Takto blízké setkání s vlkem má každého posunout. Probudí v něm zvíře. | foto: Profimedia.cz

V Rakousku trénují manažeři svou sílu v kleci s vlčí smečkou

  • 8
„Zavřete ústa, když vám olizují tváře. Mají velké jazyky. A velké zuby,“ slyší účastníci semináře, než vstoupí do klece s pěti vlky. V Rakousku totiž mají manažeři už od roku 2014 možnost otestovat si svou chladnokrevnost tváří v tvář vlkům. Má to probudit zvíře, které v nich dřímá, uvedla agentura AFP.

Půltuctu účastníků semináře nazvaného Mluv s vlky nábožně naslouchá cvičiteli Kurtu Kotrschalovi. Tito lidé, kteří jsou zvyklí řídit velké týmy, zaplatili 650 eur, tedy téměř 17 tisíc Kč, aby se postavili mocnějším predátorům, než jsou oni sami. Tedy pěti šedým vlkům v Centru pro vědecké studium vlků, které Kotrschal založil v roce 2008 v Ernstbrunnu, severně od Vídně.

„Nezáleží na tom, kdo jste, jestli jste generální ředitel nebo domovník, vlkovi to je jedno. Jakmile vstoupíte do klece, vaše postavení nehraje žádnou roli,“ upozorňuje Brit Ian Mc Garry, který je jedním z autorů koncepce semináře.

Malá skupina tedy vstupuje za mříže. Párek vlků, Nanuk a Una, se přibližuje, potřebují si příchozí očichat. Cvičitel manažery vyzývá, ať si dřepnou a dovolí vlkům, aby přiblížili své obrovské tlamy k jejich tváři. Vlci mají ostré zuby a mocný dech. „Riziko je však prakticky nulové, nikdy jsme neměli žádný incident,“ dušuje se Kotrschal.

Stejně jako všech 17 vlků z Ernstbrunnu byli i Nanuk a Una vychováváni člověkem od deseti dní svého věku. Cílem výzkumu je porovnat jejich chování se psy, což se děje už od roku 2008.

Výzkumník Kurt Kotschral z Centra pro vědecké studium vlků se „svými“ zvířaty.

Podobně jako trénovaní němečtí ovčáci vám podají svou obří tlapu, když k nim napřáhnete ruku. Nicméně nejsou zdomácnělí a zachovali si reflexy divokého zvířete. A většina účastníků semináře pro manažery tvrdí, že jim setkání s vlky pomohlo, aby v sobě „vnitřní zvíře“ objevili a rozvinuli své schopnosti neverbální komunikace.

„Měla jsem pocit, že se setkávám tváří v tvář s velmi silným zvířetem, které na mě pohlíží jako na sobě rovného. Když mě vlk za takovou uznal, pochopila jsem, že když budu chtít, budu sama také velmi silná,“ svěřuje se padesátiletá Britka Shirley Smithová.

Padesátiletý Bernhard, který stojí v čele mezinárodního projektu, je rovněž nadšený. „Dnes se mi zbystřily smysly. Když řídím nějaký projekt, musím umět předvídat reakci lidí ještě dříve, než začnou mluvit,“ říká. Což neznamená, že by se tu lidé od vlků učili, jak být ještě více jeden druhému vlkem.

„Naopak,“ soudí Bernhard. „Zjistíte, že není vhodné stahovat se do pozadí, ale také není dobré dávat příliš najevo dominantní postoj. Všechno jde lépe, když jsou lidé vůči sobě navzájem více vnímaví a pozorní,“ dodává manažer.

Vlci opravdu nejsou krvelačné bestie, podívejte se na video (více čtěte zde):

14. května 2015

,