„Nejzelenější“ obec v Česku mění odpad v peníze. Na skládku vozí minimum

  • 117
Popelnice lidí v Šitbořicích na Břeclavsku nezapáchají a vyvézt je stačí jednou za tři týdny. Smetí v nich totiž výrazně ubylo - popeláři odtud vozí na skládku sotva polovinu toho, co před pěti lety. Vytříděný plast či papír obec prodá. „Mentalita zdejších lidí není výrazně odlišná, stejně dobře to může fungovat i jinde,“ věří starosta.

Jeden pytel s PET lahvemi a tetrapaky, další s náloží papíru a někdy i třetí plný plechovek od piva či prázdných kočičích konzerv. Každé dva týdny je postaví před dům úctyhodných 95 procent obyvatel Šitbořic.

„Zeť patří mezi nejlepší třídiče,“ chlubí se Eva Konečná, zatímco před domem okopává květinový záhon. „Se situací v Modřicích u Brna, kde jsem žila předtím, se to vůbec nedá srovnat,“ pochvaluje si.

A má pravdu. Ve dvoutisícové obci vyprodukují ročně na hlavu 124 kilogramů směsného odpadu, republikový průměr za rok 2015 je přitom ohromných 317 kilogramů na člověka. „Před zavedením systému to byl i u nás přibližně dvojnásobek,“ vzpomíná na dobu před pěti lety starosta Antonín Lengál.

Když pytle svezou z ulic do zdejšího sběrného dvora, nastupují brigádníci. Studenti pytle po jednom zváží a z každého z nich naskenují čárový kód, díky čemuž se údaj o hmotnosti ihned automaticky načte do systému a každá rodina může na svém odpadovém účtu on-line sledovat, kolik čeho vytřídila.

„Systém mi vyhovuje. Plastů a papíru vytřídíme za domácnost zhruba po 70 kilogramech ročně, na on-line účet nechodím, přibližné objemy - kolik jsem od čeho odevzdal - si zapisuji na papír,“ líčí ve vchodě svého domu zdejší důchodce Mikuláš Vozdecký.

Z uhrazených poplatků za odpad obec obyvatelům každý rok několik stovek vrací - nejaktivnější šitbořičtí třídiči tak ročně platí za odvoz komunálního odpadu pouhých 130 korun. A to v době, kdy některé obce uvažují, že budou muset kvůli blížícímu se zákazu skládkování od roku 2024 svoz odpadu naopak zdražit (více zde).

Špatně vytříděno? Žádná odměna

Kdo PET lahve, igelitky, plechovky ani časopisy nenakupuje, není v Šitbořicích znevýhodněný. Jednoduše informaci napíše do webového dotazníku a jednou ročně dostane odměnu vypočítanou ne podle množství vytříděných surovin, ale paušálně.

„Brigádníci obsah pytlů také pohledem kontrolují a když je špatně vytříděn, napíšou do systému poznámku a domácnost tím o možnost získat peníze zpět přichází,“ říká Lengál. O nárok na odměnu přichází také ten, kdo pytel naplní víc nebo méně, než je předepsané. „Studenti chodí po dvojicích, s touhle hromadou si teprve musejí poradit,“ ukazuje.

Systém třídění v Šitbořicích

  • Zapojilo se 95 procent domácností.
  • Průměrný poplatek v obci je 155 korun ročně, nejlepší třídiči platí jen 130 korun.
  • V roce 2011, kdy systém ještě nefungoval, obec vyprodukovala 538 tun komunálního odpadu. Nyní je to 248 tun ročně, tedy asi 124 kilogramů na jednotlivce.
  • Směsný odpad vyváží jednou za tři týdny, cílem je vyvážet jednou měsíčně.
  • Vytřídí 290 tun dále zpracovatelného odpadu.

Podle Lengála se nikdy nestalo, že by si nasmlouvané společnosti, které jim za druhotné plasty či papír platí, pro shromážděný materiál nepřijely. Třeba trh druhotných plastů přitom v uplynulých letech kolísal a v třídicím centru Pražských služeb se před dvěma lety nahromadily kvůli jeho nasycení stovky tun plastového odpadu (psali jsme o tom zde).

„Vážení popelnic je slepá ulička“

Místní berou jako samozřejmost nejen to, že třídí plast, papír, kov a sklo. Zbytky z kuchyní putují do kompostérů, které obec lidem před časem zdarma rozdala. Konala tehdy na základě statistik, podle nichž je až 40 procent veškerého smetí z domácností právě bioodpad.

„A to pak najednou zjistíte, že do popelnice se směsným odpadem skoro nemáte co dát. Dřív jsme sváželi popelnice jednou za dva týdny, teď už jsme se dostali na třítýdenní režim a cílem je svážet jednou za měsíc. Když to člověk dělá opravdu dobře, popelnice nesmrdí ani není znečištěná,“ dodal Lengál.

I klasické popelnice jsou v Šitbořicích opatřené čárovými kódy a množství komunálního odpadu se jednotlivým domácnostem do bilance započítává podle toho, kolikrát svou velkou či malou nádobu na smetí k vyvezení přistaví. „Systém má nastavenou průměrnou hmotnost obou typů. Platíme za každou přistavenou popelnici, nikoli paušálně za všechny. Lidem jsme proto museli vysvětlit, že ji mají přistavit ven, až když je opravdu plná,“ líčí starosta.

Vážení popelnic, které některé firmy provozují, je podle něj neúčinné. „Když lidé budou trestaní za to, že odpad produkují, budou zakládat černé skládky, strkat to do popelnice sousedovi, zbavovat se toho všelijak, jen aby tu svoji neměli těžkou. Právě proto jdeme opačnou cestou,“ vysvětluje.

Kdo netřídí, netřídí z lenosti

Systém třídění vymyslel Radek Staňka z Uherčic, který se také stará o provoz softwaru. Kromě Uherčic, kde byl zaveden jako první, funguje třeba také v sedmitisícovém Mikulově. Nicméně nikde se nepodařilo dosáhnout takových výsledků jako ve Šitbořicích. Čím to, že jsou zrovna zdejší lidé tak způsobní?

„Myslím si, že obecně tak velký rozdíl v mentalitě lidí zase není, ale je potřeba jim to dobře vysvětlit a nastavit. Když zjistí, že nemusí platit 600 za osobu, ale stačí jim 150 korun, určitě na to budou slyšet i jinde, navíc naprosté většině není životní prostředí lhostejné,“ dodal.

Platby za odpad? Rovnostářský socialismus, kontrola je slabá, říká expert

Odmítá, že by na ně vedení obce muselo v minulých letech nějak výrazněji apelovat. Už od začátku se prý zapojilo kolem 90 procent místních. Ti, kteří se u nich do projektu nezapojili, se podle jeho slov neúčastní vyloženě z lenosti.

Šitbořice nyní se svými úspěchy soutěží ve finále 9. ročníku soutěže E.ON Energy Globe (více zde). Starosta doufá, že případný úspěch by mohl motivovat další obce, aby se inspirovaly. Tvrdí, že po zaplacení všech provozních nákladů a brigádníků obec ještě i něco málo vydělá.

„Už za mnou přijelo spoustu starostů, kteří nechtěli věřit, že to funguje, a tak se přijeli na vlastní oči přesvědčit, někteří i z velké dálky. Chtěli systém také zavést. Jak to dopadlo, už ale nevím,“ uzavírá Lengál.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video