Jamiroquai na festivalu Colours of Ostrava 2017

Jamiroquai na festivalu Colours of Ostrava 2017 | foto: Nikola DvořáčkováiDNES.cz

GLOSA: Tanec v dešti a bouřce, aneb smolný závěr Colours of Ostrava

  • 79
Během závěrečného, sobotního programu festivalu Colours of Ostrava se tančilo na snad všechny myslitelné rytmy. A to navzdory tomu, že navečer se zvedl vítr, přišly blesky a s nimi i lijavec nemalých rozměrů. Větší škodu nenapáchal, konec přehlídky však ztrpčil.

Největším smolařem, který si svůj úděl vybral asi za všechny zúčastněné, se stala kapela Nouvelle Vague. Ta kvůli zpožděnému letadlu přenechala svou stage a čas britským „cirkusákům“ The Carny Villains.

Francouzi potom měli vystoupit po osmé na menším pódiu – jenže právě v tu chvíli udeřila silná bouřka a kdo mohl, hledal kryté útočiště. Prostě fakt smůla.

Známkujte Colours of Ostrava

Hudební přehlídku můžete hodnotit zde

The Carny Villains na festivalu Colours of Ostrava 2017

The Carny Villains se naproti tomu ukázali jako srandisti až kabaretního rázu. Když ohlásili píseň s poměrně tklivým úvodem, začali do mikrofonů brečet. „Je fajn být tady. A protože v Anglii zrovna prší, tak je dvojnásob fajn být tady,“ hlásili do tehdy ještě slunného odpoledne.

Na hlavním pódiu se nejprve představil David Koller a potom soubor Afro Celt Sound System – mohutně znějící ansámbl míchající africké rytmy s elektrobeaty, který rovněž dostal publikum do varu.

S dobře sehranou kapelou se ještě před bouřkou představila slovenská písničkářka Katarzia, už za doznívajícího deště spustili docela hlomozný set průkopníci živě hrané elektronické hudby z Německa Booka Shade.

Vrcholem večera měli být a do jisté míry byli legendární Jamiroquai. Stejně jako většina headlinerů přilákali Britové pod hlavní pódium pár desítek tisíc lidí, ale jejich funkový koncert šel tak trochu „na jistotu“.

Větším překvapením byla jejich krajanka Laura Mvula, která se musela popasovat s už odcházejícím, ale přesto ještě poměrně intenzivním deštěm, i s řidším publikem rozestavěným pod pódiem okolo velké louže.

Ovšem vystoupení britské zpěvačky s karibskými kořeny bylo nadmíru chytlavé a podmanivé. A občasné blesky ho jen umocňovaly. Mvula přijela s malou kapelou s jen základním obsazením – kytara, basa, bicí, klávesy. Sama občas zahrála na klávesy zavěšené na krku (ano, jako Michal David, ale ve skutečnosti vůbec ne jako Michal David). I v tomhle komorním obsazení však hudebníci dokázali dosáhnout plného zvuku.

Colours of Ostrava

Jak už se psalo, Mvulina hudba je žánrově těžko zařaditelná. Je prostě dobrá a svá. A i když většina písní byla spíš vyklidněná, s prořídlým davem to pěkně šilo a déšť skoro nikdo nevnímal a určitě nikdo neřešil.

Takže navzdory nepřízni počasí byl závěr letošních Colours stále tím, čím ambiciózní festival chce být, svátkem hudby, jenž přináší hvězdy i méně očekávaná, leč o to příjemnější překvapení.