Odboráři se minulý týden na jednání s vládou domluvili, že se platy učitelů zvýší víc než ostatním pracovníkům státní správy. Není ale jasné, o kolik to bude. Odbory požadují 15 procent navíc. To by znamenalo výdaje v rozpočtu na příští rok ve výši 11 miliard korun.
Pilný ale na jednání s odbory a akademiky uvedl, že nároky všech profesí na růst platů v příštím roce nemůže pokrýt. Ve čtvrtek odevzdal návrh státního rozpočtu na příští rok premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
„Máme problémy se zvyšováním platů od 1. listopadu. Dopady na státní rozpočet z roku 2017 se zvyšují každý týden. Jsou to požadavky, které je nutné splnit. Po dohodě s panem premiérem se má rozpočet navýšit o deset miliard, ve veřejných rozpočtech to představuje 25 miliard. Z rozpočtu je vyčleněna částka 12,2 miliard, která by měla po koaličním jednání dána na platy,“ uvedl Pilný.
Dodal, že tato částka nemůže pokrýt plošné zvyšování platů ve všech kategoriích. „Nějak se k tomu bude muset postavit vláda,“ sdělil.
Bek: Financování vysokých škol dlouho stagnuje
Shromáždění mělo klidný průběh. Lidé se začali scházet kolem půl desáté dopoledne. Skupina asi třiceti lidí před Betlémskou kaplí skandovala, že chce stávku. Uvnitř kaple už ale bylo slyšet jen řečníky.
Mezi nimi byl například předseda České konference rektorů Tomáš Zima nebo rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. „Financování českých vysokých škol prožívá dlouhé období stagnace. Je to vidět zejména na částech rozpočtu vysokého školství, které souvisejí s jejich základní funkcí, tedy se vzděláváním, kdy je výše rozpočtu v posledních čtyřech letech zafixována na výši pokrizových škrtů,“ uvedl Bek.
„Když se podíváme na poměřování výdajů na vzdělávací činnost vysokých škol vůči HDP, vidíme, že i vlády, které čelily ekonomické krizi, vynakládaly na vysoké školství více než současná vláda, které osud dopřál, že nastoupila v době ekonomického růstu,“ dodal.
Podle Zimy se kritická situace ve financování týká všech stupňů vzdělávání a hrozí, že se bude prohlubovat a země nebude mít potřebné odborníky.
Ministerstvo školství (MŠMT) zastupoval náměstek ministra Petr Pavlík. „V uplynulém desetiletí se při sestavování rozpočtu bralo z kapes učitelů. Také pokles rozpočtu vysokých škol byl mnohem strmější než pokles celkového počtu vysokoškolských studentů. Proto MŠMT podporuje požadavek na navýšení učitelských platů o 15 % a posílení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun,“ uvedl. Dlouhodobým cílem MŠMT je, aby v roce 2020 brali pedagogové 130 % průměrné mzdy v ČR.
„Učitelé mají jen povinnosti, rodiče práva“
Podle bývalé učitelky Jiřiny Karlovcové se o situaci ve školství mluví už 20 let, za tu dobu se toho ale mnoho nezměnilo. „Kantoři mají pouze povinnosti, rodiče mají zase práva. Když se mají mezi sebou domluvit, je to vždycky pravda na straně rodičů. Chci, aby se situace ve školství celkově změnila celkově k lepšímu, aby z fakult vycházeli odborníci a aby platilo: spokojený učitel - šťastné dítě,“ vysvětlila Karlovcová, proč přijela.
„Jsem tu proto, že souhlasím s oprávněnými požadavky na zvýšení platů. Je to prostředek, jak zlepšit a zkvalitnit školství,“ uvedla speciální pedagožka Ester Stará.
Vysoké školy žádají navýšení 4,5 miliardy korun na platy pedagogů, investice a pro doktorandy. Pilný se minulý týden na jednání se Zimou dohodl, že oproti vysoké školy dostanou příští rok o 700 milionů korun více než letos. Ministr financí již návrh poslal vládě.
Odbory chtějí, aby se do roku 2020 zvedly mzdy na 130 procent průměrného platu v ČR, který letos činil podle Českého statistického úřadu 27 889 korun. Vláda navýšení přislíbila.
