Jak to máte s vařením? Přijde mi, že vaření nebo kulinářské věci vás poslední dobou doprovázejí.
Mám to přesně půl na půl. Od herectví odpočívám při vaření a od vaření odpočívám u herectví. Je to krásný mix, protože soustředění je u každého trošku jiné. Výsledek musí být vždycky dobrý, v tom je vaření a herectví podobné. Když se soustředím například při vaření na krájení, na to, jak bude jídlo vypadat, pomáhá mi to v tom, abych se zbavila stresu z práce.
Kdy vám vstoupilo vaření pracovně do života?
Přišlo to postupně. Prapůvod asi vzešel z toho, že jídlo už od malička miluji a tím, že mám k němu pozitivní vztah, začala jsem vařit. Pak přišly kuchařky, televizní show, moderování. Mám hodně načteno, studuji a snažím se zlepšovat. Kamarádíme se s kuchaři a povídáme si. To jsou asi věci, které jsou důležité a které mě baví. Já opravdu smekám před kuchaři. Je to nesmírně těžká práce. Spousta lidí si myslí, že je to jen o tom, že si člověk otevře restauraci a bude sbírat slova chvály, ale tak to vůbec není. Je to strašně těžká práce od nevidím do nevidím. Když nevaříte, vyplňujete papíry.
Říká se, že děti jsou největšími kritiky. Platí to i u vašeho vaření? Řekla by vám dcera, že jí to nechutná?
Kritika je strašně důležitá věc, jak v herectví, tak ve vaření. Člověk ji neslyší rád, je to samozřejmě bolestivé. Nicméně vždy všechna jídla zkouším sama na sobě, pak na rodině a pak teprve, když to rodina odsouhlasí a nebo k tomu eventuálně něco řekne, posouvám to dál lidem. Ale není jedno jediné jídlo, které bych nevyzkoušela a vyšlo ven. Na tom si zakládám. Kritika vás následně alespoň donutí o tom uvažovat a zlepšit to.
Jak vnímá rodina vaše herectví? A jak se vidíte vy sama?
Já vždycky říkám, že je to strašné. Moc to vidět nechci, ale na druhou stranu mám feedback a sebekorekce je třeba. Je to nutné, stejně jako že to musíte ochutnat. Vypadá to třeba hezky, ale nemusí to dobře chutnat. Přesně je to tak i s herectvím. Je dobré se na to podívat, vystoupit sama ze sebe, ale vždy to špatně nesu.
Markéta Hrubešová
Zkoušíte si třeba během vaření texty?
Ne, na to nemáte vůbec čas. To se soustředíte na určitou činnost. Koncentrace je daná na technické provedení, abyste se neříznul, dál na ochutnávání, aby seděla chuť, aby to k sobě všechno ladilo. Já se snažím na každý food festival vymyslet něco jiného, protože jezdím po celé republice - na Moravu, do Ostravy, Zlína, Litoměřic... Počítala jsem, že mám letos za sebou asi 15 festivalů. Je toho hodně, ale stejně se snažím sama pro sebe, aby to bylo pokaždé trochu jiné a vždycky si zkouším, kam až můžu, co funguje na lidi, co jim chutná. Když vidím, že třeba nejsou úplně přesvědčení, tak to už příště nezařadím. Je to opravdu stejně jako se systémem v restauraci, kde by se kuchaři měli koukat, co se vrací, tak se koukám i já a ptám se. Chci mít zpětnou vazbu. Vždy se ptám na pódiu, jak vám to chutná, jaký máte názor. Zpětná vazba je pro mě důležitá a chci, aby to bylo lepší a lepší.
Když vaříte, jsou to typická česká jídla nebo je tam i něco zahraničního?Cooking show jsou časově limitované. A to 40 minut. Máte chviličku na přípravu a chvilku na to, aby se odešlo z placu. Po vás jde další kuchař, tak aby měl čisto. Většinou vybírám dvě jídla, předkrm a hlavní jídlo. Dává se 10 20 ochutnávkových porcí, takže je to docela fičák. Česká kuchyně je v tomto náročná na přípravu, ale teď mám právě zvěřinu, daňčí hřbet a ten patří do české kuchyně. Dobře a rychle se připravuje. Zároveň je to velmi zdravé maso a nejsou v tom žádné hormony. Navíc si pochutnáte. Tedy dokonalé spojení.
Zmiňovala jste, že jste na festivalu omezená časem. Funguje to tak i u vás doma, vaříte jen jednoduchá jídla?
Vy asi nemáte dítě, že? Samozřejmě jsem doma omezená tím, že do půl hodiny musí být jídlo na stole. Od té chvíle, kdy máte všechno připravené, tak do půl hodiny vám děti nádherně vydrží, když jim dáte něco malého na zobnutí. Povíte si, co bylo ve škole, v práci, jaký byl den. Mezitím já vařím. Takže těch 30 minut je taková krásná doba, kdy je to sympatické pro všechny. Takže se snažím i ve svých kuchařkách počítat se 30 minutami. Samozřejmě když je víkend nebo chystám velkou večeři pro rodinu, přátele, známé, tak se potom s jídlem mazlím. Jdu nakoupit, tři hodiny připravuji jídlo, potom to servíruji, ke každému dávám jiné víno. Pro mě je to taková radost a zkouším si na tom to, abych byla připravená na rychlých akcích.
Markéta Hrubešová s dcerou Christel, která zdědila krásu po své mamince
Máte dceru, co ta má nejraději od maminky na talíři?
Já si myslím, že vám řekne, že skoro všechno. Ale kdyby jste se jí zeptala na jedno jediné jídlo, tak asi poví, že steak. Včera jsem jí dávala ochutnat daňka a ta se mohla ujíst. Sladkosti tak přiměřeně věku. Má ráda zeleninu, ovoce, maso ve všech úpravách, ryby, mořské potvory. Dá si bonbony i to, co občas upeču. Ale to spíš nechávám těm, kteří to dělají úplně senzačně a já si můžu šetřit síly na maso.
Takže to není jenom zdravá strava?
Mně se zdá, že lidé rozlišují zdravé, což mají být třeba otruby a mrkvový džus, a nezdravé. Myslím si, že vařím a píšu knížky tak, aby to bylo chutné, pestré, zajímavé. Svět je pestrý a není to o tom, že budete jíst jen vločky. Je to o tom něco ochutnat a zároveň vychutnat, ne o tom mít horu něčeho tučného a nevědět, co jíte.
Zmiňovala jste kuchařky, plánujete něco nového?
Teď vychází má kniha Pan brambora a jeho kamarádi. Tentokrát jsem malinko odbočila od kuchařských knih. Je to takový fiktivní příběh o tom, jak sem připutovaly plodiny z Nového světa a u každé té plodiny je asi pět receptíků, aby si děti mohly s rodiči vařit, povídat si u toho a k tomu jídlu měly úplně jiný vztah, než když to někdo odněkud přinese. Nevědí, jak to vypadá v syrovém stavu, jak se to loupe, ani jak to chutná. Když tohle všechno budou jednou vědět a povídat si o tom s mamkou a třeba ještě vědět, jak se dostala plodina k nám přes oceán, tak je to bude zajímat a bavit.
„Vaří“ se teď něco zajímavého také ve vaši herecké kuchyni?
Teď pro točím pro TV Papriku pořad Markéta na trhu, kde navštěvuji lokální farmářské trhy. Hraji v divadle a těším se na všechno, co přijde. Jinak si občas zajdu na různé beauty akce. Potkat mě můžete 20. října na největším veletrhu kosmetiky v Praze Interbeauty, který je v Holešovicích. Nejsem blázen do kosmetických vychytávek, ale nechávám se jako žena ráda inspirovat.
