V současné době má expozice už přes 700 kusů. Pro Šína je to splněný sen, na který čekal dva roky.
„Z Londýna jsme dostali seznam asi deseti požadavků, kde byl například protokol ze sčítání, videozáznam, seznam a popis exponátů, ale i články z novin o muzeu nebo diplomy historiků, kteří nám psali posudky nebo prováděli sčítání. Všechno jsme navíc museli oficiálně přeložit do angličtiny,“ vysvětluje Šín.
Část dokumentů se pak někde po cestě nebo přímo v Londýně ztratila, takže se musely posílat znovu. O tom, že konická sbírka sekyrek je největší na světě, ovšem Šín nikdy nepochyboval. Když žádost o zápis před dvěma roky podával, byl limit alespoň 515 sekyrek, který Konice bohatě splňovala.
„Později nám volal sběratel ze Slovenska, který žádost podal před námi, jestli máme víc než těch 515 kusů. Když jsme mu řekli, že jsme spočítali 590, tak odpověděl, že sám už dál sbírat nebude. A to měl exponáty z USA, Indie či Ruska,“ dodal Šín.
Muzeum sekyrek v Konici už drží rekord největší sbírky sekyrek v Česku a může se pochlubit rovněž vůbec největší sekyrkou v zemi, která stojí přímo před zámkem, má jasanové toporo o délce 5 555 milimetrů a hlavu o váze 255 kilogramů (více čtěte zde).
Podívejte se, jak vypadá čtvrtunová sekyrka
20. května 2015 |
K vidění jsou zde tesařské sekyrky, širočiny, pobíječky, hlavatky, teslice, osekávačky a mlynářské, bednářské, kolářské, kamenické, hasičské, ale i pekařské, řeznické nebo cukrářské sekyrky. Mezi nejstarší exponáty pak patří pěstní klín z doby kamenné či sekeromlat z doby bronzové, unikátní je i keltská sekyrka či bronzová sekyrka stará až čtyři tisíce let.
Ke sbírání sekyrek se Šín dostal vlastně náhodou. Před pěti lety vezl na prostranství před zámkem kámen ze zaniklé tvrze Otín z 11. století, která ležela kousek od Konice.
„Když jsme ho na traktoru přiváželi, najednou se utrhlo lano a kámen spadl na zem. V jednom místě se na něm objevil zřetelný obrys sekyrky. Bylo to zřejmě nějaké takové vnuknutí,“ usmívá se sběratel.
