Cyklovýlet okolím Bratislavy: 40 kilometrů naplněných pohodou a vínem

Poloha na Dunaji, poblíž Podunajské nížiny z jihovýchodní strany a Malých Karpat ze severní strany, právem dělá z Bratislavy skvělou turistickou destinaci. A právě pohoří Malé Karpaty je náš dnešní cíl. Někdo možná ocení, že nejsou příliš vysoké, i když pozor, dojem může být opačný díky poloze mezi nížinami, které je obklopují.

Pohled na trčící zelené vrchy vyrůstající z odlesněných rovin jihozápadního Slovenska je impozantní. Velká část jejich území je Chráněnou krajinnou oblastí, najdete zde množství vzácných rostlinných i živočišných druhů.

Svahy Malých Karpat jsou protkány vinohrady, a snad protože jsou místní vinaři osvícení nebo možná jen praktičtí, jsou vinohrady volně dostupné a i jako cyklisté se můžete mezi ně zatoulat.

Neexistuje většího lákadla na ochutnávku místního vína než projížďky mezi zrajícími bobulemi. No ano, vinařství zde má hlubokou a rozvinutou tradici.

Další specifičnost Malých Karpat spočívá ve faktu, že zasahují na území velkoměsta. Dosažitelnost z centra Bratislavy je časově velmi příznivá a tak se není co divit, že tvoří rekreační zázemí hlavní metropole Slovenska a že právě centra Malých Karpat stála při zrodu turismu na Slovensku. Jedním z takových míst je i Harmónia.

Sluneční lázně

Jedno z nejstarších slovenských letovisek leží asi dva kilometry nad městem Modra. Rozprostírá se na rozhraní lesního masivu Malých Karpat a volné přírody.

Nevšední zákoutí této lokality a jedinečné klima tvoří výborný cíl pro aktivní odpočinek. Však také tato oblast patří mezi první na Slovensku, kde se začal využívat estetický a zdravotní fenomén lesa.

Modra, první vinařská mekka na trase.

Již na konci 19. století zde vznikly klimatické a sluneční lázně a pro návštěvníky zde vyrostly noblesní vilky sloužící výhradně rekreaci. Až se dostatečně nasytíte dovolenkové atmosféry, sjeďte za dalším místem s osobitým půvabem.

Modra je vinařské město, kde panuje čilý ruch a množství architektonických památek dokazuje jeho historický a kulturní význam. Na víno je ještě brzy, ale když vystoupáte na věž kostela sv. Štefana kraľa a rozhlédnete se kolem, vinice obklopující město snad ze všech stran vás na košt dozajista naladí.

Víno na prvním místě

Po vinohradnické cyklotrase budete také pokračovat dále. Vystoupáte na kalvárii, kde se můžete na chvilku zastavit a rozjímat na cykloodpočívadle, jehož patronem je kníže Schwarzenberg. K dalšímu bodu prosvištíte mezi vinohrady po pár kilometrech.

Stále se pohybujete po Malokarpatské vinné cestě a není se co divit, že je zde vše o vínu. Vinice, vinice a zase vinice. Přerušením na cestě jsou pouze vinařská města a vesničky ležící při patách vrchů Malých Karpat, které lákají na ochutnávky toho, co jste po cestě mohli spatřit.

Svahy Malých Karpat jsou protkány vinohrady. Místní víno patří k těm nejlepším na Slovensku.

Pezinok, metropole oblasti, žije také převážně vínem.

A protože víno je nápoj velmi starý, má i jeho produkce hlubokou tradici. No a tam, kde se víno pěstuje, tam se obvykle i dobře daří. Nejinak je tomu v Pezinku, okresním městě oblasti. Jeho historický rozkvět byl odedávna spjat právě s pěstováním a zpracováním vína, i když v oblasti se také těžilo zlato. A kořeny tady zapustily také další odvětví průmyslu.

Až se ocitnete v městském centru, zpomalte a nechte na sebe působit živoucí cvrkot. Všechno je, jak má být: náměstí, radnice, čtyři kostely a ulice v pravidelném síťovém půdorysu s výstavními měšťanskými domy. Určitě nesmíte vynechat pezinský zámek, jeho park přímo vábí ke krátkému lenošení, takže pokud máte chuť, využijte příležitosti.

Kouzlo, které neomrzí

Z Pezinku se nabízí mnoho možností, kam vyrazit. Ti, co chtějí potrénovat trochu více, vyrazí vstříc kopcům Malých Karpat, kde se dá v zimě i lyžovat. Na Pezinské Babě naleznete skiareál a udržují se zde i běžecké tratě. Vy ale zachovejte věrnost původnímu tématu a pokračujte směr Svätý Jur, další vinařské mekky Malých Karpat.

Opět budete lemovat úpatí zalesněných vrchů zakončených nekonečnými pásy vinic. Některé jsou osázeny na kamenitých teráskách a dodávají tak okolí až archaický ráz. Terén je zde členitý a svědomití vinaři tak využívají každého volného místa. Tato scenérie vás bude doprovázet až do Svätého Juru.

Svätý Jur se svým charakterem příliš neliší od městeček, která máte již za sebou. Ale tato místa jsou tak malebná, v pozitivním slova smyslu bychom mohli říci až kýčovitá, že by bylo hodně těžké se jimi přesytit.

I ve Svätém Juru budete svědky každodenního hemžení malého městečka kypícího životem. I zde je městské centrum a výstavní zástavba dokladem blahobytné dlouhověkosti města. Historické jádro bylo dokonce prohlášeno městskou památkovou rezervací. Také zde najdete několik kostelů, nejzvláštnější je ale Kostol Svätého Juraja, kterému chybí věž.

Zčásti zachovalé jsou městské hradby a další městské zajímavosti. Ojedinělá byla první koňská železnice v Uhersku mezi Bratislavou a Trnavou, ve Svätém Juru po ní zbyla budova někdejší stanice, která je dnes kulturní památkou.

Kostol Svätého Juraja určitě poznáte, chybí mu totiž věž.

Přírodní rezervace Šúr se svým krajinným charakterem zcela liší od úpatí Malých Karpat osázených vinicemi.

Dalším unikátem na trase je přírodní rezervace Šúr. Jedná se o významnou přírodní rezervaci s vysokokmenným bažinato-slatinným olšovým lesem a množstvím chráněných rostlinných a živočišných druhů. Je jediným původním biotopem olšového lesa tohoto typu ve střední Evropě.

Až opustíte Svätý Jur, jeďte při Fanglovském potoce, odkud začíná naučný chodník Prírodné klenoty Šúru. Rázem se ocitnete ve zcela jiném světě tajemných zákoutí mokřadů, odkud vyvěrají alkalicko-sirnaté prameny.

Vodní tok Šúrský kanál vás pak vyvede až k Malému Dunaji, který kopírujte až do Bratislavy. Poslední malou zastávku můžete udělat ještě u Štefánikovy mohyly. Odbočka u obce Ivanka je dobře značená, nemusíte se tedy bát, že byste ji minuli.

Celý výlet má kolem 40 km, ale převýšení je minimální a tak příliš nevyčerpá ani pohodové cyklisty. Naopak, po celou dobu budete kolébáni rázovitou a pokojnou krajinou oplývající nesmírným kouzlem.

Co stojí za povšimnutí

Vinohrady – Malokarpatská oblast patří k nejdůležitějším vinařským oblastem Slovenska. Podmínky pro pěstování vína jsou zde velmi příznivé, hlinito-písčité půdy na slunečných stráních Malých Karpat jsou dobrým předpokladem pro zrod vína s plnou chutí a decentní vůní. Kvalita vín odpovídá dlouhodobé tradici vinařského regionu a vynikající pověsti. Typické odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Frankovka modrá, Modrý portugal a Veltlínské zelené.

Harmónia – Malokarpatská oblast pro svou snadnou dostupnost, přiznivou polohu a především překrásné prostředí horského charakteru stála u prvopočátků turismu na Slovensku. Harmónia a jí podobná centra dodnes slouží jako rekrační zázemí slovenké metropole. Turistická infrastruktura patří k těm nejrozvinutějším, množství nejrůznějších aktivit dodávají lokalitě na atraktivitě aniž by snižovaly její půvab.

Pezinský zámek je dominantou historického Pezinka. Byl postavený v 13. století a pobývala v něm významná pezinská šlechta. Byl vybudovaný jako vodní hrad – obklopovaly ho dva příkopy naplněné vodou. Nyní je obranný ráz hradu potlačen a v jeho okolí se nachází anglický park s mnoha vzácnými stromy a vodními plochami sloužící oddychu a odpočinku. V současnosti je v prostorách zámku umístěna reprezentační vinárna a restaurace. Je možné prohlédnout si i sklepy se starou sudovinou.

Kostel Svätého Juraja je farní římskokatolický kostel v gotickém style se nachází na vyvýšeném místě v severozápadní části obce Svätý Jur, nedaleko středověkého hradu Biely Kameň a pravěkého a slovanského hradiště Neštich. Působí jako prazvláštní dominanta města, chybí mu totiž věž.

Přírodní rezervace Šúr je významnou přírodní rezervací se slatinoolšovým lesem a vzácnou faunou a flórou. Nachází se zde alkalicko-sirnaté prameny. Jedná se o jediný původní biotop olšového lesa ve Střední Evropě.