„Snažíme se tady postavit domy, ale není tu dost místa,“ říká pětadvacetiletý Muhammad Husajn, který do Bangladéše přišel před čtyřmi dny a stále hledá místo k bydlení. „Nepůsobí tady žádné nevládní organizace. Nemáme jídlo. Některé ženy porodily na kraji silnice. Nemocné děti nemají přístup k lékařské péči,“ popsal strádání prchajících Rohingů.
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severozápadě Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéše během britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. Rohingové tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
Podle britského Guardianu zablokovala Barma veškerou humanitární pomoc, kterou do země dodávala OSN. Světový potravinový program WFP dodával jídlo v různých částech Barmy čtvrt milionu lidí, kteří se nyní musejí obejít bez pomoci.
Šestnáct nevládních neziskových organizací včetně Oxfamu nebo Save the Children si rovněž postěžovalo, že jim barmská vláda znemožnila přístup do oblastí konfliktů mezi Rohingy a policií.
Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když Rohingové 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně čtyři sta lidí. Rohingové uvedli, že jejich první útok byl pokusem o obranu své menšiny před násilím páchaným bezpečnostními složkami.
Barmská vláda naopak Rohingy viní z vražd civilistů a žhářství. Podle satelitních snímků bylo v Arakanském státě, kde Rohingové žijí, vypáleno více než sedm set domů příslušníků této menšiny. Řada organizací na ochranu lidských práv k tomu uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.
Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně (viz box). Ani v sousedním Bangladéši však nejsou Rohingové přijímáni a nesou si označení „muslimští občané Barmy“.
BBC už v Barmě nevysíláBritská televize BBC v pondělí přestala vysílat svůj pořad v barmské televizi MNTV. Pořad se vysílal každý den od dubna 2014 a sledovalo jej asi 3,7 milionu lidí. Jako důvod rozvázání spolupráce s MNTV BBC uvedla cenzuru ze strany televize spojenou s problematikou barmské muslimské menšiny. Informovala o tom agentura AFP. Televize MNTV údajně od března odmítla odvysílat několik pořadů BBC. „BBC nemůže dopustit, aby se její pořady cenzurovaly či se do nich nějak vměšovaly televize, jelikož to podkopává důvěru diváků," stálo v prohlášení BBC. Pořady budou nicméně v Barmě stále dostupné na internetu. Podle nejmenovaného zdroje z MNTV byl pořad BBC cenzurován, protože označil barmskou muslimskou menšinu za Rohingy. Barmská vláda však tento termín neuznává. Vůdkyně Barmy Aun Su Ťij nikdy označení Rohingové nepoužívá a čelí kvůli svému postoji k této muslimské menšině kritice v zahraničí. |
Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150 tisíc Rohingů, přičemž 87 tisíc z nich při nejnovější vlně násilí. Barmská vláda naopak tvrdí, že z Arakanského státu, kde Rohingové žijí, bylo „evakuováno“ 11 700 lidí patřících k této menšině.
Podle úřadů je až čtyřicet procent Rohingů, kteří v srpnu z Barmy uprchli, ve věkové skupině od čtyř do čtrnácti let. OSN odsoudila útoky rohingských povstalců, zároveň ale vyzvala barmské úřady, aby chránily životy civilistů bez ohledu na to, k jakému etniku a náboženství se hlásí. Apelovala také na Bangladéš, aby před běženci neuzavíral hranice, jak tomu v minulých dnech často bylo.
Události spojené s násilím páchaném na muslimské menšině v převážně buddhistické Barmě podle řady zahraničních pozorovatelů vrhají špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Aun Schan Su Ťij, která se podle nich asi 1,1 milionu Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala.
Proti násilí protestují muslimové v Indonésii i Austrálii
Proti násilí vůči barmským muslimům v pondělí protestovaly stovky muslimek před barmskou ambasádou v indonéské metropoli Jakartě. Protest o víkendu zorganizovala muslimská skupina s názvem Přátelé rohingských muslimů. Demonstrující si přinesli transparenty s nápisy: „Ukončete genocidu muslimů v Barmě“ a „Lidé, spojte se a pomožte rohingským muslimům“.
Ženy žádají, aby indonéská vláda proti násilí zaujala tvrdší postoj. Barmskou ambasádu, která je obehnána ostnatým drátem a na kterou během víkendu někdo hodil takzvaný Molotovův koktejl, střeží desítky policistů.
„Svět mlčí navzdory masakrování muslimských Rohingů,“ řekla Farída, která se podílela na organizaci protestu v Jakartě. „Buddhisté v Barmě je mučí a vraždí jako zvířata,“ řekla demonstrujícím před ambasádou.
„Žádáme indonéskou vládu, aby vyvinula tlak na barmskou buddhistickou vládu. Přejeme si, aby byla na záchranu Rohingů mobilizována armáda,“ dodala.
Indonéský prezident také vyzval k ukončení násilí na muslimské menšině v Arakanském státě a vyslal do Rangúnu ministra zahraničí, který má promluvit se Su Ťij. V Austrálii pak před budovou parlamentu proti násilí páchaném na muslimské menšině v Barmě demonstrovalo asi tři sta Rohingů. Požadovali, aby australská vláda zakročila a pomohla zabránit dalšímu násilí.
Nejmladší laureátka Nobelovy ceny za mír, Pakistánka Malala Júsufzaiová, mezitím napsala na Twitteru, že čeká, až barmská vůdkyně, která je rovněž držitelkou prestižního ocenění, násilí odsoudí.
Poslali jsme do Barmy pomoc za 70 milionů dolarů, tvrdí Turci
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek označil násilí vůči muslimům v Barmě za genocidu a nabídl, že Turecko poskytne Rohingům v Bangladéši pomoc. Zmínil přitom turecký Červený půlměsíc a vládní organizaci AFAD, která se zabývá přírodními katastrofami a stavy nouze. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu pak v sobotu dodal, že do Barmy ze země odešla pomoc za 70 milionů dolarů (přes 1,5 miliardy korun).
Snímek utonulého batolete ukázal hrůzy genocidy Rohingů v Barmě |
„Snažíme se zmobilizovat mezinárodní mechanismy a zajišťujeme humanitární pomoc v regionu, ale výsledky naší snahy jsou často nedostatečné, protože islámský svět na tyto masakry nereaguje jednotně,“ postěžoval si.
„Všechno toto násilí se děje před očima lidstva, ale to si ho bohužel nevšímá. Jako rotující prezident Organizace pro islámskou spolupráci jsem vedl nezbytné rozhovory s lídry islámských zemí a s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem o krizi Rohingů,“ uvedl Erdogan podle tureckého listu Hürriyet.
Podle jeho mínění se dnes „teroristická nálepka“ stala nástrojem, který legitimizuje jakýkoliv masakr, útlak a pronásledování muslimů. „Všichni jsme si vědomi, že problém v Arakanském státu je projevem globálního boje o moc,“ dodal turecký prezident s tím, že kvůli strategickému významu regionu zatím „žádné ze sil, jež chtějí rozložit barmský stát, neučinily žádnou odstrašující akci, která by zastavila tento zločin lidstva“.
Arakanský stát na severozápadě Barmy sousedí s Bangladéšem
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
