Na Šumavě je po 150 letech celá vlčí smečka. Mláďata zachytila fotopast

  • 42
Výskyt celé vlčí smečky na Šumavě potvrdily záběry z fotopasti, které v pondělí zveřejnil Národní park Bavorský les na svém facebookovém profilu. Vznikly 28. července a jsou na nich vidět tři vlčata.

Tři vlčata a oči se siluetou dalšího, zřejmě dospělého vlka. Deset sekund dlouhá nahrávka potvrzuje, že na Šumavě existuje po 150 letech vlčí smečka.

Na podobný záznam vědci čekali už od jara. Tehdy se totiž prokázalo, že se po Šumavě pohybuje vlčí pár. Genetická analýza trusu vlčích jedinců ukázala, že zatímco samec pochází z alpské oblasti, samice přišla na Šumavu z hranice mezi Polskem a Německem.

„Od té doby ale jakoby se po vlcích slehla zem. Byli jsme netrpěliví, protože jsme nacházeli i minimum pobytových znaků. Dnes je jasné, že smečka opravdu existuje,“ říká k materiálu bavorských kolegů mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Budou se pohybovat v obou státech

Protože zvířata státní hranice nerespektují, dá se očekávat, že se bude smečka pohybovat v obou státech. Je to důležitá informace především pro chovatele ovcí, kteří se musí připravit na to, že budou muset svá stáda lépe zabezpečovat. Jasné je to především po útoku z poloviny letošního července, kdy vlci u Knížecích Plání zabili 19 ovcí (psali jsme zde).

V okolí Knížecích plání po útocích vědci zajistili na některých místech další vlčí trus, který putoval na DNA analýzu. „V současné době ještě výsledky nemáme. Může se ale třeba prokázat, že útok provedli jiní vlci, než kteří jsou součástí smečky. Jde nám o to identifikovat, jací vlci ovce napadli i jejich počet,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

Z nejčerstvějších záznamů z fotopastí vyplývá, že na Šumavě žijí tři vlčí mláďata. Spolu s rodiči by tak smečka měla pět členů. „Záznam je ale příliš krátký. Jednalo se o starší fotopast nastavenou tak, aby zachycovala pouze desetisekundové nahrávky. Tři vlčata tak jsou minimální počet, který je potvrzený,“ podotýká Starý.

Tlak na zemědělce i turisty

O návratu vlků na Šumavu se mluví už dlouho, uvažovalo se dokonce o jejich vysazení. „Jsme ale rádi, že k nám vlci přišli díky přirozené migraci. I když jim to trvalo dlouho. Na Českolipsku, v Krušných horách či Beskydech už žijí. Ukazuje se, jak odlehlá Šumava je,“ říká Dvořák.

Velké šelmy jsou v celé Evropě přísně chráněné a jejich návrat do původních oblastí rozšíření, kde byly dříve vyhubeny, je podle Dvořáka důkazem, že ochrana má smysl. Návrat vlků ale bude znamenat tlak především na zemědělce a turisty, kteří s nimi nemají bezprostřední zkušenost.

„Sto padesát let je velmi dlouhá doba. A různými pohádkami vlastně od dětství v lidech strach z vlků podněcujeme. I dnes už nám volají turisté, zda je na Šumavě bezpečno. Každá obava je ale zbytečná. Vlci se lidem vyhýbají, žijí velmi skrytě. Budeme se s nimi muset naučit znovu žít a brát je jako přirozenou součást přírodního prostředí, kterému velmi prospívají,“ dodává Dvořák.