„Jde o místa, kde předpokládáme migrování černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice, města,“ řekla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.
Ploty by podle ní ve zmíněných úsecích mohly vydržet dva roky.
„Musí jít o pevný plot, aby jej černá zvěř neprorazila, určitě to nebude jen oplocenka,“ doplnila jednatelka Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Helena Stupnická, podle níž je zatím ještě předčasné hovořit o konkrétních technických detailech plánovaného plotu.
V plánu jsou i důmyslná odchytová zařízení
V co nejkratší době by podle krajské radní měla být v regionu nainstalována také odchytová zařízení. Stavy černé zvěře se podle ní díky nim podaří redukovat rychleji než odstřelem.
Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína, do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.
Zlínsko oplotit a divočáky vystřílet, radí expert. Veterinář oponuje |
„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Je to děláno takovým způsobem, že pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se past neuzavře. Je to dáno tím, že prasata ryjí. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne,“ řekla Balaštíková.
V celém kraji by se podle ní měly v příštích měsících objevit desítky odchytových zařízení, podle doporučení odborníků by totiž na sto hektarů lesního porostu mělo být jedno odchytové zařízení.
V plánu jsou jak menší klece o velikosti 2 krát 2,5 metru, tak i mnohem rozměrnější, až jednohektarové. V zamořené zóně bude hustota jejich rozmístění vyšší.
Zlínský kraj chce ještě během úterý s požadavkem na vydání nových mimořádných veterinárních opatření oslovit Státní veterinární správu.
Ploty i klece chtějí instalovat ještě před sklizením plodin
Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo soji. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tedy mají klid. Ploty i odchytová zařízení proto chce kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů.
O úhradu nákladů by se podle Balaštíkové měl postarat stát.
„Pokud by se mor rozšířil do velkochovů prasat, škody půjdou do miliard. Teď se bavíme o statisících,“ řekla.
Požadavek na nová veterinární opatření v souvislosti s africkým morem prasat vzešel z pondělního mimořádného zasedání zástupců Zlínského kraje, myslivců, veterinářů a zemědělců.
Stát nařídil v celé republice intenzivní odlov divočáků
Už předtím se představitelé hejtmanství dohodli s organizátory srpnové Barum Czech Rally Zlín, že částečně upraví trasu automobilového závodu, aby v okolí Slušovic nezasahovala do zamořeného území (více zde).
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati.
Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. Stát kvůli africkému moru prasat nařídil intenzivní lov divočáků na celém území Česka a povolil dosud zakázané techniky lovu.
Minulý týden pak veterináři povolili odstřel prasat i v části zamořeného Zlínska, myslivci se ale musejí nechat proškolit veterináři. Myslivci v celé zemi mohou lovit prasata za pomoci dříve zakázaných metod, například na pozemcích, kde zemědělci sklízejí obilí a řepku, a za pomoci umělého světla.
Myslivci kvůli moru nasadili pachové ohradníky. Zda divočáky odradí, neví (více zde):
