„S myšlenkou na připomínku plukovníka Kudláčka přišla občanská iniciativa Tmavomodří, jež pečuje o odkaz československých letců působících v RAF. Nebylo o čem dlouze přemýšlet, snad jen o vhodném místě pro pamětní desku,“ říká starosta Chrudimi Petr Řezníček.
Jako nejvhodnější prostor k umístění desky se nakonec ukázala budova základní školy v Husově ulici, kterou Jaroslav Kudláček jako dítě školou povinné navštěvoval.
„Pamětní desku najdeme mezi okny v průčelí budovy školy při pohledu z Fibichovy ulice. Tedy právě v místech, kudy budoucí pilot RAF vcházel do tehdejší chlapecké obecné školy,“ dodává místostarosta města Jaroslav Trávníček.
Pamětní deska byla odhalená při dopoledním slavnostním obřadu. Krátce nato nad hlavami shromážděných účastníků dvakrát proletěl pilot Radim Vojta s historickým letounem Spitfire, aby poté přistál na chrudimském letišti.
Do řad československého letectva ve Velké Británii se Kudláček z protektorátu dostal přes Polsko, Rumunsko, Egypt a Francii. Po dalším výcviku v Kanadě vstoupil do řad 311. československé bombardovací perutě Pobřežního velitelství RAF.
Za války jako kapitán čtyřmotorového letounu Liberator provedl se svou posádkou řadu hlídkových letů nad Biskajským zálivem i nad Severním mořem. Jako jediný Čechoslovák napadl ponorku akustickými torpédy. Útok se mu povedlo provést 11. února 1945 v noci za hustého sněžení při letu ve velmi malé výšce.
V posledních dnech války, 5. května 1945, se Jaroslavu Kudláčkovi v blízkosti Bergenu podařilo s Liberatorem provést únikový manévr a přelstít nebezpečný stíhací letoun Junkers 88.
Létat nepřestal ani po uzavření příměří
Uzavření příměří však neznamenalo konec jeho operační činnosti. Z osádek bombardérů se později stali dopravní letci, kteří odváželi do osvobozené vlasti velký počet repatriantů s nejrůznějším materiálem. Jaroslav Kudláček se před plněním dalších úkolů stihl setkat v Chrudimi s rodinou, aby se hned poté vrátil do Anglie.
Pátého října 1945 letoun pilotovaný Jaroslavem Kudláčkem startoval z letiště Blackbushe v Hampshire. Na palubě se nacházelo 23 lidí (5 členů posádky, 17 pasažérů a 1 černý pasažér). Tři minuty po vzletu ve výšce 500 stop začal hořet levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se pokoušel vrátit na letiště. Letadlo však havarovalo a nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil. Oním černým pasažérem byla Edita Sedláková. Její muž byl totiž členem posádky a tento let měl být začátkem jejich svatební cesty.
