V autě s vykuchaným částicovým filtrem otravujete i sami sebe

  • 216
Policie odmítá měřit a chytat dieselová auta bez filtrů. Filtr pevných částic je problematická součástka moderních motorů, mnoho majitelů starších aut si ho nechalo vymontovat. Nyní zamořují ovzduší, otravují nejen okolí, ale i sebe, ukázalo měření.

Pražský magistrát a Asociace emisních techniků a opravářů chtěly zakročit proti autům, která jezdí s poškozenými či vymontovanými filtry pevných částic a zamořují ovzduší. Policistům nabídly potřebné měřicí přístroje a finance, aby mohli lépe odhalit řidiče, kteří porušují zákon. Policie však pomoc odmítla. Tvrdí, že nemá ze zákona oprávnění k měření škodlivých emisí. O celé záležitosti informoval iDNES.cz zde.

Ovzduší ve městech znečišťuje velkou měrou doprava. Mezi nejnebezpečnější znečišťovatele patří naftové vozy s poškozenými nebo dokonce odstraněnými filtry pevných částic. Filtry jsou součástí výfukového systému, mají je všechny nově vyrobené dieselové vozy zhruba od roku 2004.

Diesely do města nepatří

Podle odhadů Ústředního automotoklubu jezdí v Česku 1,2 milionu aut, která byla z výroby vybavena filtrem pevných částic.

Josef Förster z Fordu, který se této problematice dlouhodobě věnuje, odhaduje, že dvě třetiny z nich mají filtr poškozený nebo vymontovaný. Upozorňuje ovšem také, že ve většině případů není příčinou závady samotný filtr, častěji je problém jinde a nesprávná funkce filtru je jen důsledkem. Problémem je nejčastěji obecně řečeno zanedbaný servis (výměny oleje, neřešení příznaků závady).

Förster ještě upozorňuje, že moderní diesely jsou velmi náchylné na způsob používání a vysloveně jim nesvědčí krátké pojížďky městem. Expert Fordu k tomu dodává, že průměrná denní jízda po Praze je podle statistik 17 kilometrů, což znamená obvykle půlku této vzdálenosti ujetou typicky ráno do práce a druhou odpoledne z práce. To je přesně způsob používání, na který je dieselový motor absolutně nevhodný.

Praha se snaží vyvíjet tlak na to, aby policie cíleně vyhledávala a pokutovala řidiče, kteří s takovými vozy jezdí.

Petr Vomáčka z ÚAMK dlouhodobě měří množství pevných částic v ovzduší. „Pro měření v terénu používáme mezinárodně uznávanou metodu počtu pevných částic v ovzduší na kubický centimetr,“ popisuje. Výsledky jsou alarmující. „Maximální přípustná hodnota počtu pevných částic na kubický centimetr pro člověka při tomto způsobu měření v terénu je 30 000 částic. Pro ilustraci, běžně se pohybujeme v prostředí, ve kterém je kolem osmi tisíc částic na kubický centimetr.“

Vomáčka cituje z výsledků měření: “Hodnoty kolem osmi tisíc částic jsme naměřili třeba za výfukem nového kamionu splňujícího nejnovější ekonormu a mající funkční systémy na zachytávání zplodin, podobná koncentrace byla za výfukem malého mladého vozu jezdícího na benzin a LPG,“ popisuje.

ÚAMK také zkusil změřit koncentraci částic v kabině vozu s ucpaným (a tedy špatně fungujícím) filtrem: „Na volnoběh jsme naměřili 177 tisíc částic na centimetr krychlový, při přidání plynu to ovšem bylo 900 tisíc, to znamená třicetinásobné překročení limitu.“

Nový filtr pevných částic

Automotoklub měřil také koncentraci škodlivin na různých místech Prahy. Podle Vomáčky jsou „zamořené“ například některé podzemní garáže. „V podzemním parkovišti obchodního centra na Smíchově jsme naměřili přes 200 tisíc částic na centimetr, v exponované ulici Svatovítská byla na tramvajové zastávce hodnota přes 70 tisíc. Na začátku pěší zóny v Revoluční ulici nám přístroj ukázal přes 80 tisíc.“

O řád vyšší čísla naměřili na Rozvadovské spojce: 432 tisíc částic na kubický centimetr. “To bylo za autem s nefunkčním filtrem při 80kilometrové rychlosti,“ upřesňuje Vomáčka.

V Letenském tunelu, Blance a Strahovském tunelu to vždy bylo přes sto tisíc. Ve všech případech proběhlo měření za jízdy ve voze. „Něco se ovšem děje, protože do Strahovského tunelu město nainstalovalo větráky, které zamořený vzduch rozpohybují a dostanou ven,“ komentuje Petr Vomáčka.