Ilustrační snímek | foto: Scott Adams, Profimedia.cz

Máslo bude stát 70 korun, říká šéf Madety. O dodávky má zájem i Vídeň

  • 675
Mlékárna Madeta zaznamenává meziročně dvojnásobnou poptávku po másle. Ředitel firmy Milan Teplý odhaduje, že máslo může stát před Vánoci až 70 korun. Už teď ho za tuto cenu kupují někteří od farmářů. Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, vyrobí v Plané nad Lužnicí za týden 150 až 160 tun másla.

Největší vliv na cenu másla má podle Teplého cena smetany, která je 89 korun za kilogram, což je meziročně více než dvojnásobný nárůst.

„Zhruba od začátku prázdnin se potýkáme s nedostatkem smetany, a to nejen my, ale i ostatní mlékárny. Poptávka po Jihočeském másle je v meziročním srovnání zhruba dvojnásobná. Kromě tuzemských odběratelů projevili zájem o 30 tun másla měsíčně i ve Vídni. Veškeré máslo, které vyprodukujeme, ale putuje výhradně do českých obchodů, žádné neexportujeme,“ řekl Teplý.

Do Itálie vyváží Madeta syrovátkové máslo, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýra. Je to de facto vysrážená smetana a nepočítá se oficiálně k máslům, která musí mít 81 procent tuku.

Po Vánocích za 45 korun

Teplý se domnívá, že cena másla se může dostat až na 70 korun za 250 gramů. Po Vánocích očekává pokles ceny, která se zastaví na 45 korunách. Náklady na výrobu másla ve firmě setrvale rostou.

Milion litrů mléka denně

Madeta zpracuje 950 000 litrů mléka denně. Má pět závodů - v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Firma zaměstnává 1 500 lidí, obrat v roce 2015 činil 5,5 miliardy korun, zisk po zdanění 168 milionů. Čísla za loňský rok společnost zatím nezveřejnila. Madeta má asi 680 dodavatelů mléka.

„Standardní výrobní objem se pohybuje v průměru od 150 do 160 tun másla za týden. Zatímco dříve naše máslárna vyráběla šest dnů v týdnu, někdy mimořádně i sedm, nyní kvůli nedostatku smetany pouze čtyři dny,“ řekl Teplý.

Na másle se podle něj vždy prodělávalo, Madeta asi 80 milionů ročně. Teď je ziskové. V máslárně tam pracuje 12 lidí v jednosměnném provozu. Rostoucí spotřebu másla si Teplý vysvětluje tím, že lidé víc konzumují živočišné tuky, tedy je větší spotřeba másla, sýrů i ostatních mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku.

Záleží na počasí na Novém Zélandu

„Cena smetany jde nahoru, protože je o ni velký zájem, protože je velký zájem o máslo a o tučné výrobky obecně, roztočila se spirála. Světové ceny dělají komoditní trhy v mlékárenském oboru, což je Nový Zéland, který větší část mléka exportuje,“ řekl ředitel závodu Madety v Plané David Fajfr.

„Záleží, jestli je na Novém Zélandu sucho, či není, podle toho mají hodně mléka, nebo nemají. Čím víc toho pustí do trhu, tím to tlačí cenu dolů. A na druhé straně je poptávka: čím víc se daří v Číně, lidé mají víc peněz, kupují víc mléčných výrobků, tím je odbyt větší,“ vysvětlil.

Framářské máslo? I přes 70 korun za kostku

Rostoucí ceny průmyslově vyráběného másla na pultech tuzemských obchodů přispěly k vyšší poptávce po farmářském másle, které se mnoha lidem zdálo dříve moc drahé. Vyplývá to z ankety ČTK.

Máslo v obchodech se nyní prodává za víc než 50 korun za 250 gramů a podle odhadů ještě do Vánoc poroste. Cena másla z farmy, které většinou mívá větší obsah tuku, je stále o něco vyšší - někde ho prodávají za 54 korun, někde stojí čtvrt kilogramu i přes 70 korun.

Například rodinná farma Pod Lipou z Rokytnice v Orlických horách má máslo stále vyprodané. „Másla bychom prodali i více, ale smetanu potřebujeme i do jiných výrobků,“ řekl rokytnický farmář Jiří Pácha.

Doslova nával zájemců o máslo zažívá v poslední době i majitel biofarmy v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku Miroslav Horut. „Lidé teď volají jako šílení, dřív jim bio máslo přišlo drahé, teď by ho každý chtěl. Rozdíl mezi bio máslem a máslem ze supermarketu je teď už jen pár korun,“ řekl Horut.

„Loni jsme prodávali v naší prodejně čtyři až šest kilo za víkend a teď 60 až 70 kilo,“ uvedl František Mikoláš, který hospodaří v Krhanicích na Benešovsku.

Máslo by mělo stát 45 korun, shodli se výrobci na Mlékárenském dni

Například na Vysočině se ale malým mlékárnám na farmách výroba másla přes jeho výrazné zdražení v obchodech nevyplatí. Plnotučné mléko raději zpracovávají jinak, kupříkladu na sýry, jogurty a tvaroh. Mlékárna Tonka v Pošné u Pacova, která jako jedna z mála máslo nabízela, s jeho výrobou skončila asi před půl rokem. Zákazníkům sice chutnalo, ale vadila jim vyšší cena. Farmář Antonín Mokrý uvedl, že už se k máslu vracet nechce.

Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka cenu zvedá vysoká poptávka. Vzhledem k nynějším výkupním cenám mléka by se ale maloobchodní cena másla měla pohybovat kolem 45 korun, tvrdí.

Chovatelé ze zdražení nemají nic, tvrdí

Chovatelé mléčného skotu uvedli, že z výrazně zdražujícího másla nemají nic. Mlékárnám prodávají za cenu lepší než loni, avšak stále jen desetihaléře nad výrobními náklady. Z vysoké ceny a poptávky těží podle nich řetězce. Jejich marže byla v prvním pololetí 25 procent, když ještě před deseti lety podle údajů Zemědělského svazu ČR byla poloviční.

V některých domácnostech se rozhodli řešit zdražování v obchodech výrobou domácího másla, k níž je potřeba jen smetana s 33procentní tučností. Šlehá se tak dlouho, až se vyrobí hrouda másla. Ta se pak musí zbavit podmáslí a propláchnout ve studené vodě. Když má člověk štěstí a nakoupí smetanu ve slevě, může mít máslo třeba za 32 korun, když takové štěstí nemá, tak za 40 korun, řekla Eva Malá z Liberce. Navíc je domácí máslo podle ní mnohem chutnější než to kupované (jak na domácí máslo čtěte zde).

V Česku funguje 35 průmyslových mlékáren a 166 minimlékáren. Z velkých výrobců ale produkuje máslo jen malý počet. Některé mlékárny si u nich nechávají máslo balit, aby ho měly v nabídce.

Jak vyrobit domácí máslo:

,