Olomouckým krajem prošlo letos o třetinu více bouřek, ničily hlavně lesy

  • 0
Extrémní období, které se vymyká celé uplynulé dekádě. Tak meteorologové hodnotí letošní prázdniny v Olomouckém kraji, kdy region bičovalo nesrovnatelně více bouřek, než je obvyklé. A působily velké škody – například jen v lesích na Šternbersku bude potřeba odtěžit 25 tisíc kubíků polámaných stromů.

„Za srovnatelné období let 2007 až 2016 došlo v Olomouckém kraji průměrně ke 24 bouřkám ročně, letos jich už máme 36, takže bouřková činnost je o třetinu bohatší,“ sdělila meteoroložka Věra Šeděnková. Pro výpočet meteorologové použili údaje o výskytu bouřek na stanicích Protivanov, Olomouc, Luká, Šumperk, Šerák a Javorník.

Důvod, proč tomu tak je, vidí meteorolog Roman Volný v tom, že se v kraji letos častěji než v jiných letech sešly příznivé podmínky pro vznik bouřek, a to vícekrát za sebou.

„Jednou ze základních podmínek je nestabilní zvrstvení vzduchu, což nastane, když je pokles teploty okolního vzduchu větší než pokles teploty vzduchu vystupujícího. Pak je to také jeho dostatečná vlhkost a příznivé rozmezí teplot,“ vypočítal meteorolog.

Následky silných bouřek v Olomouckém kraji (8.7.2017)

8. července 2015

Teplý vzduch může podle něj stoupat rychlostí až několika desítek metrů za sekundu. Při proudění vzhůru dochází k jeho ochlazování a ke kondenzaci vodní páry, vznikají tak oblaka, z nichž může pršet, nebo padat kroupy. Studený vzduch naopak padá dolů.

„Pokud takovýto vzduch narazí na zem, může vyvolat prudké nárazy větru,“ popsal Volný. Právě ty se letos v bouřkách často vyskytovaly – a podle hasičů působily i nejvíc škod.

Blesky při jedné z bouřek souvisle osvětlily oblohu

Jako modelový příklad uvádějí meteorologové srpnový bouřkový systém, který se přesouval od Itálie přes Rakousko, celou Moravu až do Polska, takže zasáhl i Olomoucký kraj.

„Bouřky šly poměrně rychle. Tisíc kilometrů urazily za zhruba deset až dvanáct hodin,“ popsal Volný.

Doprovázel je silný nárazový vítr přesahující často i sto kilometrů v hodině, a navíc bylo možné vidět zřídkavý jev, kdy při bouřce v noci 10. srpna byly výboje tak intenzivní, že jednotlivé blesky nešlo vůbec rozeznat a noční obloha vypadala jako nasvícená reflektory.

„Šlo vlastně o skupinu bouřek, které jsou elektricky aktivní, proto se blýskalo prakticky neustále. Počet těch výbojů šel v krátké době do desetitisíců, takže lidské oko to vnímalo jen jako souvislé osvětlení,“ vysvětlil meteorolog.

Dvě extrémní noci daly zabrat hasičům, vyjeli ke 420 zásahům

Léto plné bouřek je extrémně náročné také pro hasiče, kteří mají mnohem více práce s odstraňováním škod. V plném nasazení byli například právě po dvě noci, 10. a 11. srpna, kdy měli první večer 260 výjezdů a druhý 159. Jedná se přitom o rekordní počet, v minulých letech totiž běžně řešili během jediného dne či noci třicet až čtyřicet zásahů.

„Ty dvě srpnové noci byly extrémně náročné. Vedle profesionálů zasahovala i řada dobrovolných hasičů, bez kterých bychom se neobešli. Celkem to bylo v celém kraji asi pět stovek hasičů,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Vladimíra Hacsiková. Nejvíc škod podle ní působily právě silné nárazy větru.

„Hasiči především odstraňovali spadlé stromy či větve. Naopak čerpání vody ze sklepů a jiných objektů nebylo nijak časté,“ upřesnila Hacsiková.

Nárazový vítr také zpustošil lesy – nejvíce v oblasti Litovle, Uničova, Mohelnice a hlavně Šternberka. Krajský úřad tam dokonce na konci uplynulého týdne vydal zákaz vstupu do míst, kde poryvy škodily nejvíce.

„Zákaz pomůže vlastníkům vytěžit polomové dříví tak, aby nebyli ohroženi návštěvníci lesa,“ vysvětlila mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová.

Nemocné stromy napadené kůrovcem odolaly lépe než zdravé

Jen na Šternbersku bude potřeba odtěžit na 25 tisíc kubíků polámaných stromů. „Nám komplikuje situaci to, že bojujeme s kůrovcem, a teď do toho ještě přichází další těžba,“ sdělil šternberský lesní správce Jiří Sládek. Podle něj padaly zdravé stromy, ne jehličnany oslabené kůrovcem či nemocné listnáče.

„Nemocné stromy mají málo jehličí či listí, takže se do nich silný vítr nemůže tak opřít a lépe mu odolávají,“ vysvětlil Sládek. Těžbu polámaných stromů chtějí lesníci na Šternbersku dokončit do závěru října.

Dobrou zprávou je, že by se podobný scénář počasí nemusel opakovat, podle meteorologů se totiž nejedná o trend a letošní léto v kraji se počtem i intenzitou bouřek vymyká posledním rokům.

„O trendu by bylo možné hovořit, pokud by se bouřková činnost zvyšovala více roků po sobě. Loni i předloni bylo ale v regionu bouřek mnohem méně,“ uvedl Volný.