„Dali jsme si za cíl vybudovat památníky, které by mapovaly významné události v historii města a jeho okolí,“ přibližuje důvod vzniku pomníku iniciátor akce a ředitel ústeckém městského muzea Václav Houfek.
„V Ústí prakticky chybí přímí pamětníci poválečných událostí a nové generace mají problém identifikovat místa, kde se jaké věci staly,“ pokračuje.
Předpokládá se, že série výbuchů ve skladu, která trvala přibližně půl hodiny, si vyžádala nejméně 27 mrtvých a několik desítek zraněných. Exploze poničila desítky domů a způsobila demolici rozsáhlé části čtvrti Krásné Březno.
Dohady, zda za výbuchem byla sabotáž ze strany Čechů nebo Němců, spolehlivě nepotvrdilo ani tehdejší vyšetřování.
Jednoduchý památník, který je vyroben z betonu s pamětní deskou z umělé pryskyřice, díky čemuž odolá i sběračům kovů, stojí u původní kamenné zdi cukrovaru v průmyslové části Krásného Března.
Po výbuchu přišel masakr
Autorem objektu je významný ústecký výtvarník Karel Hájek, se kterým ústecké muzeum spolupracovalo již v minulosti.
„Do budoucna plánujeme spolu s ústeckým magistrátem vytvořit turistického průvodce, který by přivedl návštěvníky města na historicky významná místa,“ doplňuje Houfek.
Výbuch muničního skladu před 72 lety předznamenal mnohem horší událost, která následovala bezprostředně po první detonaci. Během několika minut se rozpoutal v centru města Ústí nad Labem masakr německého obyvatelstva.
V prostoru od Mírového náměstí k Benešovu mostu dav ubil, postřílel nebo shodil do Labe více než osmdesát Němců. Oběti tzv. ústeckého masakru mají svojí vlastní pamětní desku umístěnou na zábradlí Benešova mostu.
