NEŠŤASTNÁ PŘÍHODA. Steve Bartman (třetí zleva) v říjnu 2003 sáhl do odpalu při...

NEŠŤASTNÁ PŘÍHODA. Steve Bartman (třetí zleva) v říjnu 2003 sáhl do odpalu při utkání baseballistů Chicaga Cubs v play-off. | foto: Reuters

Prsten pro neviditelného muže. Končí příběh zášti a tuposti?

  • 11
Ze stadionu Wrigley Field musela Steva Bartmana vyvést ochranka. Při spěšném ústupu slyšel nadávky, letěly na něj odpadky včetně kelímku s pivem. Jeho Chicago Cubs ztratili důležité semifinále baseballového play-off a on prý to zavinil. Tak asi vypadá peklo určené pro sportovního fanouška.

Šestadvacetiletý chlapík s brýlemi a sluchátky na modré čepici Cubs, ve tmavé bundě a zeleném roláku se 14. října 2003 stal vyvrhelem a neviditelným mužem skrývajícím se před tupou nenávistí.

31. července 2017 byl takřka na stejném místě symbolicky odškodněn. V kanceláři majitele klubu Toma Rickettse převzal mistrovský prsten se svým jménem. Cubs totiž loni na podzim zlomili veškeré kletby a po 108 letech dosáhli na titul v MLB. Jejich šéfové se šlechetným tahem pokusili uzavřít jednu z trpkých kapitol v dějinách týmu: „Žádné gesto mu nemůže úplně ulehčit od veřejného břemene, které s sebou tak dlouho vláčel. Přesto jsme měli pocit, že je důležité, aby Steve věděl, že ho naše organizace brala a bere za svého.“

Bartman ani tentokrát nesvolil k natáčení či focení. Vždyť jeho dům ve dnech následujících po nešťastné události střežilo až šest policejních vozů. Jeho jméno bylo vláčeno internetovými diskusemi, na nichž mu zuřiví ubožáci spílali a hrozili lynčováním. Přitom udělal jen to, co skoro každý divák na zámořském baseballovém utkání. Snažil se lapit míč padající po nepodařeném odpalu (foul ballu) do hlediště.

Potíž vězela v tom, že tečí z první řady tribuny pokazil zákrok domácího polaře, jenž mohl chycením balonu ze vzduchu vyautovat soka a přiblížit Cubs k vysněnému a věčně unikajícímu triumfu. Tým v sérii vedl 3:2 a v závěru šesté partie 3:0. Přesto se ještě zhroutil a vypadl.

Marně se Bartman omlouval. Marně se ho zastávali politici, novináři, hráči i bossové Cubs. Pro dav se stal psancem. Přitížil mu kouč Dusty Baker, jenž se opakovaně vymlouval na divácký zásah. Přitom měl sám obří hroudu másla na hlavě, neb propásl vhodnou chvíli na vystřídání nadhazovače Marka Priora, jehož dlouhodobě přetěžoval.

I proto nad porozuměním a smířením v Chicagu vítězila zloba. Ještě loni ke svobodnému muži, zaměstnanci firmy poskytující finanční poradenství, občas došlehly výhrůžky.

Bartman odmítal slávu i příležitosti ke zbohatnutí. Na srazu sběratelů sportovních suvenýrů mu nabízeli 25 tisíc dolarů za podpis jeho fotky. S díky se zřekl šesticiferné částky za roli v reklamě na fotbalový Super Bowl. Zdvořilé ne následovalo po pozvánce do VIP lóže na Wrigley Fields. Prostřednictvím svého právníka a mluvčího Franka Murthy se omluvil z účinkování ve filmu Catching Hell, který o jeho činu točila stanice ESPN. Když už k němu nějaké prostředky doputovaly, věnoval je na dobročinné účely.

Spousta příznivců Cubs loni v říjnu naléhala, aby Bartman provedl slavnostní nadhoz před prvním mačem Světové série...

Ne, děkuju. Ne. Milovaným Cubs fandil před televizní obrazovkou.

Až prsten přijal. A vydal prohlášení: „Nejsem takové pocty hoden. Ale jsem dojatý a vděčný. Vážím si upřímného gesta Rickettových, jež naznačuje, že jsem v klubu vítán a mám jejich podporu. Ulevilo se mi a doufám, že celá ta sága už opravdu končí.“

Jak Steva Bartmana eskortovali ze stadionu:


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž