Po obrazové stránce je to zkrátka a dobře zase jedna velká paráda, jejíž pocitové kouzlo se nedá slovy vyjádřit. Zato proti první řadě potěší proměna komentáře, je o poznání méně vznosný a více věcný, takže k požitku smyslů si člověk přidá vesměs málo známé informace.
Navíc se „malá česká“ obdoba Zázračné planety tentokrát posunula napůl cesty k jinému britském hitu z rodu přírodopisných cyklů, k Životu v přírodě. Pohádkové scenérie snímané z ptačí perspektivy totiž střídá s pohledy zblízka a dokládá, že makrodetail slíďáka může stejně silný jako majestát hor či řek.
Moderním vypravěčským řemeslem si pořad Krajinou domova II. nezadá s legendami BBC včetně použití zrychleného pohybu či nevtíravých grafických prvků, které v obrazu určují názvy míst i výšku skal. A sdělení, že na Pálavě bylo tropické moře, je rozhodně zajímavější než další rozvod v Ordinaci.
Trvající vadou na kráse zůstává jenom oslavně monotónní hudba a kuriózním detailem se pak jeví spolupráce Ministerstva životního prostředí právě na projektu, v jehož každé druhé větě zazní povzdech, co jsme to naší nebohé přírodě zase provedli.
Ale pokud si Krajinou domova II. získá stejnou diváckou přízeň jako první řada, pak s Malými láskami či Světskými může zvěstovat náznak vítězství reality nad kolovrátky hraných seriálů. Je to skutečné a je to pozitivní - i když třeba návod, jak rozeznat zmiji od užovky podle očí, si divák zblízka nezkusí.
