Stráž praporu Československé obce legionářské v historických uniformách během pietního aktu, který se konal 2. července u zrekonstruované mohyly při příležitosti oslavy 100. výročí bitvy u ukrajinského Zborova, do které se zapojili českoslovenští legionáři. (2. 7. 2017) | foto: ČTK

Oslavy sta let od bitvy u Zborova. Legionářům vzdali hold i politici

  • 42
Na někdejším bojišti u západoukrajinského městečka Zborov se uskuteční oslavy 100. výročí bitvy, do které se zapojili i českoslovenští legionáři, ta ve svých důsledcích představovala jeden z nejvýznamnějších mezníků na cestě k samostatnému státu Čechů a Slováků.

„Zborovské bojiště se za uplynulých 100 let změnilo k nepoznání a stopy po krutých bojích jsou navždy ztraceny v zoraných pláních. Představu o samotném boji sice přibližují sepsané vzpomínky účastníků a dobové mapy, ale návštěva bojiště člověka ohromí. Sestoupí totiž z měřítek map na samotné válečné pole a uvědomí si, jak složité bylo to, co českoslovenští dobrovolníci dne 2. července 1917 dokázali,“ uvedla obec legionářská, která sestavila průvodce pro současné návštěvníky.

Vzpomínkové akce u zrekonstruované Bratrské mohyly se zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček s poslaneckou delegací, první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, zástupci ministerstva obrany a Československé obce legionářské i delegace Církve československé husitské, jakož i ukrajinští představitelé.

Oficiální část vzpomínkové akce na Ukrajině zahájila bohoslužba v pravé poledne. Krátce po jedné hodině odpoledně předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská odhalili nově zrekonstruovanou Bratrskou mohylu.

V bitvě u Zborova zvítězili legionáři díky účinné taktice a odhodlání

„Každý národ potřebuje své hrdiny. Hrdinové od Zborova, nebudete nikdy zapomenuti,“ zdůraznil před mohylou padlých bojovníků předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Připomněl, že u Zborova mezi 3 500 legionáři bojovali za svobodný a svébytný stát Čechů a Slováků i pozdější generálové Jan Syrový, Ludvík Svoboda či Rudolf Medek.

Zapálené svíčky připomenou padlé v bitvě

Zapálením svíčky mohou lidé uctít československé vojáky padlé na obou stranách bojů v bitvě u Zborova. Její výročí si legionáři připomenou také na ukrajinském bojišti. Do zrekonstruované mohyly zde uloží pamětní schránku s prstí z Bílé hory, poselstvím politiků a seznamem padlých.

Československá obec legionářská (ČSoL) k výročí bitvy připravila speciální svíčky a mapu obcí, ze kterých pocházeli legionáři Československé střelecké brigády, ale i vojáci bojující v řadách rakousko-uherské armády, především pluků z Plzně a Jindřichova Hradce. Za každého z nich bude dnes v 18:00 hodin zapálena svíčka v jeho rodné či domovské obci. Každý, kdo se chce do akce zapojit, si v seznamu a na mapě webových stránek ČsOL může vybrat některého z konkrétních vojáků, kterému svíčku zapálí.

Výročí bitvy u Zborova připomíná také výstava před budovou generálního štábu na Vítězném náměstí v Praze. Lidé si mohou panely s fotografiemi prohlédnout každý den do 4. září.

Bitva sice nezměnila průběh války v jejím předposledním roce a z vojenského hlediska nebyla příliš významná, byla však prvním samostatným vojenským vystoupením čs. jednotky v první světové válce (podrobný průběh bitvy si můžete přečíst zde). Vítězství československých vojáků mělo velký morální a politický význam, podpořilo vytváření legií v Rusku a tím i vznik samostatné československého státu.

Ačkoliv to nebyla zdaleka velká bitva, pro budoucí československý stát měla nezpochybnitelný význam. Brigádu tvořili Češi a Moravané, kteří odmítali nosit uniformu rakouského mocnářství a vyzývali k samostatnosti republiky. Z války se pak tito vojáci vrátili už do svobodného Československa jako národní hrdinové (o osudu bratrů Kutlvašrových jsme psali zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video