nebo se jen v nemocnici projít po pokoji. Teď už se cítím dobře, dělám judo,“ řekl iDNES.cz desetiletý Tomáš.

Ročně onemocní v Česku přibližně 100 lidí některým typem leukémie a dalších 1 000 pacientů různými poruchami krvetvorby, které se mohou léčit transplantací kostní dřeně.

Do registru může vstoupit člověk ve věku od 18 do 40 let, který váží více než 50 kilogramů a má výborný zdravotní stav. Zároveň nesmí dlouhodobě brát nějaké léky. Dárcovství je dobrovolné, bezplatné a anonymní. V Česku existují dva registry, kde může zájemce darovat kostní dřeň. První Český registr dárců krvetvorných buněk je součástí IKEM a vznikl v roce 1991. O rok později byl v Plzni založen Český národní registr dárců dřeně.

Finančně náročné testování nově zařazených dárců kostní dřeně pomáhá nově financovat společnost Shell Czech Republic a Nadační fond Kapka Naděje.