Severokorejský vůdce Kim Čong-un sleduje manévry severokorejských speciálních jednotek (25. srpna 2017) | foto: Reuters

Jak plácnout Kima přes prsty? Možnosti ekonomického nátlaku ubývají

  • 430
Víkendový severokorejský test vodíkové bomby by neměl zůstat bez odpovědi, shodují se západní mocnosti. Otázkou však je, jaké nástroje pro krocení Kim Čong-una jim zbývají. Většinu těch ekonomických už vyčerpaly. Cílit lze ještě na obchod s ropou či textilem, výsledek je ovšem nejistý a závisí do značné míry na přístupu Číny.

Americký ministr financí Steven Mnuchin se po víkendovém testu KLDR vyjádřil jasně: „Musíme Severní Koreu odříznout od okolí pomocí ekonomických sankcí.“ V tomto duchu se zřejmě ponese i jeho doporučení Donaldu Trumpovi ohledně dalších sankcí, které by v následujících dnech mohly na Pchjongjang dopadnout.

Na přijetí nových sankcí Radou bezpečnosti OSN se Trump shodl v pondělním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ve večerním prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Severní Korea

V krizi okolo KLDR se může zdát, že sankce jsou notně ohranou písničkou, která v minulosti příliš úspěchů neslavila. Západní mocnosti však mnoho dalších možností, jak zatlačit na severokorejský režim, nemají. Poslední sankční balíček cílil na export Severní Koreje, zejména uhelný průmysl, vývoz surového železa a mořských plodů. Už tehdy však analytici varovali, že na zpomalení raketových testů velký vliv mít nebudou.

Na jaké další sektory nyní mohou Spojené státy se svými spojenci zatlačit? Příliš jich nezbývá. A nesou s sebou navíc celou řadu rizik, která mohou zpětně dopadnout i na americkou ekonomiku. Společným jmenovatelem pro nové sankce je podle serveru CNN Čína, která ukrajuje celých devadesát procent mezinárodního obchodu s KLDR. Export Pchjongjangu směrem do Číny přináší režimu klíčové příjmy, Peking naopak represivní režim zásobuje životně důležitým zbožím.

Ropa a textil

K těm nejcennějším surovinám patří ropa. Právě na ropný import do KLDR se podle zdrojů CNN zaměřují připravované sankce. Otázkou však zůstává, jak se jejich případné dopady v tomto sektoru budou měřit. Čína před pár lety v tichosti přestala zveřejňovat, kolik ropy do KLDR dodá. Tlak na ropné sankce je proto podle analytiků střelbou naslepo. Může mít velké dopady, zároveň půjdou jen velmi obtížně změřit. Čína může se sankcemi souhlasit, v tichosti však zřejmě bude ropu do KLDR dodávat dál.

Nacionalistická čínská periodika navíc uvádí, že omezení vývozu ropy nemusí zajistit, že Kim zastaví testování balistických raket. „Pokud Čína ukončí dodávky ropy do KLDR, nebo dokonce zcela zavře hranice mezi oběma státy, stejně nebude jisté, že nukleární a raketové testy přestanou. Naopak je pravděpodobné, že by to mohlo vyvolat konfrontaci mezi oběma státy,“ napsal v jednom z komentářů list Global Times.

Další možností je zacílení na severokorejský textilní průmysl. Ten se podle posledních velkých analýz potýká s problémy, reportéři Reuters však před několika dny odhalili, že příhraniční textilky jsou naopak stále více vytížené. Využívají je zejména čínské firmy, které si zde zadávají výrobu laciného oblečení, které posléze prodávají s označením „Made in China“ (více o vazbách Číny na severokorejské textilky se dočtete zde).

Odsouzení jaderných testů

Čína oficiálně protestovala proti nedělnímu jadernému testu KLDR, výtku adresovala severokorejskému velvyslanectví v Číně. Jaderný test znovu odsoudilo i Rusko. Také summit zemí BRICS (Čína, Brazílie, Rusko, Indie a JAR) ve společném prohlášení jadernou zkoušku Pchjongjangu odsoudil a vyzval k mírovému řešení situace.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang podle agentury AFP novinářům řekl, že Peking adresoval „důrazné výtky zodpovědné osobě na severokorejské ambasádě v Číně“. „Čína je proti pokračování severokorejského jaderného programu a jeho balistickým zkouškám, angažujeme se v odzbrojení (Korejského) poloostrova. Tato naše pozice je dobře známá a také KLDR je o ní moc dobře informovaná, řekl také mluvčí.

V pondělí podle agentury Reuters označil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov jaderný test KLDR za provokativní akci a odsoudil ji. Na summitu BRICS v Číně novinářům ale také řekl, že současná situace v KLDR není reálnou jadernou hrozbou, minimálně ne pro Rusko. Znovu též vyzval k politickému řešení situace.

Zdroj: ČTK

Velikost textilního průmyslu KLDR podle ekonomů stojí za pozornost. Zahrnutí do sankčních seznamů dává smysl. „Kdybych byl nyní čínský investor, asi bych nechtěl utopit další peníze v KLDR,“ tvrdí analytik Kent Boydston z Peterson Institute for International Economics.

Čína jako překážka pro sankce?

Západní mocnosti navíc sankcemi nebojují pouze s KLDR, nejednoznačnými hráči jsou v tomto ohledu i výše zmíněná Čína a Rusko. Obě země mohou situaci okolo severokorejské krize využít k dalšímu tlaku na Washington. Bílý dům se proto v posledních měsících snaží cílit také na bankovní subjekty z Číny a Ruska, které živí ilegální obchod s Pchjongjangem. Už v červnu americké ministerstvo financí zablokovalo operace jedné z menších čínských bank podezřelé z vazeb na Kim Čong-una.

Bývalý činitel amerického ministerstva financí Anthony Ruggiero však tvrdí, že je potřeba tlak na banky ještě zvýšit. „Čínské banky jsou integrální součástí těchto ilegálních aktivit. Administrativa Donalda Trumpa musí cílit právě na ně. Tlak na KLDR tím posuneme na zcela jinou úroveň,“ sdělil Ruggiero v rozhovoru pro Fox News.

Čína však podle ekonomů a bezpečnostních expertů jen těžko zatlačí na KLDR po finanční stránce natolik, aby se Kimův režim dostal na hranu kolapsu. V takovém případě by Pchjongjang mohl sáhnout po radikálních krocích včetně nasazení jaderných zbraní.

Tlak na Čínu je navíc dvojsečnou zbraní i pro Washington. Celá řada velkých amerických firem má většinu své výroby v Číně. Odpovědí na sankce by mohl být tlak na jejich odchod či jiná „ekonomická odplata“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video