Cestujete se svou show po celém světě. Vypozorovali jste za ty roky rozdílné reakce různých národů ve stejných částech představení?
Až na pár kulturních odkazů je náš humor docela univerzální. Ale právě jsme ukončili sezonu v New Yorku a musím uznat, že tam každou zmínku o idiocii, penisech či idiotských penisech chápou jako narážku na Trumpa. Opravdu.
Ve kterých zemích lidé reagují nejvřeleji a kde jsou naopak nejchladnější?
Východo a středoevropské publikum je nejhlasitější. Občas zde musíme počkat, až smích dozní, abychom vůbec mohli pokračovat. Komunismus zde musel komedii položit dobré základy. Takže se nemůžu dočkat, až budeme vystupovat v KLDR. Tam zabijeme. Což je výraz komiků pro „odvedl dobré vystoupení“, přísahám.
A na druhou stranu, čím více se blížíme Belgii, tím je publikum tišší. Jednou bylo v Belgii tak tiché publikum, že jsme si mysleli, že musí být mrtví. Naštěstí jsme se po skončení show dozvěděli, že zemřel jen jeden člověk. Snažil se totiž smát, aniž by vydal jakýkoli zvuk. Z toho plyne poučení: Vždy vydávejte nějaký zvuk, když se smějete. Nebuďte jako Belgie. Jinak jste mrtví.
Co tedy dělat, když publikum vůbec nereaguje? Je to pro vás stále náročný moment?
Ani moc ne. Zjistíme si, kde bydlí, přijdeme je „navštívit“ a zjistíme velice přesně, čemu se smějí nejvíce.
Před čtyřmi lety jste už v ČR vystupovali. Jak byste tedy popsali české publikum? Jaký styl humoru je nám blízký?
Cítili jsme se tu jako na nějakém rockovém koncertě. Vy sedíte doslova na hraně sedaček a chcete být baveni. To je pro nás požitek. Ne jako Němci, kteří naopak sedí opření a říkají si: „OK, opičáci, tak tancujte!“
Když jste posledně mířili do Brna, natočili jste videopozvánku, kde jste si dělali legraci z jeho jména. Nyní jej už umíte vyslovit správně?
Samozřejmě. Po čtyřech let neustálého učení to nyní umíme perfektně. Vyslovuje se to „Richard Branson“.
Zmíněná brněnská pozvánka z roku 2013:
1. října 2013 |
O čem bude nová show? Co mohou diváci čekat?
Tohle představení se mění večer od večera. Nabídneme klasické scénky, nové scénky a především scénky, u kterých bude publikum vřeštět. Bude to pekelná noc. A možná nikdy neskončí. Takže si sebou vezměte vybavení na přežití, můžete skončit jako rukojmí.
Jak velkou část show tvoří čistá improvizace?
Obrovskou. Neměníme jen jednotlivé scénky večer od večera, ale podle reakce publika také samotné detaily uvnitř scének. I v případě, že se lidé dožadují čísel, která už viděli, snažíme se, aby vypadaly nově. Pro nás i pro ně.
Odráží se v představení vaše vlastní každodenní nehody či nedorozumění?
To je vlastně to jediné, co děláme. Není nic vtipnějšího než opravdový život. Stačí se zeptat toho Belgičana. Pozdě. Je mrtvý.
Archivní pozvánka Umbilical Brothers na pražskou show taktéž z roku 2013:
1. října 2013 |
