Vodník, drak, rytíř. Řezbáři ukázali, co dovedou s motorovou pilou

  • 0
Vojenskou pevnost Dobrošov u Náchoda obsadili umělci s motorovými pilami. Tentokrát vytvářeli nadpřirozené bytosti pro stezku, která povede z České Čermné do Bělovsi.

V sochařský ateliér pod širým nebem se o víkendu proměnilo okolí vojenské pevnosti Dobrošov. Šestice řezbářů motorovými pilami na druhém ročníku Dřevobraní vytvořila čerta, vodníka, draka a další nadpřirozené bytosti, které ozdobí připravovanou stezku. Na proměnu dubového špalku v působivou sochu jim stačilo pár hodin.

Už krátce po sobotním poledni začaly výtvory nabírat konkrétní obrysy. Na stanovišti Magdaleny Malé ze Dvora Králové nad Labem se rýsoval vodník. Sochařka i její kolegové pracovali s několika pilami.

„Každá pila je na něco jiného. Velká lišta se hodí pro hrubou práci, se střední se dělají základní rysy sochy a ty úplně nejmenší lišty se používají pro dělání detailů,“ popisuje. Kromě pil pracuje s bruskami, dláty a pilníky.

Největší arzenál motorových pil si do Dobrošova přivezl profesionální dřevosochař Martin Kučera z Nového Bydžova. Používal jich sedm, další měl připravené v autě. „Je to pohodlnější a rychlejší, než kdybych pokaždé musel měnit lišty,“ říká řezbář, který se dřevosochařinou sedm let živí.

Účastní se v zahraničí řezbářských soutěží na čas, kde borci mají na udělání jedné sochy třeba jen 20 minut. Vyřezat za den a půl středně velkou podobiznu čerta pro něj proto nepředstavovalo žádný problém.

„Mám to naučené. Je v podstatě jedno, jestli dělám čerta, vodníka nebo draka. Je to figura a vím, jak postupovat,“ dodává Kučera. I zkušený tvůrce ale musí dělat pravidelné přestávky, celodenní práce s motorovou pilou dá zabrat. „Pily váží od tří do 12 kilogramů, takže se pronesou. Člověk musí občas doplnit energii,“ poznamenává autor.

Sochy nadpřirozených bytostí ozdobí stezku

Pro loňský ročník zvolili organizátoři jako téma vojenství, tentokrát řezbáři tvořili nadpozemské bytosti: vodníky, čerta, stromovouse, rytíře a draka. Sochy budou lemovat připravovanou stezku vedoucí z České Čermné přes Dobrošov do Bělovsi u Náchoda.

„Každé místo na trase má nějaký příběh s historickým či fiktivním základem. Například Česká Čermná je známá tím, že tam měli vodníky, u Bělovse se nachází Dračí díra, s Jiráskovou chatou na Dobrošově je zase spojená pověst o rytíři, který chtěl vykrást zlatou skálu,“ vysvětluje správce vojenské pevnosti Richard Švanda. Řezbáři si bytosti rozebrali podle toho, co každý umí.

Organizátoři na vyvýšené místo nad provozní budovou pevnosti navozili obří dubové špalky, ty nejtěžší vážily přes půl tuny. Mezi stromy také natáhli plachty a připravili slunečníky. Přestože bylo o víkendu docela chladno, hodily se. V sobotu odpoledne totiž ze zamračené oblohy kromě deště padaly také kroupy.

Po dokončení sochy pořadatelé natřou impregnačním nátěrem, aby dřevěné výtvory odolaly povětrnostním vlivům a zachovaly si původní vzhled. Právě dubové dřevo je na vyřezávání motorovou pilou nejvhodnější. „Neštípe se, nedělá moc velké piliny, je tvrdé a dlouho vydrží,“ popisuje Magdalena Malá.

Zda se Dřevobraní uskuteční i v příštím roce, zatím není jasné. Na jaře totiž začne tříletá rekonstrukce areálu vojenské pevnosti, na kterou Královéhradecký kraj získal stomilionovou dotaci. Pro řezbáře dost možná nezbude na staveništi místo. „Potřebují rovnou plochu, ale všude okolo nás je mírný svah. Museli bychom odkopat zeminu. Uvidíme, jestli Dřevobraní bude i za rok,“ naznačuje Richard Švanda.