Mario + Rabbids: Kingdom Battle je strategie, která má asi nejblíže k restartovanému Xcomu. To znamená, že prim hrají taktické tahové souboje, v nichž i jedna chyba nebo přehlédnutí mohou vést k opakování mise. Rozdíl je v tom, že zatímco v Xcomu se mimo soubojovou část staráme o základnu, v Mario + Rabbids: Kingdom Battle procházíme lineární herní svět, sbíráme mince, otvíráme truhly a řešíme hádanky, nejčastěji založené na spínačích.
Spojení, které funguje
Ubisoft ukecal Nintendo, aby mohl spojit dvě značky - Maria a šílené králíky (Rabbids). A z tohoto spojení vyšel ze ctí, protože vystihl a zachoval podstatu obou světů. Sice se pokoušíme zachránit Houbové království, ale nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci trochu nadržují králíkům, zatímco ikonické postavičky Nintenda se tolik neprojevují. Dalo by se to pochopit. Ale možná je to jen tím, že králíci jsou zosobnění chaosu, který zkrátka zastíní cokoliv jiného. I instalatéra s knírkem.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle
Byli to právě králíci, kteří se chopili helmy s rozšířenou realitou, která je schopná spojit dvě věci do jedné. Třeba z králíka a nafukovacího balonku vytvoří nafukovací balonek v podobě králíka. Jenže pak všechny vsákne prací pračka, v níž se přenesou do Houbového království. A to nemůže zachránit nikdy jiný než Mario. Jenže místo jeho bratra Luigiho a princezny Peach mu pomáhají králičí verze těchto hrdinů.
Jak vypadá sběratelská edice Mario + Rabbids: Kingdom Battle |
Hratelných hrdinů je celkem osm, konkrétně Mario, Luigi, Peach, Yoshi plus jejich králičí verze. Začínáte s výše zmíněnou trojicí, zbylé si odemknete hraním. Můj oblíbenec Yoshi se zpřístupní samozřejmě nejpozději. Každý hrdina disponuje jinými schopnostmi, které dále rozvíjí dovednostní strom. Během hraní totiž sbíráme kromě mincí také orby, které posléze investujeme právě do různých talentů. Nenechte se zmást roztomilou grafikou, hra jde v taktické části až nečekaně do hloubky.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle
Hrdinové samozřejmě zastupují hráčům známé archetypy. Například Mario v obou verzích je ranař do přední linie, zatímco Peach v obou verzích léčí. Nemůžete si tak vzít své oblíbené postavičky, protože jako tým pak nemusí spolu dobře fungovat. Respektive můžete, ale ztížíte si tím dost hru. Navíc se vyplatí tým složený ze třech hrdinů obměňovat (povinný je pouze Mario). Ulehčíte si tak hru a navíc je zábava zkoušet nové kombinace.
Bitvy pěkně na tahy
Hlavní náplní jsou bitvy, přičemž cíle se liší. Někdy je třeba všechny pobít, jindy se dostat na určené místo či někoho eskortovat. Tomu je dobré přizpůsobit svoji strategii.
Bitvy probíhají na tahy a hráčům Xcomu budou povědomé. Mezi obvykle trojicí hrdinů si lze volně přepínat, přičemž každý disponuje třemi akcemi na tah: pohybem, útokem a použitím speciální schopnosti. Zbraně má každý dvě, primární a sekundární, speciální schopnosti také – vlastní ikonickou dovednost a k tomu auru, která ovlivní celý tým v dosahu (třeba léčení nebo boost zbraní).
Mario + Rabbids: Kingdom Battle
Jenže tohle není kopie Xcomu a tvůrci vtipně využívají reálií z obou her. Hrdinové se od sebe mohou odrážet, čímž se dostanou na bitevním poli dál, než kdyby běželi po svých, nebo na vyvýšená místa. A Mario může na většinu nepřátel útočit tak, že jim skočí na hlavu, což je jeho ikonický útok.
Králíci oproti tomu excelují ve skluzech. Jednoduše nepřítelem „proběhnou“, čímž ho srazí, a už peláší ukrýt se za překážku a protivníka dorazí třeba raketou z bazuky. Překážky poskytují úplnou (100%) nebo částečnou ochranu (50%), ale lze je rozbít. Hodně jsme si tak oblíbil králičí verzi Luigiho, který sklouznutím zranění nejen udělí, ale část si i vyléčí. To z něj v kombinaci se zbraní s „upírským“ efektem dělá v bitvě držáka.
Celkem se mi osvědčila také kombinace obou Mariů. Ten skutečný má schopnost reagovat palbou na pohyb nepřátel, zatímco ten králičí na sebe umí strhnou pozornost a donutit nepřátele k pohybu. Když si všechno správně připravíte, je z toho hodně uspokojivá podívaná.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle
Další důležitou proměnnou je potrubí z Maria. Hodí se k rychlému přesunu po bitevním poli, případně na vyvýšená místa. Mimochodem i zde platí, že útoky z vyvýšených pozic jsou silnější. Lze je použít k úniku i rychlému útoku. Že je to celkem dobrý nápad, vám ukážou počítačem řízení soupeři.
Nepřátel je několik druhů, ale i tady platí známá pravidla: bijce na blízko nechcete nechat přiblížit na kontaktní vzdálenost, léčitele musíte sejmout co nejdříve. Samozřejmě tu jsou i bossové, velmi hezky zpracovaní. Myslím, že třeba u mechanismu králičího Donkey Konga se zasmějete.
Obtížnost je tak akorát s možností easy módu u každé bitvy. Což je chyba, obtížnost by měla jít měnit jen před každou kapitolou. Takto jsem musel při prvním neúspěchu bojovat s nutkáním zapnout hned snadný režim s dvojnásobným počtem životů. Další proměnnou je třeba tornádo, které ovšem může uškodit i soupeři.
Herní svět plný hádanek
Šedá kůra mozková si ovšem neodpočine ani při toulkách v herním světě. Ten je sice lineární, na druhou stranu autoři věnovali velkou pozornost detailům. Výsledkem toho je spousta úsměvných narážek. V herním světě jsou také truhly, které zpřístupní lepší zbraně nebo bonusy na způsob achievementů. Na některé narazíte jen tak, jiné jsou schované a u dalších musíte vyřešit hádanku. Časté je přepínání tlačítek či posouvání kvádrů.
Dále tu ještě máme výzvy, kde je třeba v časovém limitu posbírat mince a zároveň vyřešit hlavolam. Ne všechny prvky v herním světě jsou však interaktivní hned, díky čemuž na vás při dalším průchodu hrou čeká pár dalších překvapení. Mimochodem, po dokončení kapitoly lze pak hrát všechny její mise i v kooperaci.
Mario + Rabbids: Kingdom Battle
V truhlách se občas vyskytují i orby, s nimiž si vylepšujete u hrdiny talenty, takže motivací, proč je hledat, je víc než dost. Dále tu máme mince. Kromě toho, že jejich hromadné sbírání je zábava, se hodí i pro nákup lepších zbraní. Primární a sekundární zbraně lze totiž průběžně vylepšovat. Zpřístupní se po pokoření každého světa a z beden. Roli nehraje jen základní rozsah zranění, ale i šance na kritický zásah s některým z dodatečných efektů. Těch je celkem osm a zahrnují například medový efekt (postava se nemůže hnout na jedno kolo), inkoustový efekt (postava nemůže použít základní útok na jedno kolo) či hořící efekt (postava začne zmateně pobíhat po bojišti a opustí tak třeba úkryt).
Od Mario + Rabbids: Kingdom Battle jsem moc nečekal, odhalení na E3 mě však navnadilo. Pak jsem si hru chvilku zahrál v evropské centrále Nintenda a definitivně jsem si potvrdil, že patří ke hrám, na které se hodně těším. Plná verze mě pak naštěstí utvrdila, že tvůrci neklopýtli.
Nevím, jestli to bude prodejní trhák, ale já se bavil královsky. Hra je chytře navržená, souboje jdou do hloubky, prolnutí obou světů vypadá skvěle. Tvůrci k látce přistoupili s citem a dobře vystihli, v čem jsou obě značky silné. Zároveň dokázali zakomponovat tyto prvky do podoby tahové strategie. A herní doba? Skoro dvacet hodin. Když jsem se dozvěděl, že si Ubisoft ani tentokrát neodpustil Season Pass, naštvalo mě to. Na druhou strunu se ovšem těším na další mise – snad budou stát za to.
14. června 2017 |
