Ministři dvanácti amerických států se sešli v Limě a odsoudili diktátorské...

Ministři dvanácti amerických států se sešli v Limě a odsoudili diktátorské sklony venezuelského prezidenta Nicoláse Madura (8. srpna 2017) | foto: Reuters

Venezuelský parlament přišel o moc, rozhodují Madurovi věrní

  • 88
Nové venezuelské ústavodárné shromáždění v úterý postavilo své dekrety nad veškerá zákonná opatření parlamentu a ostatních státních orgánů. Krok odmítla Organizace spojených národů, Evropská unie a dvanáct států z Jižní i Severní Ameriky. Ty deklarovaly, že shromáždění neuznají, dokud ho nepotvrdí parlament.

Venezuelský parlament, který ovládá opozice, nyní nesmí podnikat žádné kroky, které by nebyly v souladu s rozhodnutím ústavodárného shromáždění, věrného prezidentu Nicolási Madurovi.

Proti poslednímu dění ve Venezuele se postavili ministři dvanácti amerických států, kteří se podle francouzského listu Le Figaro sešli v úterý v Limě. Kromě Peru do skupiny patří i Paraguay, Panama, Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Honduras, Mexiko a Kanada.

V takzvané Limské deklaraci odmítly státy společně Madurův režim jako nedemokratický a vyjádřily „plnou podporu a solidaritu“ venezuelskému parlamentu, který ovládá opozice.

„To, co vidíme nyní ve Venezuele, je diktatura. Situace takto nemá východisko, musíme konat,“ prohlásil peruánský ministr zahraničí Ricardo Luna. Stejný názor otevřeně vyjádřil i brazilský ministr Aloisio Nunes. „Nemůžeme mezi sebou mít diktátorský režim. Podpořme diplomatickou izolaci režimu, který takto hrůzně trestá svůj lid,“ uvedl v Limě.

Obnovení demokracie ve Venezuele požadují i země skupiny volného obchodu Mercosur, které kvůli tomu pozastavily Venezuele členství.

Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová uvedla, že venezuelská vláda nese zodpovědnost za porušování lidských práv, kterého se dopouštějí bezpečnostní složky při potlačování demonstrací. Od dubna při nich zemřelo přes sto dvacet lidí, většina z nich kulkou policie, armády či ozbrojených skupin podporujících prezidenta (psali jsme zde).

Fotbalová podpora

Naopak podporu Maduro našel v argentinském fotbalistovi Diegu Maradonovi. Fotbalová legenda, která patří mezi 125 nejlepších fotbalových hráčů, je známá svojí podporou levicově zaměřených politiků. Na své noze má Maradona tetování Fidela Castra, se kterým se přátelil.

„Pokud Maduro poručí, obleču se jako voják a budu bojovat za svobodnou Venezuelu proti imperialistům a těm, kteří chtějí naše vlajky, naši nejvíce posvátnou věc, kterou máme. Ať žije revoluce!“ napsal dle Reuters Maradona na své facebookové stránce v pondělí večer.

Jeho příspěvek vyvolal spoustu reakcí. Ozval se i lídr opozice Henrique Capriles, který vyzval fotbalistu, aby do Venezuely přiletěl. „Osobně mu to zde ukážu, ať vidí, jaká situace ve Venezuele je,“ řekl Capriles argentinskému rozhlasu.

Madurovo shromáždění o víkendu v jednom ze svých prvních kroků odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou (psali jsme zde), která dlouhodobě viní vládu z nedemokratických postupů. Limská deklarace ji ocenila a vyjádřila plnou podporu.

Ve Venezuele proto i po úterním prohlášení o dekretech panují obavy, že dalším krokem bude rozpuštění parlamentu, jehož práci už přes rok blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video