„Toto peklo není věcí minulosti,“ řekl na pietní ceremonii starosta Hirošimy Kazumi Matsui. „Dokud existují jaderné zbraně a politici vyhrožují jejich použitím, jejich hrůza může kdykoliv vstoupit do naší současnosti. Mohli byste sami zažít jejich krutost,“ dodal.
Matsui zároveň vyzval jaderné státy a Japonsko, aby se přidaly k dohodě o celosvětovém zákazu jaderných zbraní, kterou na začátku července přijalo 122 států OSN. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, jednání bojkotovaly.
Ujednání nyní čeká ratifikační proces. Ani pak ale nebude mít žádný praktický právní dopad na státy, které jaderné zbraně vlastní. Dohoda je chápána spíše jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení.
Státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.
Shození atomové bomby z letadla na Hirošimu zabilo kolem 140 000 civilistů. Stejný americký útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život dalších přibližně 70 000 lidí. Údery přiměly Japonsko, aby se na konci druhé světové války vzdalo.
Svržení atomové bomby na japonskou Hirošimu (8/2015):
6. srpna 2015 |
