Lidé vzpomínali na Vladimíra Brabce. Pohřeb si herec nepřál

  • 30
Miloval život, nesnášel smuteční obřady. Takže poslední rozloučení s hercem Vladimírem Brabcem, který svůj veřejný pohřeb výslovně zakázal, mělo podobu spíše symbolické vzpomínky. Lidé se přicházeli podepsat do kondolenční knihy před pražským Národním divadlem, kde strávil desítky let.

Na místě byly vidět věnce od umělců z Hudebního divadla Karlín, od rodiny nebo kolegů z Divadla Broadway. Někteří lidé kolem pamětního místa jen mlčky prošli, mnozí se zastavili nebo zapsali do kondolenční knihy, někteří přinesli svíčky a květiny.

„Měla jsem ho ráda a vážila jsem si ho jako herce, líbil se mi i v majorovi Zemanovi,“ řekla například Petra Šlamierová z pražských Modřan.

Podle rodiny neměl Brabec rád oficiality a nepřál si ani pohřeb. Pod jeho fotografiemi byl umístěn citát Williama Shakespeara „... láska, ta nepomíjí jak pomíjivý běh času, ta všechno přetrvá a jde až do hrobu“.

Brabec byl členem první scény dokonce dvakrát. Nejprve tu působil v letech 1959 až 1975, ale po problémech se srdcem pak odešel a pracoval pro barrandovské filmové studio.

V roce 1980 se vrátil nejprve jen do hry Noční zkouška a rok poté se znovu stal členem souboru, ve kterém zůstal až do konce roku 1993.

Na představitele titulní role seriálu 30 případů majora Zemana, ale také výtečného komika a několikrát oceněného dabéra vzpomínali večer v kavárně Nové scény na uzavřeném setkání jeho kolegové a přátelé. Místo posledního odpočinku najde Brabec v rodinné hrobce na Královéhradecku.

Úmrtí Vladimíra Brabce

K účasti na rozloučení s hercem vyzval na svých stránkách také fanklub majora Zemana:

„Několikrát jsme se setkali, ať už při povídání u piva, na střelnici či při plavbě na lodi. Vždy to setkání bylo velmi milé, upřímné a pan Brabec ochotně pohovořil s každým. Určitě tak máme na co vzpomínat.“

„Díky, majore!“ zněl jeden ze zápisů v kondolenční knize, který navíc ozdobilo namalované srdíčko.

1. září 2017

1. září 2017