O pomoci v zemích původu mluvil i Steinmeier. Zároveň ale žádal, aby evropské země respektovaly rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD). Soud minulý zamítl žaloby Maďarska a Slovenska proti kvótám na rozdělování migrantů a potvrdil platnost programu přerozdělení 120 000 lidí.
Zeman odmítl přijímání uprchlíků, a to i v případě, že by za ně mělo dostávat Česko od evropských institucích peníze (o této možnosti jsme psali zde). „Mám silné pochybnosti o slučitelnosti jejich kultury - mám tím samozřejmě na mysli migranty muslimského typu - s evropskou kulturou,“ řekl.
Odmítl také, že by Praha byla v migrační krizi nesolidární s ostatními evropskými státy, a poukázal na to, že Česko investuje peníze do rozvojové pomoci v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Právě na pomoc v zemích původu by se podle Zemana měla zaměřit i EU.
„Řekl jsem panu prezidentovi Steinmeierovi, že si dovedu představit velmi účinnou pomoc evropských zemí v zemích původu migrantů, ať už je to elektřina, ať už jsou to vodní zdroje, školy, nemocnice a další oblasti,“ řekl. Uvedl rovněž, že odchod migrantů zhoršuje sociální situaci ve státech, odkud pocházejí.
Řiďme se rozhodnutím soudního dvora, vyzval Steinmeier
„Přirozeně je správné, a říkám to i v Německu, že musíme dát lidem důvod pro to, aby chtěli zůstat v zemi, odkud pocházejí,“ řekl Steinmeier. Znamená to podle něj přispívat k hospodářskému růstu a k zajištění právního státu v zemích, odkud migranti pocházejí.
Oběda obou prezidentů se zúčastnil také Karel Gott:
Setkání s Mistrem. Státního oběda, pořádaného panem prezidentem na počest prezidenta SRN, se zúčastnil také Karel Gott. https://t.co/z4Ml2neWbz
Německý prezident ale zároveň apeloval na to, aby se unijní státy řídily rozhodnutími ESD. „Co se týká rozhodnutí ESD, nelze je akceptovat jen v případech, kdy se nám to hodí,“ řekl.
Prezidenti se neshodli také v otázce protiruských sankcí EU. Zatímco Zeman vyzval k jejich zrušení, protože podle něj nevedou k cíli, podle Steinmeiera nejsou samoúčelné a bude je možné odstranit teprve v okamžiku, kdy se podaří dosáhnout pokroku v mírovém procesu na Ukrajině.
Steinmeier ale zároveň uvedl, že ve velkém množství oblastí mají Česko a Německo společné zájmy. Zmínil například digitalizaci průmyslu, výstavbu přeshraniční dopravní infrastruktury nebo spolupráci ve vědě a výzkumu. Oba prezidenti také chválili česko-německé vztahy, podle nich se daří překonávat temné kapitoly minulosti.
Steinmeier se v Praze zdrží jen krátce
Už odpoledne má německý prezident naplánovaný další program v Berlíně. Během návštěvy na Hradě by se ale měl setkat i s některými členy vlády a s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD).
Zeman pozval Steinmeiera k návštěvě Prahy letos v únoru poté, co byl bývalý německý ministr zahraničí zvolen prezidentem. Český prezident tehdy připomněl, že Česko a Německo si letos připomínají 25 let od podpisu smlouvy o dobrém sousedství a 20 let od podpisu česko-německé deklarace. Uvedl také, že Steinmeierova návštěva by přispěla k důstojnému připomenutí těchto dvou významných výročí.
Šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák označil cestu za „nástupní audienci“ a připomněl, že Steinmeier už byl takto i u dalších sousedů Německa, například ve Francii, Rakousku či v Polsku.
Zatím poslední německou prezidentskou návštěvou v Česku byla cesta Steinmeierova předchůdce Joachima Gaucka, který se v listopadu 2014 zúčastnil na Albertově vzpomínkových akcí u příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Gaucka tehdy zasáhlo jedno z vajec, kterými demonstranti házeli po Zemanovi (psali jsme zde).
Prezident Zeman byl na poslední návštěvě Německa v říjnu 2014. V Lipsku se zúčastnil vzpomínkových akcí k 25. výročí protivládních demonstrací v bývalé Německé demokratické republice, které vyvrcholily pádem Berlínské zdi a následně i zhroucením východoněmeckého komunistického režimu.
