„Oznámení o norském občanství jsme obdrželi prostřednictvím našeho zastupitelského úřadu v Oslo na konci června,“ řekla serveru iRozhlas.cz mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.
Podle Valentové může každý suverénní stát udělit komukoliv občanství, pokud splní náležité podmínky. Norsko neporušilo žádné mezinárodní právo, zároveň ale nezbavilo D. Michaláka českého občanství.
Michaláková neuspěla u norského nejvyššího soudu, o děti chce dále bojovat |
„ČR bude reagovat nótou sdělující výše uvedené, tj. že chlapec zůstává i nadále českým občanem a že Norsko musí respektovat pravomoci českých orgánů ve vztahu ke svému občanovi, včetně pravidel mezinárodního práva o konzulární ochraně poskytované ČR svým občanům,“ doplnila Valentová pro iDNES.cz.
Na norské rozhodnutí reagoval v tiskovém prohlášení také český europoslanec Tomáš Zdechovský, který se otázkou dětí odebraných v Norsku dlouhodobě zabývá.
„Toto svévolné a s nikým nekonzultované rozhodnutí norské strany považuji za naprosto bezprecedentní. Norsko jen dokázalo, jak moc je nedemokratickou zemí a v tomto konkrétním vysoce exponovaném případě jde skutečně o krádež dětí, jinak si nedokážu vysvětlit, proč nemohli počkat do D. 18. narozenin, aby se sám rozhodl,“ prohlásil Zdechovský.
Michaláková nemá v Norsku právo na informace o dětech
Petiční výbor na podporu dětí Michalákových se o kroku norské strany dozvěděl na počátku července od českého ministerstva zahraničí. „V tuto chvíli nevíme, na základě jakého ustanovení norského naturalizačního zákona byla státní příslušnost udělena a zda byla vůbec udělena v souladu s norským právem,“ řekl iDNES.cz mluvčí výboru Pavel Hasenkopf, který Michalákové dříve poskytoval právnické služby.
„Situaci nám velmi komplikuje fakt, že paní Michaláková nyní podle norských zákonů nemá rodičovská práva a tedy ani právo na informace o svých dětech,“ doplnil s tím, že matka by souhlas s norským občanstvím pro svého syna nedala.
Michaláková i její oba synové jsou stále občany České republiky. Podle českých zákonů tak má matka právo své syny vychovávat a pečovat o ně. „Norská strana nikdy nepodnikla žádné kroky k tomu, aby postavení norských pěstounů legalizovala i podle českého práva,“ upozornil Hasenkopf.
Michaláková se v Norsku odvolávala k nejvyššímu soudu proti verdiktu o zbavení rodičovských práv k oběma synům. Odvolání ale nevyšlo, a tak případ míří k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku (více jsme psali zde).
D. a D. Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Jejich rodiče i oni mají české občanství. Letos uplynulo šest let od jejich odebrání. Úředníci přišli pro chlapce v květnu 2011 kvůli podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Žádné obvinění se nepotvrdilo a policejní vyšetřovatelé dokonce vypovídali ve prospěch Michalákové. Chlapci i přesto zůstali rozděleni ve dvou pěstounských rodinách. Mladšího syna viděla matka naposledy v srpnu 2015, staršího před více než třemi lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.
Do boje se zapojil i dědeček obou chlapců. Loni zažaloval Barnevern:
9. prosince 2016 |
