Nový americký sankční zákon omezuje možnosti obchodní spolupráce USA s Ruskem, mimo jiné v klíčové energetické oblasti. Americké společnosti se například nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.
Zákon také dává prezidentovi USA možnost trestat i evropské firmy, které s Moskvou v energetické sféře spolupracují. Sankce před Trumpovým podpisem drtivou většinou hlasů schválily obě komory Kongresu.
Trumpova vláda podle Medveděva „demonstrovala naprostou bezmoc a poníženě přenechala výkonné pravomoci Kongresu“. Ruský premiér tak komentoval ustanovení sankčního zákona, podle nějž hlava státu nesmí sankce zmírnit ani zrušit bez souhlasu poslanců. Tento fakt podle Medveděva „mění rozložení sil v politických kruzích USA“.
„Americký establishment Trumpa na hlavu porazil, prezident nemohl zákon nepodepsat,“ konstatoval ve Facebooku ruský premiér.
„Nové sankční téma vzniklo především proto, že je další cestou, jak Trumpa umravnit. Následovat budou nové manévry, jejichž cílem je zbavit ho moci. Nesystémový hráč podléhá likvidaci,“ předvídá Medveděv.
Předseda ruské vlády je přesvědčen, že sankční režim bude trvat desetiletí, nestane-li se zázrak. Vztahy mezi USA a Ruskem budou napříště krajně napjaté bez ohledu na složení Kongresu nebo na osobu prezidenta. Rusko za této situace musí spoléhat hlavně samo na sebe, píše Medveděv. „Situaci zvládneme,“ uzavírá svůj komentář.
Kreml ve čtvrtek dodal, že Rusko je odhodláno své ekonomické zájmy uhájit. „Věříme, že tato politika sankcí je krátkozraká, nezákonná a beznadějná,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Trumpovy námitky
Moskva už na nové americké sankce odpověděla. Ambasáda USA v Rusku musela zredukovat počet personálu na 455 lidí a přišla o sklady a rekreační objekty v Moskvě. Většinu ze 755 lidí zbavených práva působit na amerických zastupitelských úřadech budou zřejmě tvořit najaté ruské pomocné síly, takže exodus diplomatů se nečeká.
Proti uvalení nových amerických sankcí na Rusko protestují i některé evropské země. Především Německo znepokojil fakt, že sankční zákon umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku a dává vládě možnost zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2 vedený po dně Baltského moře do Německa.
KOMENTÁŘRusové jako rukojmí kremelských vládců. Sankce jim otevřou oči |
Trump nové sankce podepsal ve středu po téměř týdenním váhání.
Podpis doprovodil vážnými výhradami, neboť sankce podle něj omezují ústavní pravomoci hlavy státu. Trump podle svých slov doufá, že Kongres nebude využívat „tento vadný zákon“ k tomu, aby torpédoval spolupráci s evropskými spojenci při řešení ukrajinského konfliktu a naznačil, že sankce mohou zúžit prostor pro jednání s Ruskem o řešení globálních problémů.
Trump měl sice právo zákon vetovat, podle médií by ale sám sebe odsoudil k blamáži. Ve Sněmovně reprezentantů sankce prošly poměrem hlasů 419 ku třem, v Senátu 98 ku dvěma. K přehlasování prezidentského veta přitom podle ústavy stačí dvoutřetinová většina hlasů.
